Přeskočit na obsah

Daně mohou snížit spotřebu tabáku a alkoholu

Institut pro politiku a společnost spolu s Centrem ekonomických a tržních analýz (CETA) představily studii zdanění spotřeby v České republice. Na nastavení spotřebních daní se dívají jednak z pohledu jejich přínosu do státního rozpočtu a jednak z hlediska toho, jak odrazují od společensky nežádoucí spotřeby. Spotřební daně přitom přinášejí ročně zhruba 11 procent příjmů rozpočtu, v roce 2018 byl příjem ze spotřební daně 153,7 miliardy korun (z toho 93 miliard na pohonné hmoty).

„Česká republika patří k zemím s nejlepším systémem zdanění spotřeby v Evropské unii. K tomu nás vede nejen analýza českého trhu, ale i dialogy se zahraničními kolegy, kteří se na systém zdanění v České republice, na jeho jednotlivé prvky nebo výsledky velice často ptají a často je používají jako best‑practice při doporučeních pro vlastní národní regulaci,“ uvedl Aleš Rod, ředitel CETA pro výzkum. „To ovšem neznamená, že by systém nemohl být ještě efektivnější,“ dodal.

Téma je o to aktuálnější, že se nastavení spotřebních daní může právě teď měnit. Poslanecká sněmovna 10. července pustila do dalších kol projednávání vládní balíček zvýšení spotřebních daní z lihu, cigaret a dalších tabákových výrobků. Balíček by měl veřejným rozpočtům přinést podle propočtu ministerstva financí v letech 2020 a 2021 každoročně přes deset miliard korun. Zvyšuje zhruba o desetinu spotřební daň z tabáku a o 13 procent spotřební daň z lihu. Daň z vína ani piva návrh nemění.

Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch se na setkání organizovaném Institutem pro politiku a společnost ohradil proti tvrzení opozice, že vláda balíčkem zvyšuje daně, což nemá v programu, a že je to hlavní účel tohoto návrhu. „Nejsem úplně komfortní s tím, když se říká, že to děláme proto, abychom získali více peněz. Ano, přinese to více peněz do rozpočtu, a to je pozitivní. Především je prokazatelné, že vyšší cena vede k nižší spotřebě, což snižuje navazující škody, které s tím jsou spojeny. Zvýšení ceny oddaluje první zkušenost. Necílíme jen na věkovou skupinu lidí 50+, kteří už mají své zaběhlé návyky, ale i na děti kolem 12 let věku. To je věk, kdy lidé u nás v průměru začínají konzumovat alkohol a tabák,“ uvedl Vojtěch.

U tabáku by autoři studie doporučili zákonodárcům odstranit daňové zvýhodnění některých výrobků, například tabáku k balení cigaret. „Řezaný tabák, doutníky i cigarillos mají podobná zdravotní rizika jako konvenční cigarety. Neexistuje rozumné ekonomické ani zdravotní vysvětlení pro jejich daňové zvýhodnění,“ usoudili autoři studie. Ve vztahu k novým tabákovým produktům, které místo hoření fungují na principu zahřívání tabáku, je pak na stole otázka případného většího zvýhodnění ve smyslu strategie harm reduction. Zvláště u dlouholetých kuřáků by hypoteticky mohlo být užívání zahřívaného tabáku lepší možností než kouření. Ministr Vojtěch ale uvedl, že by byl zatím opatrný v tom, nakolik jsou nové produkty zdravotně výhodnější.

Spotřební daň na líh se v ČR podle srovnání Eurostatu citovaného ve studii pohybuje pod průměrem i mediánem členských států EU. Nejvyšší spotřební daň z lihu platí tradičně severské země.

Možnosti pro zlepšení systému vidí autoři studie u zdanění piva a vína. Jako problematické vnímají daňové zvýhodnění minipivovarů. „Z hlediska účelu spotřební daně, obdobně jako u tabáku a u lihu, nedává smysl daňové zvýhodnění určité skupiny výrobců. V tomto případě minipivovarů. Konzumace alkoholu má negativní společenské dopady nehledě na jeho původ či velikost jeho výrobce,“ uvádějí autoři studie.

 

 

Spotřební daň z piva se počítá v korunách za hektolitr za každé celé hmotnostní procento extraktu původní mladiny. Zatímco standardní sazba činí 32 korun, malé nezávislé pivovary platí podle výstavu od 16 do 28,8 koruny. Jak dodává Rod, byly zaznamenány i případy účelového rozdělování pivovaru na více firem, aby dosáhly na nižší daň. „Ze zdravotního pohledu nevidím důvod zvýhodňovat minipivovary,“ poznamenal ministr Vojtěch.

U tichého vína v současnosti platí nulová spotřební daň. To je podle autorů studie proti logice spotřebního zdanění. Stát tím podle studie přichází až o 5,1 miliardy korun ročně, což je o 0,3 miliardy více, než činí celkový výběr ze spotřebního zdanění piva. „Absence spotřební daně z vína navíc způsobuje situaci, kdy je víno nejlevnějším alkoholem po přepočtu na objemové jednotky. Krabicová vína s obsahem alkoholu 11 % o objemu 1 litr lze mimo slevové akce koupit za méně než 20 Kč. Decilitr čistého lihu v tomto balení stojí méně než dvě koruny,“ uvádějí autoři studie. „Účinnost jakéhokoli boje proti patologickým závislostem, a to nejen závislosti na alkoholu, snižují výjimky pro jejich substituty. Regulace zaměřená pouze na určitý segment problémové oblasti má velmi omezenou účinnost,“ tvrdí dále.

S tím částečně polemizoval Tomáš Mlčoch z iHETA, spoluautor dřívější analýzy společenských ekonomických dopadů alkoholu. „Metaanalýza zaměřená na odhady vlivu zvýšení ceny alkoholu na spotřebu nedávno prokázala, že desetiprocentní zvýšení ceny vede k 4,4procentnímu snížení konzumace. Není pravda, že zvýšení daně pouze na tvrdý alkohol nepovede ke snížení spotřeby alkoholu, snížení spotřeby bude ale o něco méně výrazné,“ uvádí Mlčoch. Připomněl, že reálné společenské náklady na následky konzumace alkoholu, ať už je to ztráta pracovní produktivity, léčba onemocnění spojených s alkoholem, řešení kriminality a další, činí ročně až okolo 100 miliard korun.

Víno má ale i další výhodu od státu, darovaná lahev vína do 500 korun se považuje za daňově uznatelný dar, zatímco komodity, které jsou předmětem spotřební daně, daňově uznatelné jako dar nejsou.

Autoři studie také připomínají, že v souvislosti s předsednictvím Rumunska v EU je otevřena otázka osvobození po domácku vyrobeného alkoholu od spotřební daně. Konkrétně Rumunsko navrhuje, aby mohlo být od spotřební daně osvobozeno až 175 litrů čistého alkoholu v domácí pálence na osobu a rok. V Česku je v současnosti tato hranice na 30 litrech. Zvyšovat ji je podle autorů studie z hlediska účelu spotřební daně neracionální.

 

 

Vojtěch připomněl letitou myšlenku, že by se část spotřební daně z tabáku a lihu posílala přímo do zdravotního pojištění. Uvedl, že by se mu to sice jako ministrovi zdravotnictví líbilo, ale je si vědom, že se ministerstvo financí dlouhodobě staví k daňovým asignacím odmítavě.

Pro snížení spotřeby alkoholu chystá ministerstvo zdravotnictví další konkrétní opatření. „Chceme navrhnout výraznou regulaci reklamy na alkohol. Pokud je v televizi zakázána reklama na tabák, není důvod, proč by nemohla i na alkohol,“ uvedl ministr Vojtěch.

Institut pro politiku a společnost je think tank spjatý s hnutím ANO. Předsedou správní rady je komentátor Jan Macháček.

 

Čtěte také:

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené