Daří se u nás snižovat spotřebu antibiotik?
Podle loni zveřejněné mezinárodní studie se nám podařilo spotřebu antibiotik snížit, a to v oblasti ambulantní péče.
Úspěšní byli v tomto směru hlavně dětští lékaři. Komplikovanější situace je v lůžkových zařízeních, kde zlepšení bohužel brání fakt, že se objevují bakterie, které jsou velmi málo citlivé k běžně dostupným antibiotikům.
Ve velké míře se přestala užívat antibiotika širokospektrá, která jsou při klasických infekcích dýchacích cest předepisována často zbytečně.
Jejich nadužívání pak vede k nárůstu odolnosti u bakterií, tedy jejich snížené citlivosti.
O antibiotikách se nedá říct, že by byly nebezpečné, ale svým způsobem mohou v důsledku organismus oslabit, a to i zásahem do fungování imunitního systému. Použitím širokospektrých antibiotik dochází k rozhození mikrobiální flóry, tedy zničíme i takzvané "hodné" bakterie v těle. Typickým důsledkem jsou pak zažívací obtíže po léčbě antibiotiky, kvasinkové infekce a další případné zdravotní komplikace.
Kdybychom se nesnažili spotřebu antibiotik hlídat, velmi brzy bychom měli problém s léčením i banálních infekcí, jako je například angína. Součástí této práce musí být také osvěta směrem k veřejnosti. I tady jsme zaznamenali úspěch.
Daleko častěji dnes chtějí rodiče vědět, proč je terapie antibiotiky nezbytná, než aby se snažili urychlit jejich nasazení.
Uvědomují si, že zbytečně nasazená antibiotika organismu neprospívají. Jsme velmi rádi, že došlo k rozšíření používání přístroje na stanovení hladiny CRP. Výše této hladiny pomáhá v nejasných případech určit, zda se jedná o bakteriální infekci nebo banální virózu, která nevyžaduje léčbu antibiotiky.
Rozhodnutí lékaře je pak díky tomuto vyšetření velmi rychlé a léčba nevyžaduje další kontroly, případně čekání na výsledky z laboratoře.
Zdroj: Mladá Fronta DNES