Přeskočit na obsah

Data mohou podpořit prevenci

Válek_foto_zahájení
Foto: Mobymedia

Prevence, screening a využití dat pro podporu zdraví populace byly tématy dubnové 6. konference Prevon, pořádané Ústavem zdravotnických informací a statistiky ČR a Národním screeningovým centrem a zaměřené na spolupráci se samosprávami.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek na úvod konference Prevon ohlásil připravovanou změnu zákona o zdravotních pojišťovnách, podle které by do budoucna měly mít zdravotní pojišťovny větší možnosti odměnit pojištěnce, kteří se účastní preventivních prohlídek a screeningů, a zároveň by měly mít větší odpovědnost. „Prevence a screening může umožnit, že stárnoucí populace bude stárnout ve vyšším zdraví a že budeme mít finanční prostředky na personalizovanou medicínu nebo na léčbu vzácných onemocnění. Další cesta by byla rezignace na kvalitu zdravotních služeb nebo dramatické zvyšování daní, a to nikdo nechceme,“ uvedl Válek. Podle něj je nutné posílení prevence a screeningu marketingově, cestou odborných společností a pacientských organizací, ale také změnou role zdravotních pojišťoven. „Posílení role pojišťoven a jejich odpovědnosti za screening a preventivní programy bychom chtěli přetavit do změny zákona o zdravotních pojišťovnách, který bych rád v příštím roce předložil Poslanecké sněmovně, současně s propracovanějším systémem bonusů a benefitů pro pacienty, kteří chodí na preventivní prohlídky,“ uvedl ministr a vicepremiér Válek. Podpořil také další rozšíření screeningových programů v budoucnosti, může jít podle jeho slov o programy onkologické i neonkologické, mimo jiné jmenoval problematiku záchytu karcinomu pankreatu. Podobně jako u mamografického screeningu má být podle Válka podmínkou standardizace a kontrola kvality.

Profesor Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS), připomněl odhady, jak za deset let přibude o 20 procent diabetiků, 18 procent případů zhoubných nádorů a 115 procent případů Alzheimerovy choroby. „V následujících dvaceti letech dramaticky zestárneme, to je objektivní fakt, se kterým dnes už nikdo nic neudělá. Bude tu větší množství seniorů a lidí, kteří budou mít vážnější chronickou nemoc, než lidí, kteří budou schopni v plném zdraví pracovat. Vyvrcholí to po roce 2035 nebo 2040. Pokud se něco nestane v oblasti prevence, při stávajícím stylu financování veřejného zdravotnictví se situace stane skoro neudržitelnou,“ zdůraznil hlavní motiv konference Dušek. Role prevence a screeningu proto nabývá na důležitosti.

Pro jednotlivé kraje slíbil ÚZIS otevřít data o ukazatelích populačního zdraví, o infrastruktuře a síti poskytovatelů zdravotních služeb, ale i o kvalitě a výsledcích, a to na úroveň obce, pokud to má u daného ukazatele smysl.

Mezi novými formami, jak ÚZIS hodlá zveřejňovat data, jsou chystané resortní referenční statistiky a právě výrazně inovovaný a rozšiřovaný Portál zdravotnických ukazatelů. Ten projde vizuální změnou, nicméně už dnes v něm je množství dat v regionálním třídění na úroveň krajů. Na webu pzu.uzis.cz jsou v současnosti některé vybrané údaje o hospitalizačních případech, úmrtnosti, zdravotním stavu a prevenci a zároveň demografii, portál je ale možné dále rozšiřovat.

Dále mimo jiné ÚZIS slibuje zveřejnit resortní referenční statistikou data z registru o rodičkách a novorozencích (viz též ÚZIS a nové výstupy o porodech, in: Ústavní soud odtajňuje data o poskytovatelích, MT 9/2023 str. A6). „Resortní referenční statistiky, kolem kterých se vede i diskuse, půjdou ven natvrdo na jednotlivou porodnici,“ řekl ředitel Dušek. „Jsme přesvědčeni, že teď už máme ta data tak, že se můžeme opřít o jejich stoprocentní reprezentativnost, můžeme je vyvěsit na jednotlivou porodnici. Po vydání vyhlášky by to mělo být vydáno do konce tohoto roku,“ uvedl.

Martin Komenda jako koordinátor Národního zdravotního informačního portálu (NZIS) zdůraznil, že různé cílové skupiny potřebují různé způsoby zveřejňování dat a otevřené datové sady zdaleka nejsou pro všechny. Chystané datové zpravodajství Národního zdravotnického informačního systému si definovalo tři skupiny: datový začátečník, který chce jednoduchou pochopitelnou informaci, dále datový průzkumník, typicky poučená veřejnost včetně starostů, hygieniků nebo lékařů, a za třetí datový expert, vědec nebo výzkumný pracovník.

Sdílejte článek

Doporučené