Přeskočit na obsah

Data o základních příčinách úmrtí závisejí na lékařích

Ústav zdravotnických informací a statistiky ČR spouští kampaň na podporu přesnějšího vyplňování listu o prohlídce zemřelého. Data z něj jsou nezbytná pro statistiky příčin úmrtí. Odpovídají mimo jiné i na otázku, kolik lidí zemřelo při koronavirové epidemii na COVID‑19 jako na základní příčinu úmrtí.

Statistika příčin úmrtí je pro zdravotní politiku a pro monitorování zdravotního stavu populace významná a bez vyplňování samostatného elektronického tiskopisu člověkem se v tuto chvíli dělat nedá. Tiskopis by ale mohl být provázán s nemocničním informačním systémem. Pak by stačilo, když lékař zadá údaje o příčinách úmrtí do nemocničního systému, splnil by tak zároveň povinnost hlášení do listu o prohlídce zemřelého.

Součástí kampaně jsou velmi podrobné návody a instruktážní videa na stránkách www.uzis.cz/lpz. Základní zásadou při vyplnění listu o prohlídce zemřelého je, že se do kolonky o bezprostřední příčině úmrtí píše poslední stav, který zapříčinil úmrtí (například syndrom dechové tísně), do řádků pod ním postupně nemoci, které k tomu přímo vedly (například pneumonie). Základní příčina úmrtí se píše jako poslední (například onemocnění COVID‑19). Příběh by se tedy četl odspodu, pacient onemocněl COVID‑19, rozvinula se u něj pneumonie a zemřel na syndrom dechové tísně. Bezprostřední příčinou úmrtí je v takovém případě syndrom dechové tísně, základní příčinou úmrtí COVID‑19.

Veškeré jiné komplikace, které k úmrtí přispěly, v tomto případě třeba diabetes mellitus 2. typu nebo chronická obstrukční plicní nemoc, patří do druhé části tiskopisu jako závažné stavy, které k úmrtí přispěly. Pokud by naopak nebyl COVID‑19 základní příčinou úmrtí, ale mohl k ní přispět, měl by být uveden v druhé části a základní příčina úmrtí v části první.

Právě při vyplnění posloupnosti příčin úmrtí se často chybuje. „Kromě případů, kdy o zemřelém má ohledávající z různých důvodů prostě minimum informací, což je spíš organizační překážka, bývá problémem chybně vyplněná posloupnost příčin úmrtí. V mnoha případech pozorujeme, že stavy popsané na listu o prohlídce zemřelého jdou proti logice. Například, že probíhající akutní stav je uveden jako příčina stavu chronického,“ popisuje RNDr. Daňková. „Nejvíce nás trápí situace, kdy dotyčný zemřel s řadou onemocnění a jejich komplikací, ale z listu o prohlídce zemřelého nelze vyčíst jasnou posloupnost,“ poznamenává.

Ve výsledku mohou chyby a nepřesnosti vést až ke zkreslení statistik. „Například pokud osoba zemře bezprostředně na infarkt myokardu, ale ten je zapsán jako příčina jiných, třeba i ve skutečnosti nesouvisejících stavů, není infarkt jako základní příčina vybrán. Při vyhodnocování základní příčiny úmrtí nemáme k dispozici dokumentaci pacienta, ale jen ten stručný zápis na listu o prohlídce zemřelého,“ uvádí RNDr. Daňková. „V oblasti onkologie je pak problémem, že jistá část zjištěných onkologických onemocnění není u starších nebo polymorbidních osob přesně vyšetřena a popsána. Ohledávající lékař pak nemá dostatek informací k tomu, aby nádor zapsal jako zhoubný,“ dodává RNDr. Daňková.

Devadesát procent záznamů z listů o prohlídce zemřelého vyhodnocuje software pro automatické kódování IRIS. Zbylé komplikované případy jsou řešeny manuálně.

 


K VĚCI...
List o prohlídce zemřelého jako informace o covidových úmrtích
Ve veřejné debatě se v roce 2020 a na začátku roku 2021 často objevovala otázka, nakolik jsou hlášené počty úmrtí pacientů s diagnostikovaným COVID‑19 v přímé nebo nepřímé souvislosti s tímto onemocněním.
Úmrtí na COVID‑19 v roce 2020 se zprvu sledovala v kontinuálních statistikách ze systému ISIN. V nich byli zaznamenáni pacienti pozitivní na SARS‑CoV‑2 a za rok 2020 mezi nimi bylo zaznamenáno 12 000 zemřelých. Tyto údaje byly k dispozici prakticky ihned, ale nebyly zcela přesné, a hlavně byly jen povrchní. Neříkaly nic o tom, zda byl COVID‑19 základní příčinou úmrtí.
Následně při porovnání dat o pozitivitách z ISIN a dat o zemřelých za rok 2020 bylo dohledáno dalších zhruba 5 000 případů úmrtí osob, které prodělaly COVID‑19 a zemřely do devadesáti dnů od pozitivního testu na SARS‑CoV‑2, v průběžných statistikách se ale neobjevily. To dohromady dává celkový počet 17 000 úmrtí covid pozitivních osob v roce 2020, což zhruba odpovídá také pozorované meziroční nadúmrtnosti.
Teprve data z listů o prohlídce zemřelého byla první, která hovořila nejen o časovém souběhu COVID‑19 a úmrtí, ale o příčinách úmrtí. Díky těmto datům bylo možné analyzovat, jakou roli COVID‑19 u těchto zhruba 17 000 úmrtí v roce 2020 hrál. „Tyto informace jsou zásadní a umožňují nám posouzení vlivu COVID‑19 na celkovou mortalitu,“ uvádí RNDr. Šárka Daňková, garantka Informačního systému List o prohlídce zemřelého na ÚZIS ČR.
Podle výsledného vyhodnocení provedeného ve spolupráci s Českým statistickým ústavem byl COVID‑19 v roce 2020 základní příčinou zhruba 10 500 úmrtí. U ostatních ze 17 000 úmrtí covid pozitivních nebyla koronavirová infekce základní příčinou úmrtí, často ale zhoršila jiné probíhající onemocnění. Dominantními příčinami úmrtí v těchto případech byly nemoci oběhové soustavy, zhoubné nádory, nemoci dýchací soustavy a diabetes mellitus.
Zároveň byla u pacientů s COVID‑19 jako základní příčinou úmrtí doložena řada vážných komorbidit, zejména ischemická choroba srdeční a diabetes mellitus. Data z Listů o prohlídce zemřelého byla pro tuto statistiku dokonce validována proti zdravotnické dokumentaci pacientů a proti datům centrálního systému pro řízení epidemie. Z rozhodnutí ministerstva zdravotnictví byl do validací zapojen i panel klinických expertů, který provedl detailní ověření příčin úmrtí u 4 200 nejvíce komplikovaných případů.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Bodnár: VZP chce více podporovat prevenci

24. 11. 2021

I když si Všeobecná zdravotní pojišťovna bude muset v příštích letech více hlídat náklady, u cílených bonifikací pro lékaře, které podporují prevenci…