Přeskočit na obsah

Dětí s psychickými problémy vyžadujícími odbornou pomoc stále přibývá

B01 iStock-641392144
Fotografie jsou ilustrační, všechny zobrazené osoby jsou modelem. Zdroj: iStock.

Psychických problémů u dětí a mládeže v posledním desetiletí lineárně přibývá. Rapidní zhoršení přinesl covid a s ním související opatření a následně vypuknutí války na Ukrajině. Situaci navíc zhoršuje skutečnost, že se Česká republika potýká s kritickým nedostatkem dětských psychiatrů a psychologů.

„Duševní zdraví dětí je úzce spojeno s podmínkami, v nichž se dítě vyvíjí. Dnešní svět je zejména pro děti a mladistvé velmi složitý, ovlivnila je nejen covidová epidemie spojená s dlouhodobou uzavírkou škol, ale i narůstající stres v rodinách související s tíživou ekonomickou situací, kdy se zhoršuje ekonomická nestabilita. Zejména v hůře situovaných rodinách pak akumulovaný stres vede k nárůstu násilí. Situaci ještě znesnadnila válka na Ukrajině, kdy se do České republiky dostalo obrovské množství dětí, které jsou ohroženy posttraumatickou stresovou poruchou,“ říká Mgr. Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva.

Duševní zdraví dětí je zejména v několika posledních letech pod značným tlakem a odbornou pomoc jich vyžaduje čím dál více. I kvůli nedostatečným kapacitám péče je potřeba ohroženým dětem pomáhat ještě před tím, než budou potřebovat péči psychiatra. Pomoc a podporu je nutné cílit zejména na nejvíce zranitelné skupiny, k nimž patří rodiny s malými dětmi, rodiny z vyloučených lokalit, rodiny s dětmi se zdravotním postižením, rodiny se speciálními potřebami, ukrajinské rodiny s nedostatečnou znalostí češtiny a romští uprchlíci.

Jak Mgr. Šimáčková Laurenčíková upozorňuje, v případě podpory ukrajinských uprchlíků je pro jejich přístup ke službám zásadní znalost češtiny a zajištění stabilního bydlení. Důležitá je také integrace ukrajinských dětí do škol a navázání širších kontaktů, primárně osobní výuka a zájmové vzdělávání. V neposlední řadě také integrace ukrajinských rodičů. Klíčová je zde tedy meziresortní spolupráce, zejména s MPSV a MŠMT. Poslední čísla ukazují, že až 20 procent ukrajinských rodin nemá dostatečné vzdělání a není schopno se dobře orientovat v informacích. Pomoc potřebují i matky s malými dětmi.

Podle Mgr Šimáčkové Laurenčíkové jsou nyní v každé školní třídě tři až čtyři děti, které jsou ve vážném riziku duševního onemocnění. Studie WHO mapující výskyt duševních poruch u dospělých v různých zemích včetně ČR přitom ukázala úzkou souvislost mezi nevyhovujícími životními podmínkami v dětství a vážnými duševními problémy v dospělosti, ale i výskytem diabetu, zhoubných onemocnění nebo kardiovaskulárních chorob.

Nejčastější příčiny vyhledání odborné pomoci

Nejnovější data VZP a ÚZIS potvrzují lineární nárůst psychických problémů u dětí a mladistvých. K nejčastějším faktorům vedoucím k potřebě vyhledání odborné pomoci patří úzkost a deprese, alkohol, tabák a další návykové látky, ale i poruchy příjmu potravy, jako je anorexie a bulimie. Svoji roli sehrávají i sociální sítě, jejichž používání ještě vzrostlo v souvislosti s distanční výukou. „Větší četnost užívání technologií vede k rozvoji závislostního chování u dětí a mladistvých a nese s sebou řadu dalších rizik, jako je nárůst úzkosti a depresivních poruch. Sociální izolace souvisí i s četnějším výskytem sebevražedných tendencí až bohužel u dětí a mladistvých k růstu sebevražd dokonaných. Vede také k rozvoji dalších závislostí, jako je závislost na alkoholu a dalších návykových látkách,“ upozorňuje Mgr. Šimáčková Laurenčíková.

„Varující je skutečnost, že přibývá také dokonaných a nedokonaných sebevražd. Právě sebevražda je v České republice druhou nejčastější příčinou úmrtí u mladistvých do 24 let věku,“ potvrzuje náměstek ředitele VZP ČR pro služby klientům PhDr. Ivan Duškov. Data z roku 2020 i zde potvrzují zvýšený nárůst a uvádějí i nejčastější oddělení, na kterých jsou děti s diagnózou úmyslného sebepoškozování hospitalizovány (viz tabulku 1).

18-22_B1

Roste i počet dětí v ambulantní psychiatrické péči. „Dětští psychiatři mají aktuálně v ordinacích o polovinu více pacientů než v roce 2010. V roce 2019 bylo pacientů téměř 60 000, následné dva roky pandemie covidu‑19 situaci ještě zhoršily,“ připomíná PhDr. Duškov. K nejčastějším důvodům vedoucím k vyhledání odborné pomoci podle dat VZP patří:

  • Poruchy příjmu potravy (mentální anorexie, mentální bulimie, přejídání spojené s psychologickými poruchami) – počet dívek s těmito problémy ve věku 15–19 let vzrostl za posledních pět let o 57 procent. V roce 2017 se jich léčilo 658, v roce 2021 dosáhl jejich počet již 1 034 a s tímto nárůstem se zvýšily i náklady na péči o pojištěnce ve věku do 19 let. Ty v roce 2017 činily 25 766 548 Kč, v roce 2021 již o 62 procent více, tedy přes 41,6 milionu korun.
  • Návykové látky – v roce 2021 dosáhl počet dětí a mladistvých do 18 let, kteří skončili v péči lékařů v důsledku užívání návykových látek, 1 312. Nadpoloviční většina případů byla v důsledku nadměrného užívání alkoholu. Další závislosti se týkaly kombinace více drog, pervitinu či kanabinoidů. Za léčbu závislosti mladistvých narkomanů vyplatila v loňském roce VZP téměř 18 milionů korun (v roce 2017 činily náklady 14,5 mil. Kč).
  • Poruchy autistického spektra – od roku 2010 do 2019 bylo s autismem diagnostikováno čtyřnásobně více dětí. Ze 496 případů v roce 2010 došlo k nárůstu na 2 296 v roce 2019. Tento vzestup je podle odborníků způsoben i lepšími screeningovými metodami a poklesem stigmatizace v této oblasti.
  • Poruchy pohlavní identity a poruchy sexuální preference – počet dětí s poruchou pohlavní identity v ambulantní péči psychiatra, psychologa nebo sexuologa výrazně narůstá. Zvláště patrný je nárůst dívek, kde se v poslední dekádě zvýšil jejich počet více než desetinásobně.
  • Obsedantně kompulsivní porucha (OCD) – počet vykázaných OCD se v posledních deseti letech zdvojnásobil. Zatímco v roce 2010 se jednalo o 602 klientů VZP (339 chlapci, 263 dívky), v roce 2020 jich bylo již 1 346 (740 chlapci, 606 dívky).

Nejčastější příčinou akutní hospitalizace dětí dle diagnóz (data za celý systém psychiatrické péče v ČR) jsou:

  • poruchy psychického vývoje, poruchy chování a emocí s obvyklým nástupem v dětství a v dospívání (F8 a F9),
  • neurotické, stresové a somatoformní poruchy (F4),
  • poruchy duševní a poruchy chování způsobené užíváním psychoaktivních látek (F11–F19).

V roce 2020 bylo s výše uvedenými diagnózami akutně hospitalizováno 2 295 dětí a mladistvých do 20 let. „Valná většina duševních onemocnění vznikne nebo je poprvé diagnostikována do 24 let věku. Vulnerabilita dětí a mladistvých je v tomto věku obrovská, zejména užívají‑li nějaké návykové látky, je pravděpodobnost, že dojde k rozvoji nějaké duševní poruchy, velmi vysoká,“ upozornil PhDr. Duškov.

„Začít je potřeba tím, že více profesí, od praktických lékařů a učitelů, ale také policistů nebo záchranářů, rozpozná příznaky toho, že je dítě ohrožené, a bude vědět, na jaké odborníky se obrátit. Zásadní je také doba, za kterou se dětem pomoci dostane. Zde ale narážíme na nedostatečné kapacity jak dětských psychoterapeutů, tak psychiatrů a dětských psychiatrických lůžek,“ komentuje situaci Mgr. Šimáčková Laurenčíková.

Právě rapidně nízký počet dětských a dorostových psychiatrů situaci v ČR komplikuje. Jak náměstek Duškov zdůraznil, jedná se o závažný strukturální problém, který nelze vyřešit z roku na rok. Zapotřebí je změna ve vzdělávání, kde je nutné vytvořit daleko průchodnější vzdělávací systém. Alarmující je však také nedostatek odborníků, kteří tuto problematiku vyučují. Aktuálně působí v ČR na 120 dětských psy­chia­trů a nedostatek lůžek musí být často řešen hospitalizacemi na jiných dětských odděleních pod dohledem psychologa či psychiatra.

Projekt VZP na zvýšení dostupnosti psychosociální podpory

Zásadní význam hraje i zde včasná odborná pomoc. Péče psychoterapeuta na rozdíl od lékaře psychiatra není hrazena z veřejného zdravotního pojištění, a proto není pro některé rodiny dostupná. I proto přišla v roce 2020 (7. 12. 2020–31. 5. 2021) VZP s pilotním projektem na zvýšení dostupnosti psychosociální podpory „Psychoterapeutická asistence“, který byl reakcí na covidovou situaci. Tehdy byl určen pro pojištěnce starší 18 let a celkem jej využilo 2 717 klientů. Později se příspěvek na psychoterapeutickou asistenci stal součástí standardní nabídky VZP a od 1. 8. 2021 je určen i klientům starším sedmi let. Výše příspěvku dosahuje až 5 000 Kč na 10 sezení. Od zahájení do 31. 8. 2022 využilo tento příspěvek zatím ve výši 16 milionů korun 4 800 klientů. „Z pozice plátce děláme vše proto, abychom podporovali duševně nemocné, a to jak děti, tak dospívající i dospělé, což dokládá i navýšení úhrad pro akutní psychiatrii za poslední roky,“ dodává náměstek Duškov.

Součástí programu psychosociální podpory je vyhodnocení efektivity poskytnuté péče pomocí webové aplikace DeePsy. V letošním roce bylo do této aplikace dosud zaregistrováno 2 428 klientů, z nichž 2 050 podstoupilo měření před terapií a 887 po jejím absolvování (77 %, resp. 78 % tvořily ženy). Dosažení terapeutické změny bylo sledováno v oblasti depresivity (deprese a úzkosti) (viz tabulky 2 a 3).

18-22_B2

Do projektu se v roce 2022 zapojilo 514 terapeutů (140 z nich má již kapacitu obsazenu). Celkem 177 terapeutů poskytuje pomoc pro děti ve věku 7–14 let, 324 jich nabízí terapie pro mladistvé od 15 do 18 let a 510 terapeutů funguje v kategorii „dospělí“.

Do programu se lze zapojit na adrese opatrujse@vzp.cz. Terapeuta si klient zvolí ze seznamu zveřejněného na webu Duševní zdraví – VZP ČR, sjedná si schůzku a příspěvek od VZP ve výši 500 Kč může žádat až na 10 sezení. Žádost o příspěvek je potřeba odeslat nejpozději do 15. 12. 2022 – žádat lze opakovaně po jednotlivých sezeních nebo souhrnně po ukončení terapie.

Jakkoli je situace v oblasti dětské psychiatrické péče alarmující, stále v Česku vedle celkových statistických dat chybí i jakákoli systémová prevence, která by pomáhala dětem a jejich rodičům zvyšovat duševní gramotnost a v případě potřeby vyhledat odbornou pomoc. Přitom řada onemocnění se rozvíjí právě v důsledku neposkytnutí včasné podpory a pomoci. Do doby, než budou vyřešeny strukturální problémy a zajištěny odborné kapacity v dětské a dorostové psychiatrii, je možné hledat pomoc především na Lince bezpečí, Lince dětského krizového centra, webu opatruj.se nebo např. dětiukrajiny.cz či ditekrize.cz. Ukazuje se, že pro mnoho dětí je právě forma chatu bezpečnější a schůdnější než si pro pomoc někam fyzicky dojít nebo si o ni zatelefonovat. V ČR také již začala fungovat tři dětská centra pro duševní zdraví (Praha, Ostrava, Beroun) a na řadě pracovišť začínají vznikat potřebné multidisciplinární týmy.

Sdílejte článek

Doporučené

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…