Digitální intervence v oblasti duševního zdraví pomáhá pronásledovaným zasaženým válkou

Politické krize a z nich pramenící konflikty mohou mít dalekosáhlé důsledky v oblasti duševního zdraví. Na brutální útlak a násilné potlačení protestů po zmanipulovaných běloruských volbách zareagovala řada států a institucí po celém světě. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví přišli ve spolupráci s mezinárodní neziskovou organizací F-GIP a GIP Tbilisi s unikátní digitální platformou zaměřenou na péči o duševní zdraví, která pomáhá disidentům a dalším pronásledovaným osobám. Obdobnou platformu nabídli také Ukrajincům, jejichž země čelí ruské válečné agresi. Průběžné výsledky pomoci jsou natolik přesvědčivé, že informace o této intervenci byly publikovány v prestižním časopisu Lancet Psychiatry.

V roce 1994 byl prvním běloruským prezidentem zvolen Aleksandr Lukašenko, který se stal autoritářským lídrem a u moci je dodnes. Zvítězil i ve volbách v roce 2020, které jsou však považovány za zmanipulované a jejich výsledky nebyly uznány ani Radou Evropy. Poklidné protesty proti výsledku voleb byly násilně potlačeny a desetitisíce běloruských obyvatel byly uvězněny. Jakýkoli protest nebo jen podezření z podpory protestu, byť šlo jen o „like“ u příspěvku na sociálních sítích, který oficiální aparát považoval za nevhodný, mohly vést k uvěznění. Tisíce z vězněných byly vystaveny nehumánním podmínkám, bití, mučení, ponižování nebo znásilňování. Tisíce aktivistů opustily zemi a působí v exilu. Lukašenkův režim přitom stále trvá a uplatňuje represe. V důsledku toho řada lidí zažívá depresi, úzkost, vyhoření a ztrátu naděje.

Bezpečná pomoc při depresích, úzkosti a traumatu

„Z našich osobních kontaktů víme, že řada aktivistů a protestujících vyhledala profesionální pomoc, a dokonce i odborníci byli traumatizováni tím, co od nich slyšeli a co oni sami prožívali ve svém nejbližším okolí. Lukašenkův režim navíc po odbornících vyžaduje, aby navzdory lékařskému tajemství poskytovali informace policii. Sami psychiatři a psychologové tak v Bělorusku čelí represím, násilí a mučení. Politický útlak a násilí představují riziko zejména pro zranitelné skupiny, jako jsou dospívající, lidé se zdravotními problémy, poruchami učení nebo menšiny jako LGBTQ+. Trauma navíc neovlivňuje jen ty, kdo byli vystaveni nelidskému zacházení, jeho důsledky se přenášejí také na rodinné příslušníky a další blízké osoby,“ popisuje Petr Winkler, ředitel Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ).

Proto v září 2020 vznikla bezpečná platforma Samopomo.ch zaměřená na poskytování podpory v oblasti duševního zdraví. Kromě NUDZ se na vzniku platformy podílely Federation Global Initiative on Psychiatry a Global Initiative on Psychiatry (F-GIP) a také pobočka této organizace sídlící v Tbilisi. Odborníci z NUDZ využili obsah z platformy opatruj.se, která vznikla v Česku v reakci na pandemii covidu-19, a ve spolupráci s partnery doplnili obsah zaměřený na trauma. „Pandemie covidu-19 již přinutila tým F-GIP přejít na pomoc lidem s duševním onemocněním prostřednictvím digitálních zdravotních intervencí a také komunikace a školení poskytovatelů digitální zdravotní péče. Poučení z tohoto transformačního procesu byla integrována do návrhu systému Samopomo.ch. NUDZ CZ slouží jako centrum pro výzkum, péči a vzdělávání v oblasti duševního zdraví a zároveň je domovem Spolupracujícího centra WHO pro výzkum a rozvoj služeb v oblasti veřejného duševního zdraví. Se zvláštním zaměřením na implementační výzkum se NUDZ CZ věnuje zlepšování systémů péče o duševní zdraví nejen v Česku, ale také v celé střední a východní Evropě,“ uvádí Lancet.

Samotná ruskojazyčná webová stránka je několikanásobně zabezpečena proti hackerským útokům. Komunikace s odborníky probíhá přes zabezpečené kanály, například prostřednictvím aplikace Signal nebo Telegram.

Terapeutickou podporu oceňují klienti i odborníci

Podpora poskytovaná přes Samopomo.ch je založena na biopsychosociálním přístupu. Ten zajišťuje holistické hodnocení těch, kteří platformu používají, přičemž při navazování vztahu bere v úvahu jejich životní okolnosti a pozadí traumatu. Platforma Samopomo.ch řeší psychické problémy klientů a také psychosociální a somatické potřeby prostřednictvím koordinace doporučení prostřednictvím sítě doporučení, naopak neposkytuje diagnostiku ani farmakologickou léčbu. „Pro podporu byla vytvořena síť organizací a jednotlivců; je-li psychiatrická péče považována za potřebnou (např. u psychóz nebo těžké deprese), jsou klienti odesíláni k důvěryhodným psychiatrům. V případě somatických potíží jsou klienti odesíláni k lékařům v Bělorusku i mimo ně. V případě potřeby je k dispozici také síť právníků a organizací pro lidská práva, které poskytují podporu. Referenční síť sdružuje důvěryhodné organizace, včetně těch, které spolupracují s aktivisty za lidská práva,“ uvádí Lancet.

„Web nabízí nástroje pro samotestování – na základě výsledků tohoto screeningu se člověk může rozhodnout a prostřednictvím online systému požádat o odbornou pomoc některého z terapeutů. Toho kontaktuje prostřednictvím zvláštního mobilního čísla skrze aplikaci umožňující videohovory. Terapie se následně odvíjí standardním způsobem,“ popisuje Petr Winkler. V prosinci 2022 měl web téměř 50 000 unikátních návštěvníků, z toho přibližně polovina se přihlašovala z Běloruska. Vyplněno bylo 14 300 screeningových testů. Ty se zaměřují na úzkost, depresi, wellbeing, stres, nespavost a závislosti na alkoholu či dalších návykových látkách. O potřebnosti platformy svědčí fakt, že 54,3 procenta lidí, kteří vyplnili testy, dle výsledků trpí střední nebo těžkou depresí, v případě úzkosti jde o 50,9 procenta z nich. Facebooková stránka běloruské platformy má více než 2 miliony zobrazení. Terapeuti poskytnou přibližně 1 000 terapeutických sezení ročně, ve většině případů pomoc vyhledávají ženy.

„Terapeutické zkušenosti v ČR ukazovaly zpočátku na opatrnost respondentů a nedůvěru, která se ale brzy rozptýlila. Potřeby klientů byly různorodé, od jednorázového poradenství po kontinuální kontakt. Zajištěna byla také konzultace terapeutů s rusky mluvící supervizorkou. Přestože se terapie po telefonu zdála být pro terapeuty zvyklé na osobní kontakt netypická, ze zpětných vazeb bylo patrné, že terapeutická podpora je klienty oceňována. Typická intervence se týkala traumatizace, životních podmínek a vztahové problematiky,“ popisuje Marek Preiss, vedoucí psycholog Národního ústavu duševního zdraví.

Do 24. února 2022, dne zahájení ruské invaze na Ukrajinu, byla drtivá většina návštěvníků platformy Samopomo.ch z Běloruska. V průběhu invaze však výrazně vzrostl počet návštěvníků z Ukrajiny, dosáhl dokonce dvojnásobných hodnot proti běloruským uživatelům. „Tento stav trval až do spuštění ukrajinské verze Samopomi.ch v březnu 2022. Do konce loňského roku měla ukrajinská verze na Facebooku víc než 50 milionů zobrazení a samotný web 242 000 návštěv. Přibyli také terapeutičtí konzultanti,“ popisuje Petr Winkler. I v tomto případě výsledky screeningových testů jasně svědčí o obrovské potřebě podpory v oblasti duševního zdraví: „V roce 2023 si na ukrajinských stránkách vyplnilo test na depresi přes dva tisíce lidí a 90 procent z nich skórovalo pozitivně nikoli na lehkou, ale na střední, středně těžkou nebo těžkou depresi,“ dodává Petr Winkler.

Digitální platforma poskytuje nástroje pro vlastní prověřování, svépomocné informace založené na důkazech a – pokud má daná osoba zájem – cesty postoupení koordinátorovi případu. Partnerské organizace také odkazují na koordinátora, kterým může být lékařský sociolog vyškolený v oblasti duševního zdraví, který zajišťuje třídění. To je založeno na úvodním rozhovoru, který hodnotí čtyři faktory:

1. Zda byl potenciální klient někdy diagnostikován s psychiatrickým onemocněním, měl v minulosti psychiatrickou epizodu vyžadující léčbu nebo v současné době podstupuje psychiatrickou léčbu.
2. Jaké jsou potřeby klienta v oblasti duševního zdraví a zda tyto potřeby odpovídají pověření služby (tj. zda jeho stav vyžaduje okamžitou péči).
3. Zda klient splňuje kritéria pro zařazení (běloruský/ukrajinský občan, vystavený politickému útlaku, aktivista za lidská práva a má příznaky běžného duševního onemocnění –např. úzkost, deprese, PTSD).
4. Zda splňuje vylučovací kritéria (závažná duševní porucha, neurovývojová porucha nebo porucha osobnosti).

„Potenciál je obrovský, což je vidět z popularity a vysoké návštěvnosti stránek, ale také ze zpětné vazby různých odborníků, kdy například psychologové a psychiatři na Ukrajině doporučují svým klientům a pacientům naše stránky jako podpůrný nástroj pro péči o vlastní duševní zdraví. Záleží ale samozřejmě na možnostech dalšího financování, především zaměřeného na rozvoj stránek, komunikaci a návaznou psychoterapeutickou podporu,“ uzavírá Petr Winkler. V současné době vzniká mobilní aplikace, která dostupnost nové platformy ještě výrazně znásobí.