Duševní zdraví české populace v boji s pandemií obstálo
Jeho cílem bylo zmapovat dopady pandemie na duševní a fyzické zdraví veřejnosti i samotných lékařů. V koronavirovém roce 2020 se snížil počet kontrolních vyšetření v psychiatrických ambulancích i množství hospitalizací v léčebnách. Oslovené pacienty nejvíce trápily úzkosti a výrazně vzrostl počet lidí s těžkými depresemi. Z tisícovky respondentů jimi v současnosti trpí zhruba deset procent.
Unikátní průzkum mapující dopady pandemie na duševní zdraví populace připravil ÚZIS společně s výzkumným týmem lékařů z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze. Do průzkumu se na přelomu května a června zapojilo přes tisíc pacientů v průměrném věku 41 let. Jedná se o respondenty, kteří ve sledovaném období skutečně vyhledali zdravotní péči nebo jim lékaři předepsali léky. Komplexní průzkum spojuje objektivní data s výpověďmi konkrétních lidí.
V hodnocení toho, jak vypadal rok 2020 v porovnání s předchozím desetiletím, i toho, jak vypadal rok 2020 v jednotlivých měsících z pohledu poskytování služeb ambulantních psychiatrů, vycházeli pracovníci ÚZIS z dat registru o výkonech. „Zajímala nás reakce veřejnosti ve špičkách pandemie. Zjistili jsme, že ze čtyř základních psychiatrických vyšetření (komplexní vyšetření, kontrolní vyšetření, cílené vyšetření a telefonická konzultace) došlo u ambulantních komplexních a kontrolních vyšetření, kde byl v posledních deseti letech neustálý nárůst (za 10 let přibližně o 10 %), k poklesu, a to na stav před deseti lety. Postupný nárůst počtu telefonických konzultací a cílených vyšetření pozorovaný v posledních deseti letech v roce 2020 výrazně zrychlil. Nárůst cílených vyšetření byl možná způsoben tím, že zejména na jaře se kód cílených vyšetření používal pro zdravotní pojišťovny i v případě telefonických konzultací s pacientem,“ uvedla pro MT RNDr. Jitka Soukupová, Ph.D., zástupce ředitele ÚZIS pro vědu a grantovou činnost (viz tabulku 1).
Při podrobném rozboru roku 2020 se ukázalo, že pokles kontrolních a komplexních vyšetření byl výrazný pouze v některých měsících (březen, duben, květen), další pokles, ne však tak markantní, byl i v říjnu, listopadu a prosinci. To koresponduje s vlnami COVID‑19 a zároveň ukazuje, že lidé si na toto onemocnění začali zvykat a nacházet způsob ošetření. „K úbytku realizovaných výkonů došlo i v lůžkové psychiatrické péči, a to opět zejména v měsících s největší pandemickou zátěží. Celoročně také výrazně ubylo hospitalizovaných pacientů v léčebnách, zvláště pak pacientů hospitalizovaných po dobu maximálně tří měsíců,“ říká RNDr. Soukupová. Jak doplnila, naopak k největšímu zvýšení v počtu realizovaných ambulantních výkonů oproti desetiletému průměru došlo v březnu, červnu a září 2020.
Průzkum odhalil za loňský rok přes 370 000 telefonických konzultací, 1,38 milionu kontrolních vyšetření v psychiatrických ambulancích a lékaři vydali více než 2,6 milionu receptů na antidepresiva. Jde ale jen o dvouprocentní nárůst oproti roku 2019. „Celkové množství vydaných léků se meziročně výrazněji nezměnilo a má i obdobnou měsíční dynamiku. Rozhodně to není tím, že by si pacienti přestali chodit pro léky. Systém fungoval dobře, a to zejména díky elektronickým receptům. Bez nich by šlo vše o dost obtížněji,“ zdůraznil přednosta Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN doc. MUDr. Martin Anders, Ph.D. To potvrdila i RNDr. Soukupová, podle níž se celkové množství vydaných léků meziročně výrazně nezměnilo a má i obdobnou měsíční dynamiku. Dílčí rozdíly lze vidět v předepisování jednotlivých skupin léků mezi sledovanými odbornostmi (viz tabulku 2).
„K největšímu nárůstu došlo ve skupině antidepresiv v dětské a dorostové psychiatrii. Tato data korespondují s výzkumem, který prováděla 1. LF UK přímo poptáváním se populace, kde jediná změna byla u pacientů s vážnými psychickými stavy, jejichž stavy se ještě zhoršily,“ popisuje RNDr. Soukupová.
Přibylo deprese a úzkosti
Deprese a úzkosti jsou podle doc. Anderse nejcitlivější složkou lidské psychiky, která se mění při zátěži stresem. Pacienty nejvíce trápí postcovidové následky, vztahy nebo třeba problémy dětí adaptovat se ve škole po dlouhé pauze. Z tisícovky respondentů trpí téměř deset procent lidí těžkou depresí. Dalším dvaceti procentům lékaři diagnostikovali mírnou až střední depresi. Zhruba 3,5 procenta lidí má vysokou míru úzkosti. I mírná úzkost se přitom může podle lékařů negativně odrazit v kvalitě života a způsobit pracovní nebo vztahové problémy.
V posledních měsících zaznamenala Psychiatrická klinika 1. LF UK a VFN příval nových pacientů. Nejčastějším příznakem duševního onemocnění byla právě úzkost, nespavost a deprese. U některých pacientů se znovu nastartovalo onemocnění z minulosti. „Další skupinou jsou pacienti, kteří dlouhodobě užívají antidepresiva. V období pandemie se ukázalo, že po prodělaném covidu mají tito lidé mnohem nižší výskyt komplikací. Stále více se ukazuje, že antidepresiva skutečně ovlivňují imunitní systém a zabraňují vzniku postcovidových následků,“ vysvětlil doc. Anders s tím, že téměř 24 procent dotazovaných prodělalo COVID‑19. Devět respondentů muselo být hospitalizováno a pět lidí skončilo na jednotce intenzivní péče. Více než polovina z nich stále pociťuje nadměrnou únavu a vyčerpanost. Pacienti často mluví také o tzv. mozkové mlze. S tou se setkali i lékaři. Právě s českými lékaři uskutečnili pražští psychiatři ve spolupráci s Českou lékařskou komorou průřezovou studii o dopadu pandemie na jejich zdraví.
„Výsledky průzkumu nás příjemně překvapily. Mapovali jsme, jaký dopad měla pandemie i samotné prodělání onemocnění COVID‑19 na psychický i tělesný stav respondentů, na jejich vztah s rodinou, na finanční nebo pracovní situaci. Ve většině případů se pandemie na jejich duševním zdraví nijak zvlášť nepodepsala. Někteří respondenti dokonce uvedli, že například v souvislosti s pracovní situací vnímají pandemii pozitivně. Více než poloviny lidí se nedotkla vůbec. Přestože čísla neprokazují tak dramatické scénáře, jak jsme očekávali, určité negativní dopady na duševní zdraví jsme samozřejmě zaznamenali. Zvýšil se například počet těžce depresivních pacientů,“ hodnotí výsledky šetření doc. Anders. Odborníci se shodují, že duševní stav české populace se aktuálně výrazně nezhoršil. Situaci budou mapovat i nadále, zejména se zaměřením na dlouhodobý stres. Další průzkum bude probíhat na podzim 2021, kdy by již měla být k dispozici i data od zdravotních pojišťoven z jara 2021.
Dopad pandemie na zdraví lékařů
Kromě běžné populace se průzkum zabýval i duševním zdravím lékařů, kteří během pandemie čelili markantně větší pracovní a psychické zátěži. Do průzkumu se zapojilo 3 600 lékařů v průměrném věku 49 let. „Stejně jako u běžné populace, i lékaři nejčastěji pociťují po prodělání onemocnění COVID‑19 především vyčerpání a nadměrnou únavu. Je jich zhruba 55 procent. Zhruba 12 procent z nich trpí vysokou a střední úzkostností, s mírnou úzkostností jich je dokonce přes 40 procent, což je alarmující. Přestože jde o mírnou úzkost, může je omezovat v práci i soukromém životě. Zaznamenali jsme i vyšší míru depresí,“ uvedl prof. PhDr. Radek Ptáček, Ph.D., z Psychiatrické kliniky 1. LF UK a VFN.
„Celkově průzkum ukázal, že i zdravotničtí pracovníci zvládli pandemii dobře. Data neukazují výraznější exodus zdravotníků z oboru proto, že by nezvládli zátěž spojenou s koronavirovou pandemií. I když se zde objevilo vyšší procento výskytu úzkostí než u jiných povolání, nejde o dramatické rozdíly. Opět se ale ukáže, co udělá dlouhodobý stres, až budeme na podzim šetření opakovat,“ uvedla RNDr. Soukupová s tím, že v tomto prvním výzkumu byli vyhodnocováni všichni lékaři jako celek. „Dovedu si ale představit, že neonatologové nebo revmatologové, když se jejich oddělení proměnila v covidové jednotky, reagovali na stres jinak než chirurgové a internisté, kteří jsou na podobné prostředí více zvyklí,“ dodala.
Podle prof. Ptáčka jako největší zdroj stresu během pandemie hodnotili lékaři strach z vědomí, že mohou malou chybou nebo nepozorností přenést nákazu. Dále v dotazníku uváděli nejistotu ohledně znalostí o pandemii, nedostatek materiálu a také obavu z toho, že nakazí někoho ze své rodiny.
Jak se budou dopady pandemie na duševní zdraví české populace vyvíjet dál, lékaři jen odhadují a v září chystají další průzkum. „Nevíme, co bude za měsíc, ale zdá se, že po psychické stránce jsme situaci docela dobře zvládli. Až na nárůst těžkých depresí zatím nemá pandemie na naše duševní zdraví dramatický dopad. V budoucnu může hrát velkou roli vyšší nezaměstnanost a ekonomická krize, která vždycky způsobí nárůst počtu pacientů s duševními potížemi,“ poznamenal prof. Radek Ptáček s tím, že by lidé neměli po prodělání COVID‑19 podceňovat vyčerpání a únavu a měli by pečovat o své duševní zdraví především zdravým životním stylem. Důležitý je dostatek fyzické aktivity, pravidelný denní režim, dostatek spánku, kvalitní skladba potravin a udržování dobrých vztahů. Podle lékařů je důležité také nekouřit. „Kouření má velmi negativní vliv na odolnost vůči stresu. Přestože se to často vykládá naopak, když lidé přestanou kouřit v době deprese, má na ně odvykání stejný vliv jako antidepresiva. Totéž platí i u fyzické aktivity. Lidé jsou jen pohodlní. Místo změny životního stylu si raději vezmou prášek,“ uzavřel doc. Martin Anders.
Zdroj: MT