Ekonomové se na jediné pojišťovně neshodují

Ekonomičtí experti, které ČTK oslovila, se na případném zavedení jediné zdravotní pojišťovny v ČR neshodují. Někteří by je uvítali, jiní je důrazně odmítají. Většina odborníků je ale se zainteresovanými stranami spojena, takže zastává stejná stanoviska jako jednotliví "hráči", tedy pojišťovny, lékařská komora či ministerstvo.

V některých zemích funguje jedna zdravotnická "pokladna" úspěšně. Například v Británii existuje národní zdravotní služba, která je financována z daní. V Polsku vznikl jediný Národní zdravotní fond (NFZ) v roce 2003. V Česku působí kromě Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) osm zaměstnaneckých pojišťoven. Nápad na případné zavedení jediné pojišťovny zmínil v neděli premiér Jiří Paroubek (ČSSD). Tato možnost se objevuje i v poslední verzi koncepce zdravotnictví mezi řešeními k vyrovnání schodku VZP.

Podle bývalého experta Světové banky Miroslava Zámečníka by zřízení jediné pojišťovny znamenalo "krok proti proudu". Podle něj je nutné přerozdělení peněz z pojištění tak, aby pojišťovny měly "rovnou startovní čáru". "Konkurence má nějaký smysl, jestli mají pojišťovny efektivně nakupovat. Těžko začne efektivně nakupovat jedna státní pojišťovna," řekl dnes Zámečník ČTK.

Podle poradce ministryně Petra Hávy, který se na koncepci podílel, je ale konkurence nákladná. "Když se pojišťovny přetahují o pojištěnce, zbytečně vynakládají více v některých segmentech. Nejsou schopny uzavírat smlouvy s poskytovateli zdravotnických služeb podle skutečné potřeby," řekl ČTK Háva.

Zřízení jediné pojišťovny podle něj "v diskusi s politickými aktéry" padlo a mnozí z nich se k této alternativě přikláněli. "Proto je naprosto legitimní jim namodelovat, jak by to za takové situace vypadalo," uvedl Háva. Dodal však, že zatím se na žádných konkrétních výpočtech a modelech nepracuje. Současný systém připadá absurdní expertovi Martinu Kunštekovi, který je spjat s Českou lékařskou komorou. "Je to stejně absurdní, jako kdybychom měli devět ministerstev financí, s kterými by se měl ministr obrany dohadovat o tom, jestli mu jedna dá na tank 50 milionů a jiná 70 milionů," řekl Kunštek. Dodal, že režie devíti organizací je navíc dražší.

Lékařská komora by podle něj podpořila francouzský model, "kde je jedna státní platebna" pod kontrolou parlamentu. Jedna pojišťovna v ČR by tedy spravovala veřejné zdravotní pojištění, vedle ní by existovaly soukromé pojišťovny pro připojištění. V Británii je státní zdravotní služba (NHS) financována z daní, výdaje na zdravotnictví činí nyní asi osm procent britského hrubého domácího produktu. Vedle státního existuje v Británii i soukromý sektor a soukromé pojišťovny. Vláda využívá služeb privátního zdravotnictví zejména k tomu, aby zkrátila čekací lhůty ve státních zařízeních. Za tyto služby soukromým nemocnicím platí ze zdravotního rozpočtu. Naopak státní nemocnice mohou přijímat soukromé pacienty a vybírat od nich poplatky.

V Polsku s 38 miliony obyvatel plynou do fondu peníze z odvodů na zdravotní pojištění. Letos hospodaří s 34 miliardami zlotých (asi 240 miliard korun). Tato suma jde výhradně na zdravotní péči, tedy hlavně na nákup léků a ošetření. "Administrativa těchto prostředků stojí méně než jedno procento z nich," řekla ČTK mluvčí fondu Renata Furmanová. Nemocnice si ale přesto dlouhodobě stěžují na nedostatek peněz a mnohým z nich hrozí kvůli dluhům bankrot. Hlavními důvody krize jsou podle Furmanové stárnutí společnosti a s ním spojené větší výdaje.

Zdroj: ČTK