Elektronizace potřebuje strukturovaná data
Zdravotnictví chce do budoucna sbírat a analyzovat mnohem více strukturovaných dat než dosud, už teď jsou přitom kapacity na jejich zpracování podceněné, zaznělo na konferenci o kódování dat pro eHealth.
V polovině října proběhl Klasifikon 2022, konference o klinických klasifikačních a terminologických systémech a jejich použití v českém zdravotnictví. Hlavním tématem konference byly sémantické standardy a kódování zdravotnických dat pro eHealth.
Konferenci organizovalo Národní centrum pro medicínské nomenklatury a klasifikace (NCMNK), které vzniklo před dvěma lety s podporou evropských fondů na Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (ÚZIS).
Činnost a výstupy NCMNK představil na konferenci MUDr. Miroslav Zvolský, vedoucí odboru Národního centra pro elektronizaci zdravotnictví na ÚZIS, pod které NCMNK spadá. NCMNK je od loňska spolupracujícím centrem Světové zdravotnické organizace (WHO) pro klasifikace. Jeho významnou agendou je Mezinárodní klasifikace nemocí a její nová aktualizace. „Aktuálně máme přeložených 95 procent obsahu MKN‑11 a do konce letošního roku český obsah zveřejníme v takové podobě, aby si ji mohl čtenář prohlížet přímo na internetu prostřednictvím interaktivního prohlížeče WHO,“ přislíbil Zvolský.
Po zveřejnění překladu MKN‑11 bude mít NCMNK zájem o zpětnou vazbu. Dále bude také připravovat edukační materiály, pořádat konference, diskutovat s výrobci softwaru a připravovat převodník mezi dnešní MKN‑10 a novou MKN‑11. „Jednotlivé země jsou povinny pro WHO předávat data podle MKN‑11 od roku 2027. Je tam pětiletá přechodná doba. Usilujeme o to, abychom do té doby měli MKN‑11 implementovanou. Vytvořili jsme s dalšími organizacemi implementační komisi a vypracovali jsme implementační plán. Věříme, že se nám podaří v termínu klasifikaci implementovat,“ uvedla RNDr. Šárka Daňková z NCMNK. „V září letošního roku ministerstvo zdravotnictví vydalo rozhodnutí o zavedení MKN‑11 v České republice,“ dodala s tím, že konkrétní termín stanoven není, rozhodnutí by mělo padnout na konci roku 2024. Určité obavy plynou z toho, jestli budou poskytovatelé zdravotních služeb motivováni na novou MKN‑11 přejít.
Kromě MKN se centrum zabývá také českými verzemi dalších klasifikací WHO, Mezinárodní klasifikací funkčních schopností, disability a zdraví (MKF) a Mezinárodní klasifikací zdravotnických intervencí (ICHI), která je zatím v beta verzi, přesto je z ní do české verze přeloženo už 12 procent. „Jsme zatím jediný stát, který má alespoň zčásti přeložené všechny tři základní klasifikace WHO, jsme v tom trochu Hujeři. Pomáhá nám to načerpat know‑how pro naši další práci,“ zmínil Zvolský.
Dalšími produkty NCMNK jsou kategorizace zdravotnických materiálů, zdravotnické techniky, hospitalizačních a zdravotních procedur a další. Klasifikace hospitalizačních a zdravotních procedur je určitou inovací seznamu zdravotních výkonů s bodovými hodnotami. Záběr klasifikace procedur by do budoucna měl být i širší než seznam zdravotních výkonů, prozatím se ale zaměřuje jen na nemocniční procedury, zejména operativu.
Kategorizace zdravotnických materiálů je novinkou, kterou NCMNK zpracovává, zároveň pracuje na portálu, na kterém by se v kategorizaci dalo vyhledávat.
Data by měla být strukturovaná už v nemocničním systému
Pro NCMNK je zastřešujícím tématem předávání dat a elektronizace. „Spousta agend, které si představujeme pod elektronickým zdravotnictvím, je upravena už ve zřizovací listině ÚZIS. V rámci Národního zdravotnického informačního systému ÚZIS spravuje 37 registrů a informačních systémů. To je obrovská část dat, která se sbírají. Bavíme se o tom, jak v elektronickém zdravotnictví sbírat dat ještě více. Už teď ale máme obrovskou datovou základnu, kterou musíme spravovat, zpracovávat a nejlépe i analyzovat a publikovat,“ uvedl Zvolský. „Je to velké množství práce a kapacity, které na to jsou v tuto chvíli vyčleněny, jsou troufám si říct podceněné,“ dodal.
Vytvářet klasifikace a číselníky pro jednotlivé části Národního zdravotnického informačního systému a vydávat metodické pokyny pro provozování informačních systémů je jedním ze základních úkolů ÚZIS už podle zřizovací listiny, připomněl Zvolský. „Klasifikace a číselníky nejsou nic nového. ÚZIS vždy podporoval standardy, kterými se měly plnit jednotlivé části Národního zdravotnického informačního systému. Jen to teď dělá pod společnou hlavičkou a troufám si říci systematičtěji než dřív,“ poznamenal.
Datová rozhraní stávajících registrů de facto tvoří standardy struktury obsahu informačních systémů ve zdravotnictví, říká Zvolský. „Strukturovaná zdravotnická informace už v registrech existuje. Dost často jsme ale naráželi na problém, že ne všechny informace, které mají být doplňovány do registrů, jsou strukturovaně obsaženy v informačních systémech. Proto to nemůže úplně fungovat. Když je informace v informačním systému nemocnice textově a má být vyplněna do registru, vždy budou v procesu ztráty a stále budou lékaři jako sekretářky vyplňovat extra tabulky,“ uvádí Zvolský.
To je těžkopádné a datové rozhraní by se mělo tedy podle něj posunout na úroveň sběru dat. Tak, aby se už do informačního systému nemocnice zadávala data strukturovaně. Zlepšit by se podle Zvolského ještě mělo také centralizované zveřejňování datových struktur registrů, aby byly dostupné.
Letos vznikl pod ÚZIS odbor Národní centrum elektronizace zdravotnictví. „Navazuje na existenci centra s podobným názvem na ministerstvu zdravotnictví, které má širší spektrum působení a vyšší koordinační funkci. Národní centrum elektronizace na ÚZIS se soustředí kromě medicínské nomenklatury a klasifikace na podporu sběru dat v konkrétních oblastech medicíny. Účastníme se například mezinárodního neurologického registru RES‑Q Plus, který sbírá data o případech cévních mozkových příhod. Spolupracujeme na správě systému standardů, systematizaci datových rozhraní ÚZIS a snažíme se podporovat tvůrce softwaru. V tom vidím prostor pro zlepšení. Často narážíme na to, že se úplně nedaří v softwarových produktech realizovat správnou implementaci námi spravovaných obsahových standardů,“ uvedl Zvolský.