EU: Omezit kvůli krizi peníze pro zdravotnictví je chybou

Praha - Pokud státy omezí kvůli krizi peníze pro zdravotnictví, bude to výraz jejich selhání zajistit zdravotní péči těm nejpotřebnějším. Státy by naopak měly do roku 2050 zvýšit procento HDP pro zdravotnictví z pěti až sedmi procent na 7,5 až 9,5 procenta, řekli novinářům účastníci ministerské konference, která hledá cesty k zajištění finanční udržitelnosti zdravotních systémů zemí EU.

"Pokud vlády členských států nyní sníží zdravotnické rozpočty řekněme o deset procent, pak jejich rozhodnutí nebude strategické, neboť neuspějí v tom, aby zajistily to, že právě chudí a ti nejzranitelnější jsou v situaci hospodářské krize chráněni," varovala zástupkyně Světové zdravotnické organizace (WHO) Nata Menabdeová. Bude to podle ní také neúspěch mezinárodních organizací, včetně WHO, protože nedají jasnou zprávu o tom, že to, co je třeba především chránit, jsou hodnoty a zásady jako rovnost a solidarita.

Právě omezením výdajů na zdravotnictví reagovaly státy na předchozí hospodářské krize. "Dnes však přes klesající HDP výdaje na zdravotnictví rostou, přesto je třeba připravit se na rostoucí tlak k jejich snížení," upozornil představitel Organizace pro rozvoj a hospodářskou spolupráci (OECD) Aart de Geus. Důvodem je rostoucí poptávka po zdravotní péči, kterou způsobuje stárnutí populace, a náklady na technologický vývoj, shodli se experti.
Do roku 2050 bude v EU o 70 procent více lidí starších 65 let, řekla evropská komisařka pro zdraví Androulla Vassiliouová.

Řada členských států nebude mít potřebné prostředky k zajištění zdravotní péče. Mezi zeměmi je podle ní nerovnost, projevuje se mimo jiné nedostatkem kvalifikovaných zdravotníků. Organizace péče je v rukou členských států. EU může přispět k řešení problémů jako koordinátor diskuse. Programy EU i WHO kladou důraz na prevenci, která umožní výrazné úspory, dodala.

Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková ujistila, že v protikrizovém balíčku počítá s vyššími platbami státu za děti, důchodce a nezaměstnané. Zdravotní pojišťovny by měly omezit provozní a preventivní fondy a ušetřené peníze dát na zdravotní péči. Úspory přinesou také změny ve stanovení cen léků. Jurásková si prosazení protikrizového balíčku bere jako úkol na postu ministryně překlenovací vlády Jana Fischera. Potvrdila, že celonárodní preventivní programy zůstanou v Česku zachovány - jde o screening rakoviny prsu a děložního čípku a rakoviny tlustého střeva a konečníku, včetně screeningu vrozených chorob.

Aart de Geus uvedl, že hlavní je, aby země začaly připravovat podstatné strukturální reformy, zejména ty, které se jimi dosud nezabývaly. Jedině tak může být podle něj zajištěna rovnováha motivace či pobídek pro poskytovatele služeb, občany, zdravotní pojišťovny i úředníky. Navrhl, že jedním ze strukturálních řešení by mohla být nabídka programů na rekvalifikaci dnešních nezaměstnaných. Časem by mohli nahradit chybějící zdravotnický personál v některých zemích.

Podle de Geuse je systém spoluúčasti pacientů jedním z nejúčinnějších přístupů. Musí však zohlednit nejrizikovější části populace. Obhajovat růst spoluúčasti současnou krizí nepovažuje za rozumné. Jurásková dodala, že poplatky jsou v Česku chápány jako regulační, mají především zamezit zneužívání péče. Loňský rok ukázal, že díky tomu bylo dost peněz na drahou péči ve specializovaných onkologických a dalších centrech. Diskuse o dalším zaměření regulačních poplatků Česko ještě čeká.

Kypr připravuje hloubkovou reformu systému zdravotnictví na rok 2012. Podle kyperského ministra zdravotnictví Christose Patsalidese jde o zcela nový přístup k systému, kde cílem je zajistit, aby veřejné nemocnice byly finančně soběstačné. Podle jeho litevského protějšku Algise Čaplikase je Litva další zemí, kde byla zahájena debata o spoluúčasti pacientů.

ČTK, Naďa Myslivcová

Zdroj: ČTK