Expert: Český výzkum v oblasti schizofrenie je dobrý

Český psychiatrický výzkum v oblasti schizofrenie je na tom ve srovnání s ostatními zeměmi EU dobře, přesto by česká věda mohla dosahovat i lepší výsledky, kdyby psychiatrie nebyla finančně podceňovaný obor. ČTK to řekla Lucie Motlová z Psychiatrického centra Praha, jehož odborníci vynalezli program ITAREPS, který pomocí systému sms zpráv mezi pacientem a lékařem pomáhá včas odhalit případné zhoršení psychózy.

Program ITAREPS byl spuštěn před čtyřmi lety. Podle tvůrců by měl díky systému klesnout počet hospitalizací, které jsou nutné při zhoršení stavu pacienta, o 60 procent. Každý čtvrtek systém odešle zaregistrovaným pacientům a jejich rodině sms zprávu s výzvou k nahlášení aktuálního stavu nemocného. Pokud se objeví příznaky zhoršení nemoci, lékař okamžitě dostane e-mail s varováním a může jednat. Tedy zavolat pacientovi, pozvat ho na kontrolu a upravit mu léky. Podle Motlové na programu spolupracuje 40 českých psychiatrů a využívají ho stovky pacientů.

Přestože podle Motlové poslední dobou přibývá ve světových vědeckých časopisech příspěvků podepsaných českým jménem, situace by prý mohla být lepší. Český psychiatr Jan Vevera strávil nějakou dobu na univerzitě v kalifornském Berkeley, může tedy srovnávat. "Hlavní rozdíl je, že v ČR dělá každý na 15 projektech, na univerzitě v Berkeley jsme dělali všichni maximálně na dvou až třech projektech. Pak je víc výsledků i publikací v prestižních časopisech," řekl ČTK. V USA jde prý více peněz na základní výzkum. Co se ale týče samotné péče o pacienty, Česko podle Vevery rozhodně nezaostává, spíše naopak.

V USA podle Vevery péče funguje, pokud je pacient bohatý. "Velká část pacientů tam ale končí na ulici jako bezdomovci, to u nás není," řekl. V léčebně totiž americký pacient stráví jen velmi krátkou dobu, pak by se o něj měl postarat někdo z komunitní služby, například z denního stacionáře. Problém ale spočívá v tom, že se v nabídce služeb může psychicky nemocný člověk ztratit a systémem propadne.

V Česku stráví schizofrenik daleko více času v léčebně a jakmile je jeho stav stabilizovaný, odchází k ambulantnímu lékaři. Podle Vevery ale ani tento systém není ideální. Mezi léčebnou a ambulantním lékařem by měla být i nabídka komunitní péče, tedy chráněných bytů, denních stacionářů a podobně. Dlouhým pobytem v léčebně totiž nemocný často ztrácí sociální vazby a dělá mu pak problémy naučit se žít mimo zdi ústavu.

Denní stacionáře chybí i podle Motlové. Česká psychiatrie se prý příliš soustředí na lůžkovou péči. Rozvoji komunitních služeb fandí také ředitel pražské psychiatrické léčebny Martin Hollý. Léčebny by podle něj měly mnohem lépe navazovat péči o své pacienty s následným doléčováním v komunitním prostředí. Problém je v nedostatečné finanční podpoře komunitních služeb. Zajišťují ji především neziskové organizace. Některé z nich ale vinou špatně nastaveného státního dotačního systému omezují své služby.

Schizofrenií onemocní jeden člověk ze 100. Nemoc často propukne v době dospívání. Člověk se uzavírá do sebe, pak se přidávají sluchové a zrakové halucinace nebo paranoidní bludy. V akutní fázi je nutná hospitalizace. K oslabení příznaků se berou léky, důležitá je i terapie. Z celkového počtu 1300 pacientů pražské bohnické psychiatrické léčebny představují schizofrenici asi desetinu.

To, jak se schizofrenik cítí, si může až do neděle každý člověk zkusit na Ovocném trhu. Zážitek jako z hororového filmu nabízí černý kamion, který za Stavovským divadlem postavili organizátoři Světového psychiatrického kongresu. Na ten přijede ke konci týdne do Prahy několik tisícovek účastníků. Budou mluvit mimo jiné o nejnovějších trendech léčby schizofrenie.

Zdroj: ČTK