Fiala: Spoluúčast je politické tabu, požadavky mladých lékařů chápu
Na letošním ročníku odborné konference Zdravotnictví 2024 sice netradičně chyběl ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09), zastoupení měl ale více než důstojné. Úvodního slova se chopil sám předseda vlády Petr Fiala (ODS), který svou účastí reflektoval fakt, že zdravotnictví je klíčovým sektorem společnosti a současně s penzijním systémem nejvyšší výdajovou položkou státu. Hlavními tématy jeho vystoupení tak byla nejen finanční udržitelnost systému při stávající kvalitě a dostupnosti péče, ale také například aktuální politicky i věcně nepříjemné problémy s nedostatkem léků či nespokojenost mladých lékařů.
Naše zdravotnictví dosahuje západních výsledků za české peníze. To je parafráze výroků, které na odborných fórech zaznívají již řadu let. Platilo to v dobách, kdy jsme za zdravotnictví vydávali ročně o desítky, ba dokonce stovky miliard korun méně, a platí to i dnes, kdy výdaje na zdravotnictví přesahují půl bilionu korun ročně (viz grafy). Podle premiéra Petra Fialy se už nyní naše zdravotnictví může srovnávat s nejvyspělejšími zeměmi nejen kvalitou, ale také vynakládanými výdaji ve vztahu k HDP. „Naše zdravotnictví je na špičkové úrovni i v mezinárodním srovnání, a to jak co do robustnosti a dostupnosti zdravotní péče, tak vynakládanými finančními prostředky ve vztahu k HDP,“ pronesl premiér v úvodní řeči na letošním ročníku konference Zdravotnictví 2024, který již devátým rokem pořádá Unie zaměstnavatelských svazů ČR. Právě kontinuálně rostoucí výdaje na zdravotnictví však podle Petra Fialy vybízejí k hlubším úvahám o finanční udržitelnosti našeho zdravotního systému. „To, že máme špičkové zdravotnictví, vyžaduje, abychom přemýšleli nad tím, jak si ho udržet a i do budoucna zajistit, aby poskytovalo takové služby, které občané od tohoto systému očekávají,“ konstatoval předseda vlády. Podle Petra Fialy jsou ale všechny debaty o strukturálních změnách a financování našeho zdravotnictví v očích veřejnosti zastíněny aktuálními otázkami, které zaznívají ve veřejném prostoru – zejména nedostatkem léků a nespokojeností mladých lékařů. „U obou těchto věcí se chci zastavit nejen proto, že se nemáme vyhýbat otázkám, které jsou nepříjemné nebo nejsou jednoduché, ale jsou to také témata, podle kterých občané hodnotí stav českého zdravotnictví,“ vysvětlil premiér s tím, že jak nedostatek léků, tak personální otázky se rovněž týkají celého zdravotního systému.
Dostupnost léků je nejvyšší prioritou
Jak premiér naznačil, úspěšnost českého zdravotnictví pacienti neposuzují podle tabulkových výsledků naší medicíny v léčbě té či oné diagnózy, zvláště pokud se jich samotných nedotýká. Nedostupnost základních léků na sezónní onemocnění ale pociťují téměř všichni. „Je to věc, která pacienty oprávněně znervózňuje, ovlivňuje práci lékařů a vytváří negativní dojem z fungování celého systému. Obzvláště citlivý je problém s nedostupnými antibiotiky,“ uvědomuje si Petr Fiala, ale současně připomíná, že se stejnými problémy se potýkají v různé míře všechny evropské země. Důvodem je souběh mnoha faktorů jako vyšší nemocnost v důsledku pandemie, výpadky na globálním trhu, ztížené dodávky, nejisté plánování výroby atd. Podle Petra Fialy se vláda s postpandemickou situací na trhu s léky nesmířila a podnikla řadu kroků. „Udělalo se několik pozitivních kroků, které jsou krátkodobé, ale jsou i systémové a měly by do budoucna podobným situacím zabránit. Připomenu například zákaz reexportu, ale zejména pak průběžnou novelizaci zákona o léčivech, díky níž se českým pacientům podaří zpřístupnit léky, které jsou jinde v Evropské unii. Zatím to bylo přes 150 000 balení antibiotik,“ poznamenal premiér Fiala.
Novela zákona o léčivech podle Fialy přináší další povinnosti pro výrobce, distributory a lékárny (podrobněji viz stranu A7) „Jde zejména o povinnost informovat o počtu léků a vytváření potřebné rezervy, což by mělo minimalizovat podobné situace, ke kterým docházelo teď. Jde o žádoucí změny, které posilují odolnost českého trhu s léčivy. Nemůžeme ale říci, že by se nám podařilo celý problém uspokojivě vyřešit,“ upozornil s tím, že zajištění potřebných dodávek léků zůstává absolutní prioritou vlády. Tato skutečnost se podle Fialy odráží i v personálních změnách ve vedení Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL). „Věřím, že se nové vedení s novou motivací a intenzitou bude věnovat této problematice a bude dělat aktivní kroky k tomu, abychom tuto krizi, kterou společnost považuje za vážnou, co nejrychleji vyřešili,“ dodal premiér. Následně pak ministr zdravotnictví Vlastimil Válek v Otázkách Václava Moravce upřesnil, že nově jmenovaná ředitelka SÚKL Kateřina Podrazilová má půlroční zkušební lhůtu, během níž musí nastartovat potřebné změny, které povedou k lepšímu informování, dostupnosti léků a komunikaci s lékaři i lékárníky. Pokud se tyto cíle nové šéfce ústavu nepodaří naplnit, bude podle ministra vypsáno nové výběrové řízení. Vlastimil Válek také veřejně odhalil svůj plán obnovit do roku a půl v České republice výrobu penicilinu. Podrobnosti ovšem nesdělil.
Fiala: Požadavky mladých lékařů chápu
Dalším tématem, které už několik měsíců zaměstnává média, politiky a zejména zdravotnickou veřejnost, je nespokojenost zdravotníků s pracovními podmínkami. Konkrétně pak již schválená transpoziční novela zákoníku práce zavádějící ve zdravotnictví další dohodnutou práci přesčas (viz QR kód). I tento problém vytváří podle premiéra u veřejnosti celkový negativní dojem z českého zdravotnictví. Navíc pracovní podmínky ve zdravotnictví, resp. aktuální protest mladých lékařů poukazuje na hlubší potíže českého zdravotnictví. „Na rozdíl od minulosti dnes nejde primárně o odměňování, ale o širší komplex problémů. O způsob vzdělávání a získávání kvalifikace, o skloubení osobního a profesního života a o spoustu dalších věcí,“ vyjádřil pochopení výtek lékařů premiér. „Mladí lékaři požadují určité jistoty, aby měli přesnější představu o své budoucí kariéře a větší kontrolu nad svou pracovní dobou. Chtějí větší prostor pro odpočinek, aby při svém náročném povolání mohli podávat výkony, které od nich požadujeme,“ pokračoval v líčení situace Petr Fiala, podle něhož existují na postup lékařů mezi manažery zdravotnických zařízení i politiky rozdílné názory. Postoj mladých lékařů však premiér chápe. „Pokud máme systém udržet a máme se dostat dál, tak musíme brát v úvahu také měnící se společnost a způsob, jakým uvažuje mladší generace. Ten problém ve svém důsledku odhaluje i dlouhodobější otázky – nedostatek pracovních sil ve zdravotnictví a určitou nevyváženost mezi primární a specializovanou péčí, kdy se nemocnice postupně stávají nejvytíženější součástí celého systému,“ vysvětloval přítomným manažerům. Personální problémy ovšem podle předsedy vlády nelze vyřešit v krátké době – naopak budou přetrvávat tak dlouho, dokud bude existovat nesoulad mezi poptávkou po zdravotních službách a personálem, který ji bude schopen zajistit. „Hledáme řešení a děláme kroky, které situaci mohou napravit. Česká republika se snaží vyjednat výjimku v Evropské unii, abychom mohli mít 24hodinové směny, lékařské fakulty už reagovaly navýšením studentů, ministerstvo zdravotnictví vyhlašuje dotační programy na rezidenční místa a ministerstvo školství usiluje o zjednodušení kvalifikační přípravy pro odborné asistenty ve zdravotnictví,“ připomněl některé kroky, které již vláda podnikla. Dodal však, že efekt těchto opatření se projeví až za několik let.
Spoluúčast nemá potřebnou politickou podporu
Popsané problémy vnímá premiér jako příznak systémových výzev, se kterými se v určité míře potýkají všechny vyspělé západní společnosti. Stárnutí populace, civilizační choroby a vysoká poptávka po zdravotních, ale i sociálních službách při současném nedostatku zdravotníků vytváří podle Fialy silný tlak na veřejné zdravotní systémy. Protiváhu pak tvoří zrychlující se vývoj zdravotnictví, technologií, nových molekul, které pomáhají lékařům alespoň ty medicínské výzvy lépe zvládat. To vše ovšem vyžaduje značné finanční prostředky. „Ze zdravotnictví se stává obrovské ekonomické odvětví, ve kterém je stále náročnější zajistit potřebnou péči všem, kteří to vyžadují. Zdravotní systémy jsou všude ve světě vystaveny tomuto náporu, a proto se musejí reformovat a hledat cestu k udržitelnosti,“ poznamenal Petr Fiala, podle kterého se Česká republika dnes v oblasti výdajů veřejných prostředků v poměru k HDP řadí ke špičce Evropské unie. „U nás si pacienti zvykli na vysoce kvalitní, všeobecně dostupnou a v podstatě neomezenou péči, která je zcela hrazena z veřejného zdravotního pojištění. Ta výhoda je svým způsobem neobvyklá a je pochopitelné, že se jí nikdo nechce vzdát,“ konstatoval Fiala, podle něhož vláda činí kroky, které zajistí dlouhodobou stabilitu a finanční udržitelnost zdravotnictví při zachování kvality a dostupnosti péče. V této souvislosti připomněl například zavedení automatické valorizace plateb za státní pojištěnce, která má kopírovat růst ekonomiky. Tím zajistí předvídatelnost systému, má zlepšit plánování investic do zdravotnictví a odrazit se v konečném důsledku pozitivně i na platech ve zdravotnictví. Velké naděje se pak vkládají do připravované novely zákona o veřejném zdravotním pojištění, která má zavést víceúrovňové financování a umožnit zdravotním pojišťovnám lépe reagovat na problémy s chybějícími lékaři. Novela by ale měla také podle Fialy posílit efekt osobní odpovědnosti pacientů a zdravotní pojišťovny díky ní získají prostor pro zvýhodňování pojištěnců, kteří ke svému zdraví přistupují odpovědně. Ostatně ve změně přístupu populace ke svému zdraví a účasti v preventivních programech spatřují mnozí politici i odborníci na zdravotnictví velký potenciál směrem k finanční udržitelnosti systému. Podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka je však při přípravě zmíněné novely potřeba, aby do nastavování systému významněji vstoupily samotné zdravotní pojišťovny. „Pokud zdravotní pojišťovny nevstoupí do tohoto procesu a nezačnou aktivněji hrát klíčovou roli v nastavování systému, tak to bude špatně. Jsem přesvědčen, že zdravotním pojišťovnám budeme nejen více naslouchat, ale budeme po nich chtít do budoucna i mnohem výraznější aktivitu,“ uvedl Dvořáček, podle něhož novela zákona o veřejném zdravotním pojištění zvýší význam zdravotních pojišťoven a současně posílí i konkurenční prostředí. Významným zdrojem finančních prostředků pro zdravotnictví by se alespoň podle řady odborníků mohly stát do budoucna soukromé výdaje, resp. vyšší spoluúčast pacientů. Podle premiéra sice k takovému kroku politická vůle existuje, nikoli však politická většina. Navyšování spoluúčasti je pak do jisté míry tabu i pro ODS. „Jsem z politické strany, která se pokusila tuto situaci před mnoha lety změnit a těžce za to zaplatila. Nebudeme dělat podobnou chybu ve chvíli, kdy pro to nemáme společenskou podporu, nejsou pro to podmínky,“ odpověděl na dotaz z publika premiér. „Neznamená to ale, že to nemůže být téma uvnitř odborné komunity a jedno z doporučení odborníků pro udržitelnost systému. Ale čekat, že se to v nějaké krátké době stane, je iluze, protože už v minulosti tento kurs dopadl špatně,“ uzavřel téma Petr Fiala.