Fórum: Dopady inflace na zdravotnictví

Inflace v dubnu překonala čtrnáctiprocentní hranici, za květen a červen se může dostat nad 15 procent. Úhrady za poskytnutou péči pro rok 2022 sjednali plátci s poskytovateli v dohodovacím řízení loni, inflační růst cen nereflektují. Ordinace a nemocnice kupují z příjmů nezahrnujících vysokou inflaci zdravotnický materiál, léky či energie za nové ceny. Pro rok 2023 se očekávají příjmy zdravotních pojišťoven 432 miliard korun, jen o pět miliard korun více než plánované náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v letošním roce podle zdravotně pojistných plánů. Zeptali jsme se soukromých lékařů, nemocnic a lékáren: Cítíte dopady inflace na ekonomiku své ambulance/nemocnice/lékárny? Rostou vám náklady znatelně, nebo jsou aktuální dopady inflace spíš zanedbatelné v porovnání s růstem platových očekávání v předchozích letech? Jak se s inflací vyrovnáváte?

• MUDr. Zorjan Jojko,

Kardiomed, s.r.o. Praha, předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Míra zdražování všeho je již teď obrovská a významně vyšší, než jsme si mohli v říjnu 2021, kdy vznikala úhradová vyhláška MZ pro letošní rok, vůbec představit, přičemž máme, myslím, oprávněnou obavu, že bude ještě hůře. Už dnes jsou zálohy na plyn a elektřinu na úrovni 200 a více procent proti minulým letům, většina nákladových položek zdražila o cca 25 procent, přičemž neexistuje nic, co by bylo levnější než na úrovni 112 procent roku 2021. To vše se podle typu ambulancí již nyní promítá do 10‑ až 16procentního navýšení nákladů na provoz ambulancí.

Pokud si vezmete, že úhradová vyhláška na rok 2022 byla nakonec kalkulována na cca devítiprocentní navýšení úhrad proti roku 2021, znamená to, že jsme v až sedmiprocentním finančním deficitu. A to po roce 2021, který byl pro ambulantní specialisty kvůli pandemii covidu‑19 také deficitní, byť jen na úrovni minus cca dvě procenta. Většina ambulancí to začala řešit odkládáním těch nákupů, které odložit jdou, což je cesta, která jim, nebude‑li další zdražování příliš vysoké, jistě krátkodobě pomůže. Otázkou je, co se bude dít v roce 2023.

Bude‑li se držet cenová hladina nákladových položek na současné úrovni nebo bude‑li dál stoupat a zároveň budou úhrady naší péče kopírovat jen nabídky, které jsme dostali od pojišťoven během dohodovacího řízení na rok 2023, považuji za jisté, že velká část ambulantních specialistů začne mít ekonomické problémy a pacienti si budou muset začít zvykat na sníženou dostupnost a kvalitu zdravotní péče o ně. Jinou cestu nevidím.

• MUDr. Igor Karen,

praktický lékař, Benátky nad Jizerou, místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP

Dopady inflace na ekonomiku ambulance cítíme, rostou náklady na energie, likvidaci a svoz odpadu, čekáme růst nájemného v ordinaci, vzrostly platby za IT a SW služby, spotřební materiál, ochranné pomůcky, čisticí prostředky, dezinfekce atd.

Platy zaměstnanců byly valorizovány každoročně, letos více vlivem inflace.

Znatelně vrostly náklady na platy, ale i energie, čekáme růst nájemného v ordinaci, stoupají ceny prakticky všeho, s čím v ordinaci pracujete.

S inflací se vyrovnáváme těžko, vše na úkor zisku ordinace a reinvestic do modernizace, a nejen přístrojového i IT vybavení ordinací.

Třinácté platy či jiné benefity pro zaměstnance nebudou. Z ekonomického hlediska zvažujeme zavřít jednu z našich ordinací na vesnici, kde jsme ordinovali přes 25 let dvakrát týdně, protože i tam vstupy již jsou velmi nákladné, tím pádem dojde ke zhoršení dostupnosti lékařské péče pro pacienty. Chápu, že zdravotní pojišťovny nemají na rozdávání a nemohou saturovat deficity jednotlivých zdravotnických zařízení. Vyšší výdaje pro provoz ordinací se dotknou všech, jak zdravotníků, tak i pacientů.

• MUDr. Otto Herber,

praktický lékař Kralupy nad Vltavou, Veltrusy, Úžice, místopředseda Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP

Pokud bych měl komentovat dopad inflace na chod ambulance praktického lékaře k dnešnímu dni, tak jsem trochu optimistický. Dílčí nárůst cen spotřebního zboží a služeb (dezinfekce, likvidace odpadků, prádelna, externí kontrola, SW služby aj.) lze kompenzovat meziročním nárůstem ohodnocení práce lékaře od zdravotních pojišťoven, které činí zhruba osm procent. Naše očekávání však směřují k dlouhodobým trendům, především k vyúčtování cen za spotřebované energie, resp. zvýšení nájmů apod. A tady mne optimismus opouští. Jedná se o částku, kterou nejsme schopni předvídat, neboť ji prakticky neznají ani dodavatelé. Tyto výdaje jsou neopominutelné, takže je zapotřebí neustále navyšovat rezervy a de facto blokovat hotovost, která je však „sžíraná“ zmíněnou inflací. Aktuálně asi celou situaci ustojíme, ale dlouhodobě bude neudržitelná. Nebude na upgrade technologií, natož na nové investice. Pravděpodobně nebudeme propouštět, ale určitě si nebudeme moci dovolit přijímat nové zaměstnance. K tomu se přidává tlak na zvyšování platů zaměstnancům za účelem dorovnání inflace u nich, což samo o sobě bohužel inflaci ještě zvyšuje, ale jako nestátní zaměstnavatel na navýšení platů nedostanu od nikoho ani korunu! Na to již navýšení od ZP nestačí! Výše uvedené položky spotřebního charakteru vedou pouze k udržení provozu ordinace, nikoliv ke zvýšení kvality. Hrozí zakonzervování zdravotní péče bez ambice na modernizaci.

• MUDr. Tomáš Fiala, MBA,

předseda představenstva Nemocnice Strakonice a.s.

Dopady inflace na fungování nemocnice samozřejmě pociťujeme, k cenovým nárůstům došlo ve všech segmentech, které mají na fungování nemocnice vliv, ať již zmíním zdravotnický materiál, léky nebo energie. Například u elektrické energie máme nárůst 87 procent oproti loňskému roku. Mzdová očekávání rostla kontinuálně v posledních letech společně s tlakem na náležité ocenění práce zdravotníků. Tlak na růst mezd zdravotníků ještě zesílil v době pandemie, kterou se podařilo díky jejich enormnímu nasazení zvládnout, a zachránit tak velké množství lidských životů. S tímto opodstatněným a náležitým nárůstem výdajů na mzdy jsme se ovšem dokázali vyrovnat, zaměstnancům byly vyplaceny odměny za odvedenou práci a jejich mzdy byly navýšeny. Nicméně současná situace a rostoucí náklady již pro nás nejsou tak snadno rozklíčovatelné, roste cena snad všeho a v situaci na trhu a ve společnosti je příliš mnoho neznámých, které sami nedokážeme ovlivnit. Neznámou je i výše příjmů, které nemocnice bude mít, poněvadž úhradová vyhláška, kompenzační vyhláška a další faktory, které příjmy nemocnice ovlivňují, nejsou známy dostatečně dopředu a často se o nich dozvídáme až v průběhu roku, což značně ztěžuje možnost vytváření finančních plánů. Nemocnice hledá úspory v nákladových položkách tak, aby byl zajištěn její provoz bez dopadů na pacienty i zaměstnance. Snažíme se tak snižovat náklady například aplikací úspornějších svítidel, zateplováním budov nebo elektronizací některých procesů, které nám šetří náklady jak na materiál, energie, tak i pracovní čas zaměstnanců.

Očekávaná inflace zcela jistě vyvolá tlak na růst mezd zvětšovaný v důsledku nedostatku kvalifikovaných pracovních sil. Velká část inflace v r. 2022 není pokryta příjmy, náklady rostou rychleji než příjmy, nejsou známy příjmy systému.

• Ing. Vladimír Drvota,

předseda Sdružení soukromých nemocnic ČR

Při otázce, jak inflace ovlivňuje hospodaření našich nemocnic, si můžeme připomenout, co nám říká úhradová vyhláška. Zjednodušeně řečeno úhradová vyhláška navyšuje výnosy o devět procent. Dubnová míra inflace k porovnatelnému období před rokem je 14,2 procenta. To je velmi rychlá odpověď na otázku, zda inflace ovlivňuje naše hospodaření.

Když to řekneme jinak, výstupy, tedy výnosy jsou zafixovány v navýšení o devět procent, konkrétně nějakých 90–95 procent výnosů, které jdou ze všeobecného zdravotního pojištění formou úhrad od zdravotních pojišťoven. Vstupy, tedy náklady jsou ale citlivé na vývoj na trhu. A co nás v oblasti vstupů letos potkalo? Můžeme si náklady rozdělit na kategorie. Největší kategorií jsou mzdy – ty tvoří zhruba 60 procent a došlo k plošnému navýšení o šest procent vycházejícímu z jednání odborů s vládou. Energie, které tvoří přibližně pět procent, se navýšily zhruba o 100 procent. Materiály včetně léků, které tvoří přibližně 15 procent nákladů, víceméně kopírují meziroční inflaci na trhu, tj. 15 procent. Obdobné je to i se službami, které tvoří zbývajících 20 procent nákladů. Zde můžeme říci, že vliv současné situace je také na úrovni 10–15 procent.

Když to shrneme z detailů, tak vstupy/náklady rostou rychleji než výstupy/výnosy. Co s tím? Máme těch 5–10 procent ostatních plateb mimo systém zdravotního pojištění. Zde můžeme v cenách reflektovat zvýšení hodnoty vstupů. Na druhou stranu musíme přemýšlet a zvažovat, zda je klient schopný toto navýšení absorbovat. Na straně nákladů máme dvě oblasti – personální náklady a ostatní náklady. Personální náklady se snažíme držet zafixované, ale jakási úspora je dosahována nechtěně – z nedostatku zdravotnického personálu. Tato „úspora“ je ale vykoupena mnohdy dražší přesčasovou prací. Ostatní náklady jsou prostor pro vyjednávání s dodavateli. Ale je to specifické případ od případu. Kupříkladu vyjednávat dnes s energetickou společností je velmi složité. Stejně tak i firmy využívající vysoký podíl lidské práce jsou méně a méně ochotny držet ceny níže, protože se potýkají s tlakem na zvyšování mezd s ohledem na vysokou inflaci, a tím i požadavky jejich pracovníků.

Ale snažíme se dosáhnout vždy na co nejlepší kompromis. To je cesta, vedle hledání úspor a efektivnějších postupů, jak úspěšně projít tímto obdobím.

Závěrem je možné říci, že inflace, respektive rostoucí náklady již v této době ovlivňují hospodaření nemocnic. A nevíme, co nás potká z hlediska dalšího růstu cen materiálu a služeb do konce roku.

A též si nejsme jisti tím, že vláda i přes deklarace, že nebude navyšovat mzdy, tak závěrem tohoto roku neučiní. Prostě fungování nemocnic, a zvláště těch soukromých není jednoduchá dis­cip­lí­na, ale doufáme, že toto těžké období ustojíme, a věříme, že stát bude rozumný a finančně pomůže, pakliže by mělo dojít na základě eskalace nákladů k zásadním dopadům na fungování českého zdravotnictví.

• Ing. Michal Čarvaš, MBA,

předseda představenstva Nemocnice Prachatice, a.s., člen představenstva Jihočeské nemocnice, a.s., předseda Asociace českých a moravských nemocnic

Dopady inflace cítí v dnešní době každý občan i každý podnik, nemocnice nejsou výjimkou. Ba právě naopak. Nedávno jsem si dělal srovnání nákladů mezi roky 2019 a 1. kvartálem roku 2022 s výhledem na rok 2023 kvůli jednání o úhradách na příští rok v dohodovacím řízení. Na vzorku jihočeských nemocnic vidím celkový růst nákladů okolo 145 procent. Část všech byla dána covidem a náklady na testování, mimořádné odměny zaměstnancům. Významná část je dána zdražením řady komodit a služeb, které není v řádu jednotek procent, ale někdy i stovek procent. Nejvyšší nárůsty je vidět u likvidace nebezpečných odpadů, energií, celé řady speciálních zdravotnických materiálů. Například ceny rukavic a dalšího se již nevrátily na ceny před covidovou krizí a jejich nedostatkem.

Růst nákladů tažený růstem mezd (152 procent), který byl řádově 10 procent ročně dán valorizací mezd a dalšími náklady spojenými s přesčasovou prací i covidem, je těžko zastavitelný. Řada výrobců promítá teprve nyní zvýšené náklady na pohonné hmoty, energie i personál do svých cen, takže každé další výběrové řízení na materiál či služby znamená automatické zdražení. I nemocnicím se zdražily náklady na topení a energie v průměru na 160–190 procent. Růst cen potravin a energií se promítá i do nemocničního stravování. Nyní musíme zvýšit cenu obědů pro zaměstnance i externí, neboť ceny energií a růst cen potravin okolo 12 procent za 1. kvartál 2022 jsou nad naše kalkulace a nákladové možnosti. Zásadní vliv na investiční plány a činnost nemocnic má růst cen ve stavebnictví a nedostatek stavebních materiálů na trhu. Modernizace budov i nové pavilony se prodražují o desítky milionů.

Dopady dvojciferné inflace jsou znatelné. Náklady nemocnic rostou rychleji nežli jejich příjmy. Mzdová očekávání tažená růstem minulých let jsou také významná. I to bylo jedním z důvodů, proč AČMN nemohla souhlasit s návrhy ZP v dohodovacím řízení na růst úhrad jen o čtyři procenta pro příští rok.

• Mgr. Marek Hampel,

Lékárna U hradeb, Hlučín, předseda představenstva Grémia majitelů lékáren, koordinátor segmentu a skupiny poskytovatelů lékárenské péče DŘ

Dopady energetické krize a války na Ukrajině pociťuje majitel lékárny především v oblasti nárůstu měsíčních záloh za dodání energií. Někteří majitelé platí třikrát vyšší zálohy za energie než doposud. To je již znát na měsíčním saldu při podnikání. Jen nepatrná část majitelů lékáren má platby záloh zafixovány do konce roku. Energie nakupujeme na Českomoravské komoditní burze v Kladně. Předpokládám, že letos v listopadu se podaří uspořádat aukci na nákup plynu a elektrické energie, ale ne­oče­ká­vám, že ceny budou podobné jako v aukci před dvěma lety. Co se týká požadavků zaměstnanců na růst platů, resp. mezd, tak jsme vystaveni tomuto tlaku už od loňska, kdy MZ vyhlásilo šestiprocentní nárůst platů a mezd ve zdravotnictví. Bohužel na tuto valorizaci ve výši šesti procent jsme loni jako segment lékárenské péče peníze nedostali. Nelze než majitelům lékáren doporučit individuální přístup ke každému požadavku na zvýšení platů, resp. mezd u každého zaměstnance. Zdravotní pojišťovny pro příští rok přidaly 1 Kč za každý signální výkon 09552, což je výdej položky na receptu, která je hrazena z veřejného zdravotního pojištění a činí za celý rok 2023 cca 90 mil. Kč. Dohodu jsem podepsal, protože na stole nebyla žádná jiná a nelze předpokládat, že MZ by nějaké další peníze do segmentu lékárenské péče přidalo. K tomu všemu je zde evidentní zdražení pohonných hmot a inflace je již v květnu cca 14 procent, což se projeví ve valorizaci nájemních prostor, v nichž podnikáme. Na straně příjmů od zdravotních pojišťoven stále probíhají revize cen a úhrad léčiv, které tento příjem snižují. Letos, a i v příštím roce očekáváme značnou nestabilitu, která může vyústit v zánik některých veřejných lékáren.

• MUDr. Alena Dernerová,

dětská neurologie Louny/Most

Na rozdíl od mnohých kolegů lékařů nepociťuji v mé praxi zásadní problémy. Důvodem je zřejmě to, že jako dětská neuroložka nevlastním žádné přístrojové vybavení, nemusím kupovat materiály, jak to mají například v ambulancích chirurgických, gynekologických, ortopedických, o laboratořích nemluvě. Navíc při dohodovacím jednání s ambulantními specialisty došlo k navýšení plateb pouze o dvě procenta, což samozřejmě inflaci nepokrývá.

Někteří kolegové v důchodovém věku jsou rozhodnuti zavřít své ambulance v případě dalšího výrazného nárůstu za pronájem či energie. To, co pociťuji, je zvýšená cena za energie, avšak opět ne ve všech mých ordinacích. Pouze v jedné z nich došlo k výraznému nárůstu za pronájem včetně energie, a to o 700 Kč měsíčně. Ve zbylých dvou se jedná pouze o desítky korun. Ale co není, může být. Hodně mých kolegů má velké obavy z toho, co se stane na podzim.

Možná, že by pomohlo, kdyby se vláda odhodlala přestat nakupovat energie na burze nebo zdanila bankovní a energetický sektor.

• PhDr. Mgr. Robert Huneš, MBA,

ředitel Hospice sv. Jana N. Neumanna, o.p.s., prezident Asociace poskytovatelů hospicové paliativní péče

Rostoucí míra inflace značně postihuje hospice v ČR. Ve velké většině jsou neziskovými organizacemi, bez movitého majitele, ze značné části odkázány na dobré srdce a štědrou ruku dárců. Tato štědrost v následujícím období bude z logiky věci téměř jistě menší.

Hlavní pilíř financování, zdravotní pojišťovny, pravděpodobně brzy vyčerpají rezervy a lze z jejich strany očekávat úsporná opatření. Aktuálně probíhající dohodovací řízení se ZP o úhradách to více než potvrzují. Některé z nich dokonce na příští rok nabízejí nulaprocentní navýšení úhrad (tváří v tvář aktuální asi 14procentní inflaci).

Hospice jsou malá křehká zařízení. V celé ČR provozují 500 lůžek. Kromě lůžkových živoří domácí hospice, jež pečují o umírající u nich doma. Oproti tisícům a desetitisícům lůžek v nemocnicích či domovech pro seniory početně vlastně zcela okrajový druh péče, jejichž vlivový potenciál na mocné s nadějí získat nesystémovou pomoc je nevelký. Politici se hospici rádi chlubí, ale když hospice potřebují pomoci, jaksi to „kulhá“.

Součet? Hospice se dostaly na rozbouřené moře ekonomické neprosperity v subtilní malé bárce. Nadto námi otřásají hrůzy války na Ukrajině. Je snadné upadnout do strachu z chmurné budoucnosti. A přesto neupadáme a neupadneme! Máme důvod k naději. A zkušenost s ní. Jak by asi svět hleděl a řešil ekonomické obtíže, válku a násilí, pokud by měl naše oči a zkušenost? Kdy dáváme pacientům „jen“ tři sliby – že nebudou trpět nesnesitelnou bolestí, za každých okolností bude respektována jejich lidská důstojnost a v posledních chvílích nezůstanou sami. Toto lidské minimum může být inspirací k léčbě neduhů širší společnosti. Kdyby s hospicovými hodnotami souzněli mocní, věřím, že by nebylo ani války na Ukrajině. Neustoupíme z nich a nakazíme jimi svět! Že to nejde? Jde. Jen vytrvat. Už je to odzkoušené: „Nejdřív vás ignorují. Pak se vám smějí. Potom s vámi bojují. A nakonec vyhrajete!“ (Mahátma Gándhí).

Existuje ještě jedna cesta. Vybavují se mi slova svébytné folkové šansoniérky Máši Kubátové. Ta mohou být zamyšlením a lékem na výše zmíněné nemoci. Každého z nás. Co myslíte?

„Až najdeš lásku, co neslouží tobě, ale ty jí,

až přijmeš pouto, které váže, a přece neubíjí,

až v samotě dohoří tvůj ve mně vznícený stín,

tak potom mě musí být o tebe víc, a ne o sebe míň.“