Přeskočit na obsah

Fórum: Energetické úspory – jaká opatření se osvědčila?

brýle,stetoskop
Foto: shutterstock.com

Stále dražší energie dlouhodobě zvyšují náklady nemocnic i soukromých praxí. Dříve přijatá opatření, jako zateplení budov nebo instalaci úsporného osvětlení, doplňují aktuálně dalšími. I tak hrozí, že skokové navýšení cen energií odnesou pacienti i zaměstnanci, např. že se v pokojích, na operačních sálech a v ordinacích bude méně topit. Případně nebude od ledna čím topit a svítit, protože není jasné, kdo bude energie dodávat, distributoři se do výběrových řízení nehrnou. Na rozdíl od domácností se zdravotnická zařízení nemohou spolehnout na dodavatele poslední instance. Zeptali jsme se vedení nemocnic a lázní i soukromých lékařů: Zvažujete vzhledem k cenám energií nějaká konkrétní opatření a investice pro úsporu energií? Investovali jste v posledních letech do energetických úspor? Je něco, co se vám v oblasti energetických úspor osvědčilo?

  • Ing. Michal Čarvaš, MBA,

předseda představenstva Nemocnice Prachatice, a. s., člen představenstva Jihočeské nemocnice, a. s., předseda Asociace českých a moravských nemocnic

S ohledem na eskalující růst cen energií v posledních měsících asi většina nemocnic řeší, co s tím, zda může být energeticky méně závislá na cizích zdrojích nebo jak snížit spotřebu a ušetřit. Za prachatickou nemocnici mohu říct, že máme všechny budovy zatepleny již asi deset let a před šesti lety jsme provedli rekonstrukci kotelny. Snížili jsme počet kotlů z pěti na tři, přidali velké nádrže na akumulaci teplé vody, vyrábíme si teplo a elektřinu v kogeneračních jednotkách. Veškeré investice z minulosti se nám osvědčily, ale jsme závislí na plynu, což je nyní velké riziko a neznámá. Nově chceme vybudovat FVE na střechách našich pavilonů s kapacitou až 500 kW. Nyní s rostoucí cenou elektřiny se výrazně krátí doba návratnosti investic do fotovoltaiky. Pokud bude plyn, budeme moci v zimě jet naplno na kogeneračních jednotkách a od jara do podzimu čerpat sluneční energii, což by nám pokrylo až 80 procent celoroční spotřeby elektřiny.

Rostoucí náklady na energie i inflaci jsme propočítávali s kolegy z nemocnic sdružených do AČMN. V roce 2019 tvořily náklady na energie v průměru 2,3 procenta z celkových nákladů nemocnic. Při cenách ze začátku července (7 500 Kč/MWh elektřina, 3 500 Kč/GJ plyn) bychom byli přes pět procent, při cenách z konce srpna někde až na devíti či deseti procentech celkových nákladů. Nárůsty jsou to v desítkách milionů pro okresní nemocnice s akutní lůžkovou péčí. Ekonomicky likvidační jsou i pro malé nemocnice následné péče. Částky rostoucích nákladů na energie by tak výrazně převýšily uvažované růsty příjmů za zdravotní péči a výkony od zdravotních pojišťoven. Navíc velká část nemocnic má smlouvy a fixaci do konce letošního roku a na trhu se nyní pro velké spotřebitele ani nedaří koupit energie. Zastropování cen na úrovni z jara letošního roku se jeví jako nutné řešení nejen pro zdravotnictví, ale i ostatní segmenty ekonomiky.

  • Ing. Jiří Čihař,

ekonomický náměstek, Fakultní nemocnice v Motole

V současnosti probíhá zateplení největšího objektu ve FN Motol, tedy budovy, kde jsou umístěny především ambulance a kliniky pro dospělé. Součástí rekonstrukce je i výměna světel za úspornější osvětlení. Dále se připravuje k realizaci zateplení LDN, jejíž první etapa se předpokládá zahájit během letošního podzimu. Rovněž tak i finišuje veřejné výběrové řízení na zateplení samostatně stojícího objektu plicní kliniky.

  • Ing. Tomáš Uvízl,

ekonomický náměstek Fakultní nemocnice Olomouc

V rámci generelu rozvoje nemocnice jsme zpracovali (2019) energetický audit a koncept rozvoje energetiky v areálu nemocnice. V jeho duchu realizujeme jak opatření na straně energetických úspor, tak také postupně instalujeme alternativní zdroje na výrobu elektřiny. Aktuálně zároveň vyměňujeme svítidla v celém areálu, nové projekty mají již ve standardu inteligentní řízení osvětlení. V současné době je v realizaci dodávka fotovoltaických článků na střechy pěti objektů, chystáme zateplení ubytoven pro zaměstnance a budovy Dětské kliniky. Úspora bude po dokončení cca 500 MWh/rok. Kromě výše uvedeného se zaměříme na důslednou kontrolu účinnosti rekuperačních jednotek a dodržování předepsaných teplot, respektive aktuálně zvažujeme mírnou úpravu teplotních limitů.

  • MUDr. Zorjan Jojko,

předseda Sdružení ambulantních specialistů ČR

Naše sdružení se důsledky zdražování energií zabývá velmi intenzivně. Sestavili jsme a aktualizujeme materiál, v němž našim členům radíme, jak, kam a v jakém rozsahu bez rizika přesměrovat svou aktivitu, pokud úhrady od zdravotních pojišťoven budou opravdu na zatím diskutované úrovni, tj. přinejmenším u některých výkonů pod úrovní rentability. Mimo to, samozřejmě, hledáme cesty k úsporám. Tady je ale třeba počítat s tím, že valná většina ambulancí sídlí v nájmech, tj. mimo např. výměnu všech žárovek za LED mají – nechtějí‑li omezovat rozsah své ordinační doby – jen velmi omezené možnosti dosáhnout energetických úspor. Ostatně i představa, že bychom např. natrvalo zhasli v čekárnách nebo/a snížili teplotu v ambulancích, kde až na některé výjimečné obory musejí být naši pacienti většinu doby svlečeni, je spíše směšná. Dosáhli bychom jen diskomfortu pacientů, který by nám mnohdy i zkreslil výsledky našich vyšetření.

18-A02 tomaschoff1

  • Ing. Martin Déva,

člen představenstva pro ekonomiku a provoz, Krajská nemocnice T. Bati, a. s., Zlín

Při našich dalších opravách a stavbách na vybraných budovách v nemocnici plánujeme výstavbu solárních elektráren, samozřejmostí u všech rekonstrukcí je plán zateplení budov. Chceme také postupně investovat do rozvoje energetického managementu – např. obnova softwaru, monitoring spotřeby energií a teplot apod.

V předchozích letech probíhaly v areálu Krajské nemocnice T. Bati rekonstrukce budov, do kterých jsme zahrnuli v souvislosti s energetickými úsporami také zateplení, výměnu oken a výměnu stávajícího osvětlení za LED osvětlení. Investovali jsme i do výměny nevyhovující tepelné izolace rozvodů tepla v areálu nemocnice.

Rozhodně se nám osvědčila edukace, a tudíž změna přístupu všech zaměstnanců Krajské nemocnice T. Bati k tomu, že je potřeba s energiemi šetřit a zbytečně neplýtvat. Většina zaměstnanců pochopila, že největších úspor dosáhneme tím, že se budeme všichni chovat energeticky úsporně a zodpovědně.

  • Doc. MUDr. Roman Šmucler, CSc.,

prezident České stomatologické komory

Stomatologie nedostává dotace. Tedy investujeme dávno, ale opatrně a racionálně. Máme ceny „na pojišťovnu“ absurdní už roky a letos to graduje. Řešení jdou v posloupnosti – upřednostňovat pacienty „za hotové“, omezit pracovní dobu, zavřít navždy (starší kolegové – menší obce). Jak vidíte, energetické náklady vzorně snižujeme, bohužel…

  • Ing. Roman Uhlík,

zástupce ředitele pro ekonomiku a provoz, Oblastní nemocnice Kolín, a. s.

Ve všech provozovnách Oblastní nemocnice Kolín (Nemocnice Kolín, Nemocnice Kutná Hora, LDN Na Vojkově) proběhla v minulých letech řada akcí zaměřených na racionalizaci spotřeby energií a energetickou bezpečnost, nejčastěji se jednalo o zateplení objektů, výměnu oken, osvětlení, racionalizaci vytápění atd. Veškeré nové investice, ale i rekonstrukce a stavební úpravy jsou posuzovány a realizovány s důrazem na co nejúspornější energetická řešení. V současné době probíhá nákladem 75 mil. Kč komplexní akce zaměřená na snížení spotřeby energií v hlavních pavilonech Nemocnice Kutná Hora (zateplení obvodového pláště, výměna oken, rekonstrukce energetického hospodářství, výměna osvětlení, využití úspornějších spotřebičů atd.).

  • MUDr. Martin Dudek,

praktický lékař, Dobřichovice

Naše ordinace se nachází v nájmu v budově, kde jsou i bytové jednotky, a samostatně toho moc nemůžeme udělat. Jediné, co jsem v nejhorším případě ochoten udělat, je výrazně snížit teplotu zejména v čekárně, ale také ve vlastní ordinaci. Bohužel zatím vůbec nevím, jak se problém energií dotkne naší ordinace.

  • MUDr. Zdeněk Zíma,

místopředseda Odborné společnosti praktických dětských lékařů ČLS JEP

Je velmi těžké odpovědět za tak členitý segment péče, jakým je praktické dětské lékařství. Většina praktických dětských lékařů pracuje ve vlastní samostatné ordinaci a postupně obnovuje zastaralé vybavení z předlistopadových dob. Protože kalkulace ceny naší práce i kapitační platby původně nezapočítávaly amortizaci a náklady na údržbu nemovitostí, což se bohužel nepodařilo vylepšit ani při žádné z nečetných valorizací, musejí PLDD v rámci hospodaření svých ordinací hledat rezervy pro tyto investice jinde. To pochopitelně případné investice do provozních prostor významně brzdí. Podle mých zkušeností napříč naší republikou se kolegové prostě snaží udržovat prostory svých ordinací co nejlépe i omezenými zdroji. Investice tohoto typu tedy pravděpodobně řeší komplexně v rámci rekonstrukcí a pravidelných oprav. Větší cílené investice do úspor energií bych očekával jen u skalních nadšenců do inovativních energetických technologií.

V naší běžné praxi nám dělá největší starosti nehospodárné chování pacientů při návštěvě ordinace. Nijak neobvyklým jevem není proudem tekoucí teplá voda zcela bez užitku či dokořán otevřené dveře na ulici uprostřed topné sezony. To bohužel rapidně zvyšuje náklady našich ordinací, které budou nyní ještě vyšší. Lze předpokládat, že nás to donutí k investicím do úsporných zařízení a současně ke krokům snižujícím komfort čekáren. Nicméně v době očekávané další vlny covidu‑19 se snažíme o maximální snížení počtu kontaktů mezi pacienty i doby strávené pacientem v ordinaci. Nepředpokládám tedy, že by se tyto kroky našich pacientů nějak zásadněji dotkly. V této souvislosti je však vhodné zamyslet se nad tím, zda by zdravotní pojišťovny neměly nějak zohlednit raketově rostoucí ceny energií. Je‑li ekonomické prostředí české medicíny takto přísně regulováno, je nezbytné s těmito náklady začít bezodkladně počítat. Ačkoli možná jednodušší cestou by bylo konečně sáhnout ke spoluúčasti pacienta na hrazení jeho péče.

  • Prof. JUDr. Vilém Kahoun, Ph.D.,

jednatel, Slatinné lázně Třeboň, s. r. o.

Slatinné lázně Třeboň mají dva provozy – lázně Aurora a lázně Berta. V lázních Aurora máme instalovány dvě kogenerační jednotky pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla. Ročně vyrobí kolem 880 MWh elektrické energie a 4 300 GJ tepla. Dále odebíráme teplo z bioplynové kogenerační jednotky. Jednak jde o teplo pro samotné lázně a nově i o zbytkové, dosud nevyužité teplo pro nově otevřený venkovní Třeboňský vodní svět. Lázně Berta odebírají teplo z kogenerační jednotky patřící společnosti E.ON, která je ale umístěna přímo v areálu lázní. Ve fázi přípravy je instalace FVE na rovné plochy střech lázeňských budov.

  • MUDr. Bc. Tomáš Fiala, MBA,

ředitel Nemocnice Strakonice, a. s., senátor

Cena elektřiny pro nemocnici vzrostla na 238 procent a už teď víme, že ještě poroste, zřejmě o další vysoké desítky procent. Jako každý dobrý hospodář se snažíme dlouhodobě snižovat energetickou náročnost budov a hledat cesty k možným úsporám. Máme zateplené pavilony a provedené nezbytné stavební úpravy, které snižují energetickou náročnost. Průběžně měníme osvětlení za energeticky méně náročné, přitom dostatečně vydatné zdroje. Při nákupu nových spotřebičů, i relativně malých, dbáme na ekonomiku jejich provozu. Hledáme však v těchto týdnech cesty, kde ještě můžeme svícení omezit, aniž bychom zasáhli bezpečnost provozu. U budoucích stavebních projektů už při přípravě projektové dokumentace dbáme na to, aby budovy byly když ne energeticky samostatné, tak alespoň maximálně úsporné. Chceme využít tepelná čerpadla a fotovoltaiku.

Na druhou stranu jsou ale situace, ve kterých nemocnice nemůže ze svých standardů ustoupit. Těžko kvůli energetické krizi zavřeme energeticky nejnáročnější provozy – rentgeny, magnetickou rezonanci a operační sály. Ani na lůžkových odděleních a operačních sálech nechceme a nemůžeme výrazně snižovat teplotu. Nedovedu si představit, že bychom se například na oddělení dlouhodobě nemocných měli s teplotou dostat ke 20 °C. Ovšem ani na jiných odděleních. Jisté drobné úspory jsme schopni dosáhnout např. mírným snížením teploty na chodbách a v prostorách nevyužívaných pro diagnostiku a léčbu. Stejně tak z hygienických a epidemiologických důvodů nemůžeme snižovat teplotu teplé vody. Jen v dostatečně teplé vodě se nemohou šířit bakterie legionelly a další nebezpečné bakterie, které mohou ohrozit zdraví člověka.

  • Ing. Jiří Pala,

technicko‑provozní náměstek Všeobecné fakultní nemocnice

Úsporná opatření zvažujeme stále. V tuto chvíli jsme již provedli výměnu sodíkových výbojek za LED u veřejného osvětlení, výměnu trubicových svítidel za LED, instalovali jsme fotobuňky do méně frekventovaných prostor, provedli izolace potrubního vedení TUV a topení. Dále apelujeme na zaměstnance, aby zhasínali a omezili používání energeticky náročných zařízení (klimatizace, konvice na vodu, kávovary apod.). Jako areálový typ nemocnice, kde je většina prostor průchozích, je vytápíme na max 20 °C. Pokoje jsou vytápěny na cca 22 °C. O dalším snížení teploty ale zatím neuvažujeme. V úvahu do budoucna samozřejmě připadá také využití alternativních zdrojů energie (fotovoltaika, zateplení, chytrá řešení). Usilujeme o ně. Jdeme cestou evropských dotací, ale je to běh na delší trať. Vzhledem k tomu, že se nemocnice nachází v památkové zóně a většina budov je památkově chráněna (exteriér i interiér), je velmi složité realizovat na těchto budovách jakékoli úpravy ve formě chytrých řešení či fotovoltaických elektráren.

  • Ing. Lubomír Matěna, MHA,

náměstek ředitele IKEM pro investice a investiční výstavbu

IKEM se úsporným opatřením v oblasti energií věnuje soustavně už několik let. V poslední době jsme po analýze spotřeby energie u svítidel začali přecházet na úsporné LED osvětlení, instalovala se pohybová čidla, která ovládají osvětlení, a v letošním roce jsme se zaměřili na optimalizaci provozu vzduchotechniky a chlazení vnitřních prostor IKEM, kdy bylo nastaveno nové kaskádovité spouštění vzhledem k chodu nemocnice. V rámci úsporných opatření následně plánujeme výměnu jednotky na zdroj chladu s novými technologiemi a u novostavby počítáme s pořízením tepelných čerpadel a úsporných opatření na fasádě budovy.

  • Ing. Michal Doležal,

technický náměstek FN Brno

FN Brno se snaží dlouhodobě snižovat náklady na energie. Pokoušíme se získat dotační prostředky na zateplení, v předchozích letech jsme již realizovali projekt Zateplení staré zástavby. V rámci běžících rekonstrukcí je naším cílem dostávat budovy do nízkoenergetického standardu, posledním realizovaným úspěšným projektem je rekonstrukce Psychiatrické kliniky FN Brno. Dále se snažíme o průběžnou výměnu osvětlení za světla typu LED.  

Sdílejte článek

Doporučené

Kolibříci šíří osvětu o alopecii

24. 1. 2023

V České republice vznikla relativně nedávno organizace, která usiluje o osvětu široké veřejnosti o alopecii. Snaží se tak podpořit tisíce lidí, kteří…