Přeskočit na obsah

Fórum: O prevenci mluví každý… a někdy nic víc

brýle,stetoskop
Foto: shutterstock.com

V posledních měsících ministr zdravotnictví i další politici intenzivně mluví o podpoře prevence. Dlouhodobě je zmiňována v řadě dokumentů, např. Zdraví 2020. Národní zdravotnický informační portál předává veřejnosti informace s cílem zvyšovat zdravotní gramotnost obyvatel a zvýšit účast na prevenci a screeningu. Pravidelně chodí na prevenci k praktickému lékaři jen třetina dospělých. Zdravotní pojišťovny zvou adresně na screeningy a z fondů prevence bonifikují zdravý životní styl. Covidové roky ale už tak nízkou účast na prevenci a screeningu ještě snížily. Zeptali jsme se lékařů: Jaké zcela konkrétní a hmatatelné kroky by podle vašeho názoru preventivní péči a zdravý životní styl v Česku zlepšily? Chystají se ve vašem oboru v tomto směru už konkrétní projekty? Jak se daří screeningům, včetně screeningu karcinomu plic, který odstartoval v lednu?

  • Doc. MUDr. Bohumil Seifert, Ph.D.,

přednosta Ústavu všeobecného lékařství 1. LF UK, vědecký sekretář SVL ČLS JEP

Zdravý životní styl spíše než programy realizované zdravotníky ovlivňují opatření realizovaná státem, např. v oblasti regulací, daňové a dotační politiky nebo zdravé výživy ve školách. Co se týká našeho zdravotnictví, hradí z veřejných prostředků více prevence, než je v Evropě obvyklé. Neexistují sice důkazy o efektivitě univerzálních preventivních prohlídek, ale pro praktické lékaře jsou příležitostí k identifikaci rizikových faktorů a k zařazení pacientů do dispenzárních a screeningových programů, u kterých je efekt prokázán. Problém je, že k preventivním prohlídkám se dostaví zhruba jen třetina populace, a to ještě spíše ta, která ji méně potřebuje. Ke zvýšení účasti mohou přispět opatření na úrovni praxí (automatické zvaní), na úrovni pojišťoven (adresné zvaní ke screeningu, bonusy) a také mediální podpora na úrovni státu.

Příkladem úspěšné systematické sekundární prevence je screening kolorektálního karcinomu, který přispěl k dramatickému snížení incidence (o 18,9 procenta v rozmezí let 2007–2017), resp. mortality (o 30,1 procenta, 2007–2017) u tohoto nádoru v České republice.

Pandemie covidu‑19 ovlivnila jak počty provedených prevencí (ve srovnání 2020 a 2019 pokles o 14,6 procenta), tak počty provedených testů na okultní krvácení (pokles o 16,9 procenta). Mohli jsme propásnout až 300 karcinomů a 2 000 pacientů s pokročilými polypy. Úkolem číslo jedna je zvýšit úsilí v prevenci s návratem normálního režimu a ztrátu dohnat.

  1. ledna 2022 byl zahájen program včasného záchytu karcinomu plic. Podle dat získaných od VZP a OZP lze odhadnout, že již za první čtvrtletí roku 2022 bylo v programu osloveno praktickými lékaři okolo 1 000 pacientů a zhruba ve dvou třetinách se zařazením souhlasili. V ordinacích praktických lékařů je pilotován již několik let projekt včasného záchytu CHOPN. Nově probíhá pilotní studie ke screeningu karcinomu prostaty.

Vezmu‑li v úvahu i očkování, stává se ordinace praktického lékaře jedinečným centrem preventivních programů v českém systému péče o zdraví.

  • Prof. MUDr. Věra Adámková, CSc.,

přednosta Pracoviště preventivní kardiologie IKEM

V oblasti prevence civilizačních chorob máme velké rezervy. V primární prevenci se všeobecně příliš nedaří zlepšit životní styl, tedy stravovací návyky, zvýšit aerobní pohybovou aktivitu, významně snížit procento kuřáků (i přes dílčí úspěchy není situace, podle mne, uspokojivá).

Interní obory mají v doporučeních jednotlivých odborných společností návody, co je třeba provést, ale vymahatelnost těchto režimových opatření je prakticky nulová, takže já se situací spokojena nejsem. Zdravotní pojišťovny se snaží bonifikovat zodpovědné klienty různými bonusovými projekty (příkladně příspěvek na pohybovou aktivitu), ale většinou je využívají právě zodpovědní klienti, kteří se sami snaží zlepšovat své zdraví. Odhalování časných stadií nádorových onemocnění je velmi důležité, ale zase každý rok vidíme, bohužel, desítky naprosto zbytečných již pokročilých stadií zhoubného bujení, kterým by se dalo předejít preventivním vyšetřením. Připomínám starou pravdu: „Lepší je nemoci předcházet než ji léčit“ – a to platí stále.

12-A02 tomaschoff prevence 2

  • Prof. MUDr. Eva Králíková, CSc.,

Centrum pro závislé na tabáku 1. LF UK a VFN

Program včasného záchytu karcinomu plic je čtvrtým screeningovým programem v ČR, předchozí se týkají karcinomu prsu (mamografie), děložního čípku (stěr) a tlustého střeva (test na okultní krvácení, kolonoskopie). Ačkoli všechny čtyři oblasti, nejen nádory plic, souvisejí s kouřením, ten plicní je první, který se mu opravdu věnuje. Například v případě karcinomu děložního čípku je kolem třetiny těchto nádorů způsobeno kouřením, děložními sekrety se totiž vylučuje řada látek z tabákového kouře. Přesto pouze tento poslední program týkající se plic zahrnuje i intervenci, jak pro současné kuřáky nabídku léčby, tak i pro exkuřáky – posílení abstinence a prevenci relapsu, který je bohužel velmi častý.

Obecně je prevence kouření, ale i léčba závislosti na tabáku nejvýznamnějším jednotlivým preventivním faktorem desítek nemocí, především jejich neinfekční epidemie.

Náklady na to, že se v Česku prodává tabák, tvoří kolem tří procent HDP – největší částkou je ztráta ekonomicky aktivních let, jinak řečeno, kuřáci si na svoji zdravotní péči nestačí vydělat. Kouření by mělo zajímat především zdravotní pojišťovny, například delší hospitalizace kuřáka po jakékoli operaci v průměru cca o dva dny neznamená jen nepříjemnost pro pacienta, ale i vyšší náklady na péči. Nebo účinek desítek léků, včetně biologické léčby: cigarety zrychlují metabolismus, a tak snižují účinnost. Záznam o kouření by měl být součástí elektronické zdravotnické dokumentace a každému kuřákovi by se mělo dostat při kontaktu se zdravotníkem alespoň krátké intervence, v nejkratší verzi „DIK“ jen pár desítek vteřin: Dotaz na kouření, Intervence (nabídka a popis léčby či odkaz na ni) a Kontakty (leták, kam je možné se obrátit).

Pro každého lékaře by mělo být samozřejmostí postarat se o závislost na tabáku (diagnóza F17) svých pacientů jako o jakoukoli jinou jejich nemoc. Je absurdní, že bychom při zjištění vysoké glykémie jen řekli „Nejezte sladké“ (adekvátně „Nekouřit!“) nebo se pacienta ptali „Chcete si léčit svou cukrovku?“. Také v případě závislosti na tabáku existuje účinná léčba a ta by měla být nabízena a měla by být dostupná jako léčba jiných nemocí. Jistě je na pacientovi, jak s naším doporučením naloží, ale to je podobné i v případě jiných nemocí. To by hrálo klíčovou roli ve snížení zbytečné morbidity a předčasné mortality, kouření je například příčinou vyššího počtu úmrtí než zatím covid (v ČR každé šesté, kolem 16 000–18 000 ročně).

  • Prof. MUDr. Martina Koziar Vašáková, Ph.D.,

předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP, přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a FTN

Podpora prevence je podporou zdravého životního stylu a projekty směřující k časné diagnostice závažných nemocí. V oblasti plicního zdraví je zásadní nekouření, dobrá kondice a optimální tělesná hmotnost. V oblasti časné detekce závažných plicních nemocí jsme zásadně uspěli v úzké spolupráci s radiology spuštěním programu časné detekce karcinomu plic od 1. 1. 2022. Tento projekt nabízí pojištěncům – současným či bývalým kuřákům alespoň 20 balíčkoroků ve věku 55–75 let CT vyšetření plic s nízkou radiační zátěží, které dokáže odhalit plicní karcinom v časném stadiu, a tím zvýšit šanci na vyléčení pacientů. Obdobné projekty v zahraničí dokázaly snížit mortalitu na tento vysoce zhoubný nádor až o 20 procent. Navíc se dají vyšetřením v rámci screeningu karcinomu plic odhalit časně i jiná závažná plicní onemocnění, jako je chronická obstrukční plicní nemoc nebo plicní fibróza. I tyto nemoci, pokud jsou včas diagnostikovány, a tedy včas léčeny, mají pak lepší prognózu a delší přežití. O screening karcinomu plic projevuje zájem stále více klientů, jsou oslovováni jednak samotnými praktickými či plicními lékaři, případně přicházejí sami. V dubnu jich bylo již vyšetřeno kolem 500 a očekáváme další nárůst s tím, jak se akreditují pro tento výkon další radiologická pracoviště. Věříme, že tato iniciativa ruku v ruce s novými terapeutickými metodami léčby karcinomu plic dokáže konečně snížit mortalitu na tento nádor i v ČR. Zásadní je ale samozřejmě prevence, tedy nekouření nebo ukončení kouření. Ruku v ruce se screeningem karcinomu plic proto jde program odvykání kouření pro každého účastníka projektu.

  • Prof. MUDr. Jan Daneš, CSc.,

Radiodiagnostická klinika 1. LF UK a VFN v Praze, výbor Rentgenologické společnosti ČLS JEP

Zatím se hledají optimální mechanismy komunikace mezi námi odborníky, kteří programy řídí, a ministerstvem zdravotnictví. V oblasti primární prevence by bylo dobré se zaměřit na faktory, které jsou rizikové – stres a nezdravý životní styl, obezita, nedostatek pohybu, kouření, nadužívání alkoholu, nezdravá strava, malý počet dětí či odkládání mateřství.

U sekundární prevence se podařilo lépe legislativně ukotvit provádění screeningu, od 1. ledna 2022 mohou screening provádět jen pracoviště, která mají tzv. statut screeningového pracoviště. Celý proces transformace se podařilo dotáhnout do konce, zbývá detailněji specifikovat řízení programů a podmínky provádění v nových podmínkách, například změnou doporučených standardů. Screening karcinomu plic se rozbíhá, zatím je brzy na zhodnocení. Stávající tři preventivní screeningové programy fungují tak jako doposud, i když také zde se odráží rostoucí inflace, vysoké ceny energií a zvyšující se osobní náklady. Velkým nedostatkem snižujícím efektivitu však zůstává stagnující účast, v mamárním programu kolem 60 procent, dalším problémem je nedodržování stanoveného intervalu mezi vyšetřeními. Je třeba co nejrychleji se zdravotními pojišťovnami a pracovišti hledat nové nástroje, jak situaci zlepšit, například provést změnu zvaní k vyšetření, zavedení bonusů pro klientky, šíření osvěty. Velkou výzvou do budoucnosti je v mamárním programu zapojení systémů pro umělou inteligenci u druhého či třetího hodnocení (čtení) mamografických snímků k dalšímu zlepšování výsledků.

  • Prof. MUDr. Marek Babjuk, CSc.,

děkan 2. LF UK, přednosta Urologické kliniky 2. LF UK a FN Motol

Z hlediska screeningových programů se v našem oboru hovoří převážně o screeningu karcinomu prostaty. Jedná se o téma, které je dlouhodobě považováno za velmi kontroverzní, ale je zřejmé, že novější data a současný stav znalostí aktivní přístup podporují. Karcinom prostaty je dnes nejčastějším mužským nádorovým onemocněním v ČR, pomineme‑li méně významné kožní nádory, a zanedbatelná není ani jeho mortalita. V časné fázi, umožňující kurativní léčbu, nevyvolává onemocnění prakticky žádné příznaky. Jeho časné detekci může napomoci stanovení koncentrace prostatického specifického antigenu (PSA) v krvi, s jejíž stoupající hodnotou se zvyšuje riziko přítomnosti karcinomu. Na základě hodnoty PSA je tedy možné stanovit indikaci dalších aktivních diagnostických kroků. Test na PSA je levný, neinvazivní a snadno realizovatelný, vše tedy logicky myšlenku screeningu podporuje. Situaci komplikuje skutečnost, že karcinom prostaty je pomalu probíhající onemocnění, které není pro své nositele vždy fatální, jinými slovy část mužů umírá s karcinomem prostaty, ale nikoli v jeho důsledku. Screening tak s sebou logicky přináší určité riziko zbytečně indikované léčby (overtreatment), a tím i zbytečné diagnózy (overdiagnosis). Tato skutečnost byla dlouho důvodem odmítání aktivních diagnostických kroků např. v USA.

Evropská randomizovaná studie (ERSPC) s téměř 200 000 zařazenými muži ale po 16letém sledování prokázala jednoznačné prodloužení přežití u screenovaných mužů. K záchraně jednoho života je nutné pozvat 570 mužů a diagnostikovat 18 nádorů, což překonává parametry řady již běžících screeningových programů. Navíc je zřejmé, že jsme dnes schopni předem mnohem přesněji identifikovat pacienty s významným onemocněním, které léčbu skutečně vyžaduje, a tím riziko nadměrné diagnózy významně snížit. Evropská i Česká urologická společnost tak dnes jednoznačně podporují screening v definované věkové skupině (muži mezi 50 a 70 lety).

Hovoříme‑li o prevenci, pak v urologii musíme zmínit i aktivity proti kouření, které je hlavním etiologickým faktorem nádorů měchýře a podílí se např. i na mužské impotenci, o zdravém složení stravy a pitném režimu jako prevenci vzniku litiázy a jistě bychom našli i další témata.

  • MUDr. Martin Dudek,

praktický lékař

Hlavním problémem preventivní péče je, že lidé nejsou vůbec motivováni chovat se správně vůči svému zdraví. Veškerou zdravotní péči mají zcela zdarma bez ohledu na to, jak se chovají. Běžně se stává, že pacient přichází do ordinace se strachem o své zdraví, vyžaduje nějaká vyšetření, ale naprosto nechápe, že by nejvíce pro sebe udělal, kdyby přestal kouřit, zhubnul apod. Ani se mi nezdá, že by existoval nějaký společenský tlak například na to, aby lidé nebyli obézní apod. Osobně se domnívám, že největší časovanou bombou pro zdraví občanů je obezita, která je masivně podceňována a je chápána spíše jako problém estetický než zdravotní. Domnívám se, že vztah ke zdraví je spíše otázkou výchovy v rodinách či školách než nastavení preventivních prohlídek u lékařů. Řada věcí se dá zlepšit setrvalou osvětou. Je to vidět např. na zlepšení časného záchytu kolorektálního karcinomu. Některé nové screeningy, jako např. karcinomu plic, budou jistě přínosem dle zkušeností ze zahraničí, ale pořád je to zaměření na následek, nikoli příčinu. Ale pokud bych měl upřímně odpovědět na hlavní otázku, tak nevím, jak efektivně zvýšit zájem o zdravý životní styl. Ale měli bychom se zamyslet, zda chceme a můžeme nadále poskytovat takový rozsah zdravotní péče jako dnes a zda do toho nezakomponovat i hledisko osobní odpovědnosti.

  • Prof. MUDr. Martin Prázný, CSc., Ph.D.,

III. interní klinika 1. LF UK a VFN

Je zcela logické, že v situaci, kdy se vydávají vysoké finanční prostředky na léčbu, je nutné uvažovat o jejich částečné relokaci směrem k preventivním opatřením. V některých případech funguje prevence výborně, můžeme zmínit např. dobře zavedený screening karcinomu prsu či tlustého střeva. Na druhou stranu je nutné zmínit, že preventivních a screeningových programů je mnoho a stojí nemalé finanční prostředky, je tedy nutné je zavádět s rozvahou a kalkulovat jejich efektivitu (pochopitelně s přihlédnutím ke kvalitě života pacientů).

Diabetologie je v podstatě velmi preventivní a screenující obor. Diabetologové dbají na prevenci komplikací diabetu pečlivou kompenzací diabetu (a dalších rizikových faktorů), každoročně odesílají pacienty na vyšetření očí, laboratorně sledují mimo jiné ledviny a lipidy. Konkrétní postupy jsou tedy zavedeny, to ale neznamená, že se nemohou vylepšovat nebo zásadně inovovat. Problémem může být pozitivní screening diabetické nefropatie, nicméně aktuální úhradová omezení nám často takového pacienta nedovolí léčit nefroprotektivní antidiabetickou medikací (glifloziny), v tomto případě s vysokou nákladovou efektivitou. Zde věříme, že se situace snad brzy vylepší. V současnosti také spolupracujeme s oftalmology na screeningu diabetické retinopatie přímo v ambulancích diabetologů pomocí umělé inteligence – budeme šetřit čas pacientů i oftalmologů.

Bohužel je nutné napsat, že aktuálně v České republice buď vůbec neexistují, nebo nejsou implementovány účinné komplexní strategie ke zlepšení životního stylu, prevenci diabetu a obezity. Ukazuje nám to stále narůstající počet pacientů s diabetem a obezitou nebo nadváhou. Ačkoli v tuto chvíli neexistuje široká shoda na tom, jak by taková opatření měla vypadat, je nutné diskusi nad tímto tématem akcelerovat a situaci urychleně řešit – i když nárůstu počtu osob s diabetem o dalších 200 000 do roku 2030 již nejspíš nezabráníme.

  • Prof. MUDr. Richard Češka, CSc., FACP, FEFIM,

vedoucí Centra preventivní kardiologie VFN, předseda České internistické společnosti ČLS JEP

Prevenci se věnuji celý svůj profesní život, dlouhá léta vedu Centrum preventivní kardiologie, a tak budu (pro někoho možná překvapivě) trochu realisticko‑skeptický. Začnu ale postupně, hezky od konce. Screeningové programy, především prevence v onkologii, patří mezi nejúspěšnější kapitoly současné medicíny. Musíme pomalu přepisovat učebnice! Z čelných míst výskytu kolorektálního karcinomu se propadáme (naštěstí) do průměru vyspělých zemí. A nejinak je tomu v onkologické prevenci v jiných oblastech. Ale POZOR! Tyto programy jsou založeny na společenské investici a zajištění medicínské podpory. Vklad pacienta je obvykle maximálně (ale i to je někdy skvělé) souhlas s účastí a případně ochota podrobit se vyšetření.

A teď už k první části položené otázky.

Málo slov v medicíně je tak zprofanovaných jako prevence. Je to zejména (ale nejen) relikt preventivních prohlídek z dob reálného socialismu, kdy se prohlídka odbývala velmi často jedním úderem razítka.

Nicméně, základním problémem prevence je to, že vyžaduje aktivní vstup pacienta, často provázený (nepříjemnou?) změnou životního stylu. Jakkoli mě osobně těší sport a tělesná aktivita, nekouřím a alkohol skoro nepiji, přesvědčit pacienta, aby změnil životní styl, je práce sisyfovská. Bohužel se domnívám, že k žádnému zlepšení skokem nedojde, i když se různé programy prevence připravují. Půjde to pomalu, po malých krůčcích. Společnost sama musí být přesvědčena, že je „cool“ žít zdravě, a naopak chlubení se počtem „zvládnutých“ piv, ale i knedlíků, neřkuli cigaret se prostě nenosí. Hrozně moc v tomto směru bude záležet na tom, jaké budou vzory. Pokud bude vzorem expert, sedící před počítačem s lahví slazeného nápoje, který se zvedá ze židle jen proto, aby přijal zásilku z „fast foodu“, nebude to dobré. Ani trávení života na party ke zlepšení kondice nepřispěje. Pokud budeme využívat všemožná ulehčení života, dostupné budou aplikace, které nám přinesou vše až do obýváku, zdravému životnímu stylu se nepřiblížíme. Ano, já už také v autě (jezdím i těch pár kilometrů do práce) nepoužívám levou nohu. Zatím neatrofuje, ale kdo ví…

Důležité také bude, na koho budou preventivní programy zacíleny. A tady vidím generační problém. Nás „baby boomers“ už prevence příliš neochrání, nevím, nakolik se podaří přesvědčit mileniály, a jak se k prevenci postaví generace „zet“, nebo dokonce „alfa“, ještě uvidíme. Bohužel se obávám, že medicínská prevence není a ještě dlouho nebude v centru jejich zájmu.

Domnívám se, že pokud se podaří realizovat nějaké „medicínské“ preventivní programy, bude jejich úspěšnost záviset nejvíc na jejich akceptování společností a na mediální podpoře, i když by se mi samozřejmě líbila co nejvyšší odborná hodnota a propracovanost.

Končím pozitivně. Prevence má význam. Ve staré Číně platilo: Výborný lékař nemocem předchází, průměrný je léčí a špatný se stará už jen o komplikace. A platí to stejně i na začátku třetího tisíciletí.

  • MUDr. Pavel Hroboň, M.S.,

Advance Healthcare Management Institute

V oblasti screeningových programů udělala ČR velký kus práce, další rozvoj spočívá ve zvýšení účasti obyvatel a možná i v lepší stratifikaci rizika.

Obrovský dluh ale máme v oblasti primární prevence. Zdravotní gramotnost je u nás nízká. Navíc nevytváříme a nepodporujeme motivaci občanů ke zlepšení zdravotního stavu. Je nejvyšší čas tuto situaci změnit. Chronické nemoci, největší dnešní příčina zhoršeného zdravotního stavu a nákladů na zdravotnictví, jsou neřešitelné bez aktivního přístupu občanů k vlastnímu zdraví.

Pokud chceme situaci zlepšit, musíme uložit a umožnit zdravotním pojišťovnám aktivnější přístup k motivaci pojištěnců, zlepšit primární péči a zaměřit ji více směrem k prevenci, jak se děje v řadě evropských zemí. Nemůžeme ale spoléhat jen na zdravotnictví, klíčové je zapojit i školství a zaměstnavatele.

  • MUDr. Pavel Vepřek,

Zdravotnictví 2.0

Vzývání prevence je oblíbenou disciplínou, která politiky neohrožuje, doktorům a zdravotnickému průmyslu přináší peníze a pacientům dává svůdný pocit bezpečí. Protože předpokládám, že ostatní účastníci ankety prevenci fandí, zkusím být přiměřeně kritický. Před více než čtyřiceti roky napsali Škrabánek s McCormickem knížku „Pošetilosti a omyly v medicíně“, ve které se popasovali se zavedenými medicínskými stereotypy, s rozpačitostí reálných výsledků tehdejší preventivní medicíny a se zbožněním zdravého životního stylu. V mnoha ohledech jsou jejich závěry aplikovatelné i na dnešní dobu a bylo by dobré, kdyby se nějaký současník odhodlal vklouznout do jejich trepek. U nás se rozsah preventivních vyšetření utěšeně rozrůstá, ale bez dostatečné standardizace, kontroly kvality, průběžného hodnocení výsledků a efektivní zpětné vazby. Na ÚZIS a ve zdravotních pojišťovnách se sice shromažďují ledasjaká data, ale ta se netransformují v užitečné informace o kvalitě služeb jednotlivých lékařů a pracovišť a už vůbec ne do exekutivních rozhodnutí. Data o tom, kolik se čeho kde udělalo, v úložištích máme, ale nevíme a ani nechceme vědět, zda se to udělalo dobře a co se tím zlepšilo. Přitom je zcela zřejmé, že bez sledování kvality a zpětné vazby se účinná prevence dělat nedá. Jedním příkladem za mnohé je monitorování a porovnávání výsledků preventivních kolonoskopií v Anglii. Vyšetřující lékaři vidí, jak si vedou, pokud si nevedou dobře, tak je čeká rekondiční kurs, a když i ten nepomůže, tak s výkony tohoto typu končí. Zavedení systému zlepšilo kvalitu prováděných kolonoskopií a zdvojnásobilo záchyt patologií. Takže aby preventivní péče přinášela očekávané ovoce, musí se s ní správně pracovat. Jenže v tom je problém. Více peněz za více výkonů chce každý, zato nikdo nechce být kontrolován. To se podaří překonat až s poněkud jiným rozdáním karet ve zdravotnictví. Což zatím nehrozí. Na rozdíl od preventivní péče, která je integrální součástí zdravotnictví, leží těžiště podpory zdravého životního stylu mimo jeho sféru. Všichni víme, jak takový zdravý životní styl vypadá, ale zda jej opravdu žijeme, je dáno našimi prioritami a prostředím, ve kterém se pohybujeme. Čím více si svého života ceníme, tím se jej snažíme žít zdravěji. Takže zadání pro celou společnost, nikoli jen pro zdravotnictví.

  • Doc. MUDr. Jana Prausová, Ph.D., MBA,

přednostka Onkologické kliniky 2. LF UK a FN Motol, předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP

Prevence je dominantně povinností každého jedince, protože on je nositelem svého zdraví, a to, jaký má životní styl, jak se ke svému tělu chová, se odrazí v jeho zdraví a případných chorobách. Dominantním strážcem nad prevencí by měl být praktický lékař, k němuž se chodí nejčastěji, má o svém klientu největší přehled, ví, kterými chorobami prošel, co jej postihlo, a svým způsobem může i korigovat jeho životní styl a přístup k životu. Samozřejmostí je, že by každý měl od útlého mládí být střídmější v jídle, nepožívat alkohol a nekouřit, co ale už samozřejmostí není, že by měl mít větší fyzickou aktivitu.

Co se týče prevence onkologického onemocnění, je to civilizační choroba a podobné rady slyší lidé také od odborníků na výživu, kardiologů, diabetologů atd. Je to styl života, který ochraňuje před rozvojem těchto onemocnění.

Co se týče screeningových programů, určitě zaznamenávají úspěch. Daří se stále více zachycovat předchorobí nádorových chorob, a kde to lze, tj. u karcinomu čípku děložního a u karcinomu tlustého střeva a konečníku, lze odhalit nálezy, které nejsou zhoubné, odstranit je, a tím zabránit rozvoji zhoubného onemocnění, anebo zachytit nádor včas, tj. v iniciálním stadiu, kdy se velmi dobře léčí a dá se vyléčit. Návštěvnost screeningových programů není ideální. Velmi dobrá je u prevence nádorů čípku děložního, ženy ke gynekologovi od mládí chodí, horší je u prevence nádorů tlustého střeva a konečníku, samo vyšetření není tak neinvazivní, aby je lidé navštěvovali dobrovolně, je vždy trochu doprovázeno strachem. Co se týče karcinomu prsu, tam určitě pozitivní vývoj vidíme, zachycují se časné nádory, zde bohužel neexistuje předchorobí, najdeme útvar, který může být prakticky jedině zhoubný, ale daří se zachycovat je včas, malé drobné nálezy bez uzlinového postižení, které jsou léčebně velmi dobře zvládnutelné. Co se týče nového screeningového programu karcinomu plic, můj postoj k němu je zatím trochu zdrženlivý. Jít naproti někomu, kdo předtím hřešil a kouřil, teď o sobě tvrdí, že je exkuřák, a já nemohu dokázat, že opravdu nekouří, je určitě počin dobrý, nicméně jaký to bude mít efekt na včasný záchyt karcinomu plic a zlepšení celkového přežití na toto onemocnění, to si ještě nedokážu úplně představit a nechci předjímat. Uvidíme, kam se to bude ubírat dál. Další úvahy jsou v oblasti karcinomu prostaty, tedy vymezit od určitého věku odběry PSA nebo některá jiná biochemická vyšetření, která vedou k identifikaci tohoto onemocnění. Je to ambivalentní, řada mužů se dožije svého karcinomu prostaty ve vysokém věku, nějakou dobu s ním žijí a problémy jim nedělá, umírají na zcela jiné onemocnění. Když ho budu každého půl roku posílat na PSA, mohu z něj vytvořit stresujícího se muže, který bude žít od jednoho vyšetření k druhému. Je tedy potřeba pečlivě promyslet výtěžnost a dopad na populaci, aby to bylo zaměřeno správným způsobem.

Takže prevence je jistě velmi důležitý aspekt, prevence je povinností každého z nás a jistě k tomu může přispět i plátce péče tím, že programy zpřístupní, což v ČR je, tyto programy jsou u nás zdarma, ale každý musí začít hlavně sám u sebe.

Sdílejte článek

Doporučené

Maminkovština

2. 12. 2022

Řeči, kterou mluvily maminky a babičky na nejmenší děti, se kdysi říkalo maminkovština. Je nápadná jak zvukově, tak stavbou. Lze ji stejně dobře…