Globální studie zpochybnila doporučení omezit plnotučné mléčné potraviny
Podle studie provedené v 80 zemích na všech obydlených kontinentech a zveřejněné v červencovém vydání časopisu ESC European Heart Journal lze nezpracované červené maso a celozrnné obiloviny zařadit nebo je vynechat ze zdravé stravy. Jak ukázala nová globální studie, zdravá strava s důrazem na ovoce, zeleninu, mléčné výrobky (hlavně plnotučné), ořechy, luštěniny a ryby je spojena s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a předčasných úmrtí ve všech světových regionech, přičemž přidání nezpracovaného červeného masa nebo celozrnných obilovin mělo na výsledek jen malý dopad.
Světová zdravotnická organizace odhaduje, že v roce 2019 zemřelo na KVO téměř 18 milionů lidí, což představuje 32 procent všech celosvětových úmrtí. Z těchto úmrtí bylo 85 procent způsobeno infarkty myokardu a cévními mozkovými příhodami. Přestože jsou kardiovaskulární onemocnění významným globálním zdravotním problémem, lze jim do značné míry předcházet. Komplexní strategie zaměřené na prevenci, včasnou detekci a léčbu jsou klíčem ke snížení celosvětové zátěže KVO. Zatímco primární prevence KVO zahrnuje řešení ovlivnitelných rizikových faktorů a intervence v oblasti veřejného zdraví se zaměřují na podporu zdravého životního stylu, tedy na vyváženou stravu, pravidelnou fyzickou aktivitu, vyhýbání se tabáku a škodlivému užívání alkoholu, sekundární prevence je již zaměřena na prevenci recidiv kardiovaskulárních příhod u osob s prokázaným onemocněním. Děje se tak především užíváním léků a změnou životního stylu.
Probíhající výzkum nadále prohlubuje naše chápání nemoci a vyvíjí inovativní přístupy k boji proti dopadu KVO. Recentní celosvětová studie vedená výzkumníky z McMaster University a Hamilton Health Sciences z Population Research Health Institute v Kanadě zjistila, že nedostatečná konzumace kombinace šesti klíčových potravin je spojena s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění u dospělých. Předchozí a podobné výzkumy se zaměřovaly především na západní země a diety, které kombinovaly škodlivé, ultrazpracované potraviny s potravinami bohatými na živiny. Tento výzkum byl jedinečný ve svém globálního rozsahu, kdy do něho byly zahrnuty země s vysokými, středními a nízkými příjmy, a v tom, že se zaměřil jen na potraviny běžně považované za zdravé.
„Nízkotučné potraviny se dostaly do centra pozornosti veřejnosti, potravinářského průmyslu a tvůrců politik s nutričními štítky zaměřenými na snížení tuku a nasycených tuků,“ uvedl jeden z autorů studie dr. Andrew Mente z Population Health Research Institute, McMaster University v Kanadě. „Naše zjištění naznačují, že prioritou by mělo být zvýšení příjmu zdraví ochraňujících potravin, jako jsou ořechy, kterým se často lidé vyhýbají jako příliš energeticky bohaté složce, ryby a plnotučné mléčné výrobky, spíše než jejich omezování na velmi nízká množství. Data studie ukazují, že do zdravého jídelníčku lze zařadit až dvě porce především plnotučných mléčných výrobků denně. To je v souladu i s moderní vědou o výživě, která ukazuje, že právě mléčné výrobky, zejména plnotučné, mohou chránit před vysokým krevním tlakem a metabolickým syndromem,“ vysvětlil dr. Mente.
Studie zkoumala vztahy mezi novým skóre stravy a jejím dopadem na zdraví v celosvětové populaci. Skóre zdravé výživy bylo vytvořeno na základě šesti zdraví prospěšných potravin, z nichž každá byla spojena s dlouhověkostí. Dieta PURE zahrnuje dvě až tři porce ovoce denně, dvě až tři porce zeleniny denně, tři až čtyři porce luštěnin týdně, sedm porcí ořechů týdně, dvě až tři porce ryb týdně a 14 porcí mléčných výrobků (především plnotučných, ale bez másla nebo šlehačky) za týden. Skóre 1 (zdravé) bylo přiřazeno pro příjem nad mediánem ve skupině a skóre 0 (nezdravé) pro příjem na mediánu nebo pod mediánem (celkem 0–6).
Asociace skóre s mortalitou, infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou a celkovým KVO (včetně fatálního KVO a nefatálního infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a srdečního selhání) byly testovány ve studii PURE, která zahrnovala 147 642 lidí z obecné populace z 21 zemí. Analýzy byly upraveny o faktory, které by mohly ovlivnit vztahy, jako je věk, pohlaví, poměr obvodu pasu k bokům, úroveň vzdělání, příjem, městské nebo venkovské umístění, fyzická aktivita, kouření, diabetes, užívání statinů nebo léků na hypertenzi a celkový energetický příjem.
Průměrné skóre diety bylo 2,95. Během střední doby sledování 9,3 roku došlo k 15 707 úmrtím a 40 764 kardiovaskulárním příhodám. Ve srovnání s nejméně zdravou stravou (skóre 1 nebo méně) byla nejzdravější strava (skóre 5 nebo více) spojena s:
- o 30 procent nižším rizikem úmrtí,
- o 18 procent nižší pravděpodobností vzniku KVO,
- o 14 procent nižším rizikem infarktu myokardu,
- o 19 procent nižším rizikem cévní mozkové příhody.
Asociace mezi skóre zdravé výživy a dopady na zdraví byly potvrzeny v pěti nezávislých studiích zahrnujících celkem 96 955 pacientů s KVO v 70 zemích. Jak dr. Mente zdůraznil, jednalo se o zdaleka nejrozmanitější studii o výživě a jejích zdravotních důsledcích ve světě a celosvětově jedinou s dostatečným zastoupením zemí s vysokými, středními a nízkými příjmy. Souvislost mezi dietou PURE a zdravotními dopady byla nalezena jak u obecně zdravých lidí, tak i u pacientů s KVO či diabetem napříč ekonomikami.
„Asociace byly nejsilnější v oblastech s nejnekvalitnější stravou, včetně jižní Asie, Číny a Afriky, kde byl příjem kalorií nízký a dominovaly rafinované sacharidy. To naznačuje, že velký podíl úmrtí a KVO u dospělých na celém světě může být způsoben podvýživou, tedy nízkým příjmem energie a ochranných potravin, spíše než nadvýživou. To zpochybňuje současné názory,“ řekl hlavní autor PURE profesor Salim Yusuf z McMaster University v Kanadě, podle něhož je potřeba se více zaměřit na vyšší spotřebu ochranných potravin pro prevenci nemocí.
Výsledky studie ukázaly, že konzumace ovoce, zeleniny, luštěnin, ořechů, ryb a plnotučných mléčných výrobků je klíčem ke snížení rizika KVO, včetně infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Vědci zároveň připomínají, že zdravé stravy lze dosáhnout různými způsoby, například zařazením mírného množství celozrnných potravin nebo nezpracovaného masa.
Jak doplnil dr. Dariush Mozaffarian z Friedman School of Nutrition Science and Policy, Tufts University, Boston, USA, nové výsledky studie PURE v kombinaci s předchozími zprávami vyžadují přehodnocení pokynů pro vyhýbání se plnotučným mléčným výrobkům. „Výzkum, jako je ten, který provedli dr. Mente a kolegové, nám připomínají pokračující a zničující nárůst chronických onemocnění souvisejících se stravou na celém světě a sílu ochranných potravin, které tuto zátěž pomáhají řešit. Je načase, aby národní směrnice o výživě, inovace soukromého sektoru, vládní daňová politika a zemědělské pobídky, politiky nákupu potravin, označování a další regulační priority a zdravotní intervence založené na doporučovaných potravinách dohnaly vědu. Závisejí na tom miliony životů,“ uzavřel.