Globální studie zpochybnila doporučení omezit plnotučné mléčné potraviny

Podle studie provedené v 80 zemích na všech obydlených kontinentech a zveřejněné v červencovém vydání časopisu ESC European Heart Journal lze nezpracované červené maso a celozrnné obiloviny zařadit nebo je vynechat ze zdravé stravy. Jak ukázala nová globální studie, zdravá strava s důrazem na ovoce, zeleninu, mléčné výrobky (hlavně plnotučné), ořechy, luštěniny a ryby je spojena s nižším rizikem kardiovaskulárních onemocnění (KVO) a předčasných úmrtí ve všech světových regionech, přičemž přidání nezpracovaného červeného masa nebo celozrnných obilovin mělo na výsledek jen malý dopad.

Světová zdravotnická organizace odhaduje, že v roce 2019 zemřelo na KVO téměř 18 milionů lidí, což představuje 32 procent všech celosvětových úmrtí. Z těchto úmrtí bylo 85 procent způsobeno infarkty myokardu a cévními mozkovými příhodami. Přestože jsou kardiovaskulární onemocnění významným globálním zdravotním problémem, lze jim do značné míry předcházet. Komplexní strategie zaměřené na prevenci, včasnou detekci a léčbu jsou klíčem ke snížení celosvětové zátěže KVO. Zatímco primární prevence KVO zahrnuje řešení ovlivnitelných rizikových faktorů a intervence v oblasti veřejného zdraví se zaměřují na podporu zdravého životního stylu, tedy na vyváženou stravu, pravidelnou fyzickou aktivitu, vyhýbání se tabáku a škodlivému užívání alkoholu, sekundární prevence je již zaměřena na prevenci recidiv kardiovaskulárních příhod u osob s prokázaným onemocněním. Děje se tak především užíváním léků a změnou životního stylu.

Probíhající výzkum nadále prohlubuje naše chápání nemoci a vyvíjí inovativní přístupy k boji proti dopadu KVO. Recentní celosvětová studie vedená výzkumníky z McMaster University a Hamilton Health Sciences z Popula­tion ­Research Health Institute v Kanadě zjistila, že nedostatečná konzumace kombinace šesti klíčových potravin je spojena s vyšším rizikem kardiovaskulárních onemocnění u dospělých. Předchozí a podobné výzkumy se zaměřovaly především na západní země a diety, které kombinovaly škodlivé, ultrazpracované potraviny s potravinami bohatými na živiny. Tento výzkum byl jedinečný ve svém globálního rozsahu, kdy do něho byly zahrnuty země s vysokými, středními a nízkými příjmy, a v tom, že se zaměřil jen na potraviny běžně považované za zdravé.

„Nízkotučné potraviny se dostaly do centra pozornosti veřejnosti, potravinářského průmyslu a tvůrců politik s nutričními štítky zaměřenými na snížení tuku a nasycených tuků,“ uvedl jeden z autorů studie dr. Andrew Mente z Population Health Research Institute, McMaster University v Kanadě. „Naše zjištění naznačují, že prioritou by mělo být zvýšení příjmu zdraví ochraňujících potravin, jako jsou ořechy, kterým se často lidé vyhýbají jako příliš energeticky bohaté složce, ryby a plnotučné mléčné výrobky, spíše než jejich omezování na velmi nízká množství. Data studie ukazují, že do zdravého jídelníčku lze zařadit až dvě porce především plnotučných mléčných výrobků denně. To je v souladu i s moderní vědou o výživě, která ukazuje, že právě mléčné výrobky, zejména plnotučné, mohou chránit před vysokým krevním tlakem a metabolickým syndromem,“ vysvětlil dr. Mente.

Studie zkoumala vztahy mezi novým skóre stravy a jejím dopadem na zdraví v celosvětové populaci. Skóre zdravé výživy bylo vytvořeno na základě šesti zdraví prospěšných potravin, z nichž každá byla spojena s dlouhověkostí. Die­ta PURE zahrnuje dvě až tři porce ovoce denně, dvě až tři porce zeleniny denně, tři až čtyři porce luštěnin týdně, sedm porcí ořechů týdně, dvě až tři porce ryb týdně a 14 porcí mléčných výrobků (především plnotučných, ale bez másla nebo šlehačky) za týden. Skóre 1 (zdravé) bylo přiřazeno pro příjem nad mediánem ve skupině a skóre 0 (nezdravé) pro příjem na mediánu nebo pod mediánem (celkem 0–6).

Asociace skóre s mortalitou, infarktem myokardu, cévní mozkovou příhodou a celkovým KVO (včetně fatálního KVO a nefatálního infarktu myokardu, cévní mozkové příhody a srdečního selhání) byly testovány ve studii PURE, která zahrnovala 147 642 lidí z obecné populace z 21 zemí. Analýzy byly upraveny o faktory, které by mohly ovlivnit vztahy, jako je věk, pohlaví, poměr obvodu pasu k bokům, úroveň vzdělání, příjem, městské nebo venkovské umístění, fyzická aktivita, kouření, diabetes, užívání statinů nebo léků na hypertenzi a celkový energetický příjem.

Průměrné skóre diety bylo 2,95. Během střední doby sledování 9,3 roku došlo k 15 707 úmrtím a 40 764 kardiovaskulárním příhodám. Ve srovnání s nejméně zdravou stravou (skóre 1 nebo méně) byla nejzdravější strava (skóre 5 nebo více) spojena s:

• o 30 procent nižším rizikem úmrtí,
• o 18 procent nižší pravděpodobností vzniku KVO,
• o 14 procent nižším rizikem infarktu myokardu,
• o 19 procent nižším rizikem cévní mozkové příhody.

Asociace mezi skóre zdravé výživy a dopady na zdraví byly potvrzeny v pěti nezávislých studiích zahrnujících celkem 96 955 pacientů s KVO v 70 zemích. Jak dr. Mente zdůraznil, jednalo se o zdaleka nejrozmanitější studii o výživě a jejích zdravotních důsledcích ve světě a celosvětově jedinou s dostatečným zastoupením zemí s vysokými, středními a nízkými příjmy. Souvislost mezi dietou PURE a zdravotními dopady byla nalezena jak u obecně zdravých lidí, tak i u pacientů s KVO či diabetem napříč ekonomikami.

„Asociace byly nejsilnější v oblastech s nejnekvalitnější stravou, včetně jižní Asie, Číny a Afriky, kde byl příjem kalorií nízký a dominovaly rafinované sacharidy. To naznačuje, že velký podíl úmrtí a KVO u dospělých na celém světě může být způsoben podvýživou, tedy nízkým příjmem energie a ochranných potravin, spíše než nadvýživou. To zpochybňuje současné názory,“ řekl hlavní autor PURE profesor Salim Yusuf z McMaster University v Kanadě, podle něhož je potřeba se více zaměřit na vyšší spotřebu ochranných potravin pro prevenci nemocí.

Výsledky studie ukázaly, že konzumace ovoce, zeleniny, luštěnin, ořechů, ryb a plnotučných mléčných výrobků je klíčem ke snížení rizika KVO, včetně infarktu myokardu a cévní mozkové příhody. Vědci zároveň připomínají, že zdravé stravy lze dosáhnout různými způsoby, například zařazením mírného množství celozrnných potravin nebo nezpracovaného masa.

Jak doplnil dr. Dariush Mozaffarian z Friedman School of Nutrition Science and Policy, Tufts University, Boston, USA, nové výsledky studie PURE v kombinaci s předchozími zprávami vyžadují přehodnocení pokynů pro vyhýbání se plnotučným mléčným výrobkům. „Výzkum, jako je ten, který provedli dr. Mente a kolegové, nám připomínají pokračující a zničující nárůst chronických onemocnění souvisejících se stravou na celém světě a sílu ochranných potravin, které tuto zátěž pomáhají řešit. Je načase, aby národní směrnice o výživě, inovace soukromého sektoru, vládní daňová politika a zemědělské pobídky, politiky nákupu potravin, označování a další regulační priority a zdravotní intervence založené na doporučovaných potravinách dohnaly vědu. Závisejí na tom miliony životů,“ uzavřel.