Přeskočit na obsah

Hepatologové spojují své síly v boji s karcinomem jater

Zároveň čelní představitelé hepatologické komunity upozorňují na rostoucí riziko karcinomu jater a prezentují dopis zaslaný Evropské komisi, který obsahuje deset základních kroků ke snížení zátěže tímto onemocněním.


Hepatitida B (VHB) a hepatitida C (VHC) způsobují obrovské množství úmrtí. Odhaduje se, že 71 milionů lidí na celém světě žije s chronickou VHC, z toho až 14 milionů v Evropě. U významné části z nich se rozvine cirhóza nebo karcinom jater. Až 400 000 lidí ročně na VHC zemře. V současné době neexistuje účinná vakcína proti viru hepatitidy C (HCV). Existují však antivirotika, známá jako přímo působící antivirotika (DAA), která mohou vyléčit více než 95 procent těchto lidí a dramaticky snížit jejich riziko dlouhodobých komplikací, jako je selhání jater a hepatocelulární karcinom. Tyto léky znamenají lékařskou revoluci a nabízejí naději mnoha nemocným. Aby k nim však lidé měli přístup, potřebují lepší povědomí a rychlé testování, které jim umožní cestu k včasné diagnóze a přístup k cenově dostupné léčbě.

Členové EASL (The European Association for the Study of the Liver) proto vyzvali celosvětovou hepatologickou komunitu, aby všichni spojili své síly a podnikli kroky ke zvýšení povědomí o virové hepatitidě. Světový den hepatitidy je jedním ze sedmi celosvětových dnů veřejného zdraví oficiálně vyhlášených Světovou zdravotnickou organizací. V roce 2016 přijala WHO první globální strategii v oblasti zdravotnictví pro oblasti virové hepatitidy a vyzvala k odstranění hepatitidy jako hrozby pro veřejné zdraví. Strategie představila cíl pro rok 2030, kterým bylo snížit počet nově infikovaných hepatitidou o 90 procent a úmrtnost o 65 procent ve srovnání s rokem 2015. Tuto strategii schválily všechny členské státy WHO a nyní jim zbývá jen jedno desetiletí, aby těchto cílů dosáhly a své sliby splnily.


COVID‑19 zasáhl i do boje s hepatitidou

Úsilí o dosažení cíle WHO v oblasti odstranění virové hepatitidy bylo nejen v celé Evropě ohroženo krizí COVID‑19. EASL se proto významně zaměřuje na odstranění důsledků a její členové si jsou vědomi toho, že je třeba posoudit dopad krize a přijmout odpovídajícím způsobem potřebná opatření. Ve spolupráci s Evropským centrem pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) v současné době EASL vede průzkum dopadu onemocnění COVID‑19 na eliminaci virové hepatitidy a porovnává léčbu pacientů s virovou hepatitidou v roce 2019 vs. 2020.

EASL v této době ovlivněné koronavirem plánuje svou první akci věnovanou tomuto tématu s názvem Eliminace virové hepatitidy, která se bude konat 24.–25. února 2022 v Bruselu. Cílem je svolat všechny postižené strany, včetně pacientů, aby směřovaly své úsilí na poli vědy, veřejného zdraví a politik k pokroku v boji proti virové hepatitidě. „Abychom překonali překážky bránící odstranění virové hepatitidy, musíme zlepšit přístup lidí ke screeningu, léčbě a péči. Za tímto účelem musejí všichni zúčastnění aktéři, včetně organizací pacientů, spolupracovat a poskytovat péči na úrovni komunity. V roce 2019 se hlavní hepatologické společnosti shodly na tom, že je naléhavě nutné zjednodušit testování virové hepatitidy a vazbu na péči, což dnes zůstává prioritou. Našeho cíle můžeme dosáhnout pouze decentralizací služeb virové hepatitidy na místní úroveň péče a sdílením úkolů s lékaři primární péče a dalšími zdravotnickými pracovníky,“ uvedla prof. Maria Butiová z Internal Medicine and Hepatology Department, Hospital General Universitari Vall d’Hebron v Barceloně a předsedkyně Výboru pro politiku a veřejné zdraví EASL.

EASL se zabývá bojem proti onemocněním jater na mnoha úrovních, čerpá ze silné hepatologické sítě po celém světě a každoročně přináší nové iniciativy a publikace pro lékaře, tvůrce politik a pacienty, například

  • Pokyny pro klinickou praxi – aktualizované a vydané v září 2020 časopisem Journal of Hepatology: Doporučení EASL pro léčbu hepatitidy C,
  • politické prohlášení o užívání drog a globální cíl odstranění hepatitidy C vydané v srpnu 2020, dostupné v plném a laicky souhrnném formátu; přeloženo do dalších čtyř jazyků: čeština, francouzština, němčina a ruština,
  • politické prohlášení Odstranění hepatitidy C – akční plán přeložený do 11 jazyků.


Prioritou hepatologů je boj s karcinomem jater

V rámci nejnovějších aktivit zaslali v červenci 2021 členové EASL se souhlasem příslušných vědeckých společností, organizací na podporu pacientů a zdravotnických sdružení zabývajících se zlepšováním péče o pacienty s karcinomem jater otevřený dopis čelným představitelům Evropské komise v čele s Ursulou von der Leyenovou.

Karcinom jater je celosvětově šestou nejčastější malignitou a třetí nejčastější příčinou úmrtí souvisejících s onkologickou diagnózou. Hepatocelulární karcinom (HCC) představuje asi 90 procent všech karcinomů jater, je tedy závažným celosvětovým zdravotním problémem. Výskyt HCC se postupně zvyšuje s postupujícím věkem ve všech populacích a dosahuje vrcholu v sedmé dekádě života. Vznik tohoto onemocnění je spojen s řadou rizikových faktorů a chronická onemocnění jater způsobená virovou hepatitidou, alkoholem nebo tukovým onemocněním jater (NAFLD a NASH) patří k těm nejvýznamnějším.

Bylo již jednoznačně prokázáno, že léčba těchto chronických onemocnění jater ve snaze zabránit progresi onemocnění do prekancerózních stavů, jako je cirhóza, významně snižuje riziko karcinomu jater. Zlepšený a rovný přístup k nejmodernější léčbě těchto onemocnění je proto klíčovým prvkem v boji proti jaternímu karcinomu. V Evropě 2020 byl průměrný roční výskyt této diagnózy 5,2 na 100 000 osob, neboli zhruba 87 000 Evropanům byl v roce 2020 diagnostikován karcinom jater a přibližně 78 000 jich již na tuto nemoc zemřelo. Problémem zůstává, žeonemocnění je diagnostikováno pozdě, přičemž 51 procent pacientů je v pokročilém stadiu onemocnění již v době stanovení diagnózy. Takovým pacientům zbývá necelý rok života. Alarmující je, že od roku 1990 do roku 2019 došlo v EU k 70procentnímu nárůstu úmrtnosti na karcinom jater.

V USA se míra úmrtí na tuto diagnózu od roku 1990 do roku 2004 zvýšila o 40 procent, zatímco celková míra úmrtí na onkologická onemocnění klesla o 18 procent. Projekce pro USA odhadují, že v roce 2030 bude karcinom jater třetí hlavní příčinou úmrtí souvisejících s malignitami a překoná karcinom prsu, kolorekta a prostaty. Přestože karcinom jater zůstává jedním z mála nádorů s rostoucím výskytem a úmrtností, povědomí veřejnosti o tomto onemocnění se zdá být mnohem nižší než u jiných nádorových chorob. V důsledku toho pacienti s touto diagnózou a pacienti se zvýšeným rizikem malignit jater často čelí stigmatu ve svém sociálním životě a také v prostředí lékařské péče.

Přitom možnosti léčby karcinomu jater se v posledních letech výrazně zlepšily, což činí včasnou diagnostiku tím nejdůležitějším bodem. Podle představitelů EASL je proto strategie zjišťování případů nutné implementovat široce, alespoň u rizikových pacientů, jak důrazně doporučují klinické pokyny. V neposlední řadě je potřeba řešit klíčové faktory životního prostředí, které způsobují onemocnění jater a karcinom jater, a nutné je pokračovat v úspěšných očkovacích programech proti hepatitidě B a rozšířit je jako základní prvek primární prevence karcinomu jater, protože mají potenciál zabránit zhruba dvakrát většímu počtu případů této malignity než očkování proti lidskému papilomaviru (HPV).

V tomto kontextu formulovali členové EASL následujících deset požadavků ke zlepšení péče o karcinom jater v Evropě:

  • EU a členské státy by měly zajistit odpovídající povědomí, standardy prevence a řízení karcinomu jater ve všech regionech a zemích. Mezi klíčové prvky patří vzdělávání a zvyšování povědomí, zejména mezi zdravotnickými pracovníky, pacienty a rodinami, rizikovými skupinami, tvůrci politik a širokou veřejností.
  • EU a členské státy by měly zajistit lepší přístup k léčbě pro pacienty s karcinomem jater ve všech členských státech EU. Prvním zásadním krokem v cestě k vysokým standardům péče v celé Evropě je implementace strukturovaných postupů zahrnujících diagnostiku, léčbu a následnou péči napříč odvětvími (nemocniční, ambulantní a domácí péče).
  • Tyto strukturované pacientské postupy musejí vycházet z nejaktuálnějších a nejkomplexnějších vědeckých důkazů. EU a členské státy by proto měly podporovat posílení mezioborové spolupráce mezi hepatologií, onkologií a dalšími příslušnými obory.
  • EU a členské státy by rovněž měly vybízet všechny příslušné odborníky a jejich společnosti a organizace, aby na základě nejkomplexnějších vědeckých důkazů společně vypracovali klinické pokyny, které budou společně řešit léčbu a prevenci karcinomu jater.
  • Pacienti a jejich rodiny by měli mít neomezený přístup k informacím, lékařskému ošetření a opatřením ke zlepšení kvality života bez ohledu na svoji životní situaci a etnický původ. EU a členské státy by měly snížit stávající nerovnosti a zajistit, aby všichni pacienti s karcinomem jater mohli těžit ze stejně vysokých standardů péče.
  • Některá onemocnění jater, např. virová hepatitida B a C, alkoholová a nealkoholová tuková onemocnění jater, jsou spojena s vysokým rizikem karcinomu jater. Včasná detekce je tudíž pro tyto pacienty zásadní. EU a členské státy by proto měly do seznamu svých screeningových schémat přidat karcinom jater, alespoň u pacientů se základními rizikovými faktory. Kromě toho by měly být pokud možno využívány stávající programy poskytující příležitost k včasnému zjištění případných onemocnění jater (např. screening slin na hepatitidu C, testování v místě péče, které by odpovídalo programu HCV WHO zaměřenému na boj s HCC).
  • Karcinom jater se objevuje v reakci na environmentální rizika a v důsledku základního onemocnění jater. EU a členské státy by proto měly zavést preventivní opatření, včetně: strategií založených na důkazech v souvislosti s alkoholem a obezitou, očkování proti hepatitidě B, vzdělávání o riziku a spotřebitelské označování alkoholu jako karcinogenu.
  • Vysoký standard péče v EU je založen na špičkové vědě a výzkumu. Aby byly tyto standardy dále udržovány a podporovány další pokroky, je nezbytné shromažďovat údaje společně ve všech členských státech. EU a členské státy by měly podpořit zřízení zvláštních registrů pacientů s karcinomem jater. Shromažďování těchto údajů by usnadnilo dohled, výzkum a celkovou péči o pacienty s tímto onemocněním.
  • Kromě toho je základní výzkum i nadále klíčovým prvkem zlepšujícím výsledky pacientů s karcinomem jater. Stále jsou zapotřebí další znalosti o etiologii, vzácných entitách této nemoci, markerech a diagnostice, které by mohly usnadnit včasnou detekci i v primární péči. EU a členské státy by měly podporovat tyto výzkumné projekty a spolupráci napříč zeměmi zřízením platforem pro celou EU s cílem sdílet údaje a odstranit mezeru mezi lékařskými znalostmi a klinickou praxí.
  • „Evropský plán boje proti onkologickým onemocněním je ideální platformou k provedení všech výše uvedených akcí. V zájmu okamžitého prospěchu všech pacientů žádáme Evropskou komisi, aby urychleně vyzvala všechny relevantní vědecké společnosti, odborníky a skupiny pacientů, aby se aktivně zapojily do plnění devíti zmíněných doporučení,“ uvádí se v dopise EASL adresovaném Evropské komisi.

Zdroj: MT

Sdílejte článek

Doporučené

Bodnár: VZP chce více podporovat prevenci

24. 11. 2021

I když si Všeobecná zdravotní pojišťovna bude muset v příštích letech více hlídat náklady, u cílených bonifikací pro lékaře, které podporují prevenci…