HIV se obává jen desetina populace, pohlavních nákaz přibývá

Žádná z pohlavních nemocí nebyla dosud vymýcena. Naši odborníci potvrzují celosvětový trend nárůstu infekčních pohlavně přenosných chorob v populaci. Roli hrají drogy, sexuální experimentování, sex s anonymními partnery, seznamovací aplikace i sezonní variace sexuálního chování. Úspěšná moderní léčba infekce HIV si vybírá svoji daň, nemoc přestala být takovým strašákem jako v minulosti a klesající obezřetnost se podepisuje na nárůstu ostatních pohlavních chorob.

Častější střídání partnerů, experimenty v sexuálním chování, vyšší věk při zakládání rodiny, ale i nadužívání alkoholu a konzumace drog zvyšují rizika nákazy. Lidé se kontaktují prostřednictvím seznamovacích aplikací, často pod falešnou identitou, a nelze tak většinou odhalit původce nákazy.

Jedním z faktorů ovlivňujících šíření pohlavně přenosných nemocí (PPN) je i roční období. I když jedna ze studií ukázala, že nejrizikovějším obdobím pro přenos pohlavních chorob je doba adventu, většina prací uvádí, že se jedná právě o letní měsíce – dobu dovolených, dovolenkové romantiky, nezávazného sexu a festivalů. To vše vede k tomu, že lidé přestávají myslet na ochranu před sexuálními chorobami a rizika nechráněného sexu podceňují. „Roli v šíření pohlavně přenosných nemocí hraje také roční období: sluneční záření stimuluje produkci serotoninu, který může zvyšovat libido, slunce dodává tělu vitamin D a ten hraje důležitou roli v produkci pohlavních hormonů testosteronu a estrogenu,“ potvrzuje primář Sexuologického ústavu 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Libor Zámečník.

Jak vysvětluje, nejvýznamnější změnu v posledních letech vidí v chování klientů. Ukazuje se, že velká část mladší populace se přestává obávat infekce HIV, která je kupodivu v ČR na stagnující úrovni (viz graf Nové případy HIV v ČR). Vzhledem k tomu, že v současnosti již mají lékaři k dispozici desítky léků, které nemoc zpomalí, není již pro mladou generaci virus HIV takový strašák jako pro ty předchozí. Obezřetnost je však stále namístě. „Varující je to, že se populace přestává obávat dosud největšího strašáka, kterým byl HIV, a tím pádem i jiných pohlavních chorob, jako je kapavka nebo syfilida, jejichž výskyt narůstá,“ dodává MUDr. Zámečník.

Klesající obavy z HIV potvrdil i nedávno prezentovaný průzkum sexuálního chování u více než 6 500 respondentů, kde více než 70 procent dotázaných odpovědělo, že se nákazy HIV neobává, hlavně proto, že již existuje účinná moderní léčba. Z tohoto onemocnění má strach jen desetina dotázaných (viz graf Obáváte se nákazy virem HIV).

„Realita je zatím taková, že žádná z pohlavně přenosných chorob nebyla zcela vymýcena. Léčba naštěstí existuje a když se nemoc zachytí včas, pacient může žít bez zdravotních následků,“ konstatuje MUDr. Roman Trýzna z Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze s tím, že při pohledu na data o výskytu PPN nelze sice hovořit o epidemii, nicméně z dlouhodobého hlediska je patrný jejich pozvolný nárůst (viz tabulku a graf Statistika pohlavních nemocí).

Možnosti léčby se odvíjejí od projevů, místa výskytu a výsledků vyšetření. Většinou jde o ambulantní vyšetření, v závažných případech je však nutná hospitalizace. Lékaři nejčastěji využívají antibiotika, antivirotika, antimykotika a antiparazitika. Může se jednat o jednorázové užití léku, ale také o celoživotní léčbu. Jak potvrzuje i MUDr. Trýzna, situaci jednoznačně změnila moderní antivirotická léčba HIV. „Nemoc sice není vyléčitelná, ale velmi úspěšně léčitelná, a mnoho pacientů tak umírá na úplně jiná onemocnění.“

„Pokud jde o běžné pohlavní choroby, jako je syfilis a kapavka, máme daleko účinnější a silnější antibiotika, což je pro pacienty velká výhoda. V případě HIV jsou k dispozici antivirotika a léčba je úplně jinde, než když onemocnění začínalo. K dispozici je již i preventivní léčba, kterou poskytuje i několik pracovišť v ČR,“ popisuje primářka Dermatovenerologické kliniky 1. LF UK a VFN v Praze MUDr. Ivana Krajsová.

Stigmatizace ještě není minulostí

Problémem také zůstává, že povinnému hlášení podléhá pouze část pohlavních nemocí (syfilis – všechny typy, kapavka, chlamydiová infekce, HIV/AIDS, virové hepatitidy a měkký vřed, který je typický pro tropické oblasti Afriky, Ameriky a Asie a ve střední Evropě je poměrně vzácný). Další velké skupiny přenosných chorob, jejichž počty jsou prakticky nedohledatelné, se šíří kvasinkami, zákožkou svrabovou, vší muňkou a mikroorganismy způsobujícími například genitální bradavice či opary.

Nicméně povědomí, že určité pohlavní choroby jsou povinně hlášená onemocnění, je spojeno s tím, že lidé návštěvu lékaře často odkládají nebo léčbu řeší různými pokoutnými způsoby. „Do jisté míry je tato oblast stále zatížena stigmatem, s pacienty musí někdo probrat potřebné údaje, sexuální kontakty atd., čehož se obávají. Přitom nepodstoupení léčby nebo její pozdní zahájení může znamenat trvalé následky,“ upozorňuje MUDr. Zámečník.

Jak dodává primářka Krajsová, se stigmatizací v míře, jako tomu bylo dříve, se již tak často nesetkává. „Dnes se tato onemocnění považují téměř za choroby, které jsou součástí běžného života, zejména určitých komunit. I díky zvyšujícím se léčebným účinkům řada pacientů ztrácí zábrany a obavy z onemocnění. Na jednu stranu je samozřejmě dobře, že je umíme léčit, ale na druhou stranu to podporuje nezodpovědné chování,“ dodává s tím, že základem je i zde osvěta a edukace zaměřená na bezpečný sex a snížení rizikového chování.

Podle odborníků je nejlepší ochranou samozřejmě prevence. Dokonalou ochranou je sexuální abstinence, což je nereálné, ale stačí partnerská věrnost, používání kondomu (mužského i ženského), nesdílení a dezinfikování sexuálních pomůcek či očkování proti některým patogenům, jako je hepatitida typu B a HPV.

Oddalování léčby může mít trvalé následky

„Typickými příznaky, se kterými pacienti přicházejí, jsou spontánní výtok z močové trubice nebo vaginy, pálení a řezání při močení, bolesti v podbřišku, v genitálu, hnisající vřídky či jiné výrůstky a změny na kůži, vyrážky či zvětšení mízních uzlin. Samozřejmě s ohledem na nejrůznější sexuální praktiky je dobré myslet na to, že i bolesti a škrábání v krku, svědění a pálení v konečníku nebo zánět oka mohou souviset s pohlavně přenosnou nemocí,“ popisuje MUDr. Trýzna.

Někdy se navíc nákaza nemusí zpočátku projevit vůbec, ale pokud má jedinec za sebou rizikový nechráněný styk, je dobré přijít přímo na dermatovenerologické pracoviště. Pohlavně přenosné choroby jsou vysoce nebezpečné v tom, že neléčené mohou způsobovat trvalé následky. Jde například o gynekologické hluboké pánevní záněty, záněty prostaty, postižení kloubů, očí, ohrožují imunitní systém, zasahují ledviny a další orgány. V nejtěžších stadiích choroby může dojít k postižení mozku a nervového systému, u žen k neplodnosti. „Například v oblasti močopohlavní jde o chronické záněty nebo neplodnost u obou pohlaví. Pokud se u některých onemocnění léčba dlouho odkládá, mohou mít důsledky v oblasti nervové soustavy, jako je tomu v případě syfilidy,“ potvrzuje prim. Zámečník.>

Kromě „tradičních“ PPN se objevují méně běžné choroby, které souvisejí s větším množstvím lidí a sexuálních kontaktů, jako jsou sexuálně přenositelné opičí neštovice nebo raritnější lymphogranuloma venereum, v Evropě vesměs související s HIV pozitivitou.

Nejčastěji řeší sexuálně přenosné choroby dermatovenerologové, ale vzhledem k tomu, že projevy mohou být různé, často s nimi lidé přicházejí např. na urologii nebo gynekologii, kde lze PPN, včetně případné konziliární dermatovenerologické péče, také léčit.

Díky dostupné moderní léčbě by se mohlo zdát, že práce lékařů bude mnohem jednodušší. „Opak je ale pravdou, klíčová je i zde prevence a s mladou generací je potřeba se naučit mluvit. Je zde řada otázek týkajících se např. identity a na nás je jim vysvětlit, že sexualita je v podstatě pořád stejná, ať je člověk homosexuál, lesba, nebo třeba zatím sexuálně nevyhraněný, je potřeba být opatrný a dodržovat bariérový sex. Kondom je nejlepší prevencí zvláště u lidí, kteří experimentují,“ zdůraznil MUDr. Trýzna.

Riziková populace – 15 až 45 let

Přibývá rizikových mladších ročníků, výjimkou není ani takzvaná vrozená nákaza plodu od matky při porodu. Na vině je nejčastěji nezodpovědné sexuální chování, sociální sítě a snadná dostupnost pornografie pro mladistvé. „U kapavky zachytíme nejvíc případů ve věku 15 až 39 let, u syfilidy vítězí věková kategorie 20 až 44 let,“ hodnotí MUDr. Trýzna. Jak dodává, v roce 2023 zaznamenali čeští lékaři celkem 1 140 případů onemocnění syfilidou, v roce 2015 jich bylo 754. U kapavky vzrostl počet nákaz z 1 438 případů v roce 2015 na 2 562 v roce 2023. Výjimkou v rostoucím trendu je infekce HIV, kde počty zachycených pacientů v posledních několika letech stagnují. V roce 2023 bylo v České republice zachyceno 253 nových případů, téměř 84 procent nakažených byli muži. Celkový počet HIV pozitivních lidí je od roku 1985 v Česku 4 619.

Mladá generace, která tráví většinu času ve virtuálním prostředí, má o navazování partnerských vztahů zájem podstatně menší, než tomu bylo u předchozích ročníků. Podle MUDr. Zámečníka je zřejmé, že právě sociální sítě se podílejí na tom, že dochází k vzestupu nezávazných setkání, která se konají jen za účelem sexu. Tím, že se jedná o téměř anonymní sex, může následně docházet k vzestupu pohlavních chorob. Podle MUDr. Trýzny některé studie ukázaly, že své sexuální potřeby si mladí řeší v rámci domácího sexu a autoerotiky. „Všeobecně se tvrdí, že zájem o sex není u této generace takový, jaký býval před pár desítkami let, což asi platí. Nicméně v mé ambulanci jsou mladí lidé ve věku 15, 16, 17 let, kteří již experimentují,“ dodává MUDr. Trýzna.

Venerologie VFN ročně vyšetří na 7 000 pacientů

Téměř 120 pacientů nakažených syfilidou a 210 nemocných s kapavkou léčí ročně dermatovenerologové ve VFN, přičemž počet případů syfilis se zde v rozmezí let 2013 až 2022 zdvojnásobil, u kapavky vzrostl téměř jedenapůlkrát.

Pracoviště venerologie ve VFN je největší svého druhu v ČR a poskytuje komplexní diagnostické a léčebné metody všem pacientům. Díky návaznosti na laboratoř, která je umístěna hned vedle ambulance, zaručuje pracoviště nezkreslení výsledků odběrů do falešné negativity, což dává pacientům jistotu, že nejsou nakaženi pohlavní chorobou. Naopak v případě pozitivity dochází k okamžitému zahájení léčby. Šíři záběru tohoto pracoviště dokazují některá čísla: za rok 2023 bylo provedeno 880 screeningových vyšetření, 992 vyšetření u kontaktů s pohlavní nemocí, 1 154 pacientů se zánětem močové trubice, kolem 1 500 pacientů s mykoplazmaty a téměř 600 pacientů s genitálními bradavicemi.

Zatímco kdysi byly pohlavní choroby spojeny převážně s prostitucí, dnes je podle primářky Krajsové situace odlišná a spektrum chorob je významně širší. Životní styl je naprosto jiný, než býval dříve. Velkou roli hraje cestování, kontakty na dovolené, které člověk za účelem odreagování vyhledává, a samozřejmě nedílnou součást této mozaiky představuje homosexualita, která výskyt pohlavních nemocí zvyšuje.

V rámci prevence před PPN odborníci připomínají čtyři základní doporučení:

1. Vzdělávání a informovanost: Je důležité být informován o rizicích a způsobech prevence PPN.
2. Omezení rizikového chování: Vyhýbání se rizikovému chování (nechráněný sex s neznámými partnery) může výrazně snížit riziko nákazy.
3. Používání kondomů: Nejjednodušší a nejefektivnější způsob prevence PPN je používání kondomů při každém sexuálním styku.
4. Testování a léčba: Pravidelné testování na PPN a včasná léčba jsou klíčové pro prevenci šíření těchto nemocí.