Hledáme lékaře, někdy i roky

Spoluprací s lékařskými fakultami, nabídkami bydlení, inzeráty v novinách či s pomocí personálních agentur lákají nemocnice nové lékaře.

Zatímco do těch velkých míří většina absolventů lékařských fakult, regionální nemocnice, které jim nemohou konkurovat ani šíří oborů, ani platovými podmínkami, shánějí kvalifikované pracovníky jen s obtížemi. Obsadit volná místa trvá i několik let.

Na stárnutí lékařů a odchod mladých absolventů medicíny do zahraničí poukázal ve svém nedávném projevu i prezident České lékařské komory Milan Kubek. Podle něho je to jeden z hlavních důvodů, proč se zhoršuje kvalita lékařské péče. Zástupci nemocnic v Olomouckém kraji s ním souhlasí jen částečně.

Lékaři podle nich sice někde chybí, spíš než do zahraničí odcházejí do větších měst. Prostřednictvím svých webových stránek hledá nové odborníky například Nemocnice Hranice.

Pro rok 2009 na nich nabízí absolventská místa v oborech ARO, pediatrie, interna,geriatrie a gerontologie, radiologie, gynekologie a chirurgie.

"Postgraduální studium u nás nyní dělá asi patnáct mladých lékařů, samozřejmě bychom byli rádi, kdyby se po dokončení pětiletého kurzu rozhodli u nás zůstat," říká ředitel nemocnice Eduard Sohlich.

Přesvědčit je, aby v regionální nemocnici zůstali, není ale podle něho snadné. "Velké nemocnice nabízejí samozřejmě úplně jiné možnosti, těm konkurovat nemůžeme. Na druhé straně některým lidem se pracuje lépe právě v menších nemocnicích, a takové se tu snažíme udržet. Nabízíme jim třeba výhodné bydlení," doplňuje Sohlich.

Přesto polovina absolventů postgraduálních kurzů odchází do jiných měst, nejčastěji do Olomouce. Také ve Šternberku by uvítali více lékařů. "Rádi bychom přijali ještě po jednom až dvou lékařích na oddělení ARO, chir-traum a interna," uvedl již v lednu mluvčí nemocnic holdingu Agel Tomáš Želazko.

Na místa stárnoucích lékařů je problém získat mladé. V některých nemocnicích to trvá i několik let. Většina začínajících doktorů totiž dává přednost ústavům ve velkých městech. Ty menší jim šíří oborů ani platovými podmínkami nemohou konkurovat.

"Z ostatních zdravotnických profesí by se nám hodily ještě nějaké všeobecné sestry, radiologický asistent, porodní asistentka a fyzioterapeut," pokračoval Želazko o potřebách šternberské nemocnice.

Šest sester, tři zdravotnické asistenty a několik odborných lékařů hledají i v přerovské nemocnici. "Jednotlivě nám chybí lékaři se specializací na urologii, internu a nukleární medicínu, dokonce dva pak na neurologii," říká náměstek přerovské nemocnice Jiří Ševčík.

I když při hledání nových lékařů využívá nemocnice hned několika metod, obsazení míst trvá měsíce či roky. "Třeba na nukleární medicínu hledáme lékaře už dva nebo tři roky, urologa asi rok, neurologa půl roku. Obracíme se na lékařské fakulty, využíváme i síť kontaktů přes známé lékaře, dáváme inzeráty," popisuje Ševčík.

Příčin, proč lékaři do Přerova nechtějí, je podle něho více. "Nepřitahuje je ani život v menším městě, ani práce v nemocnici, kde dostanou nástupní plat sedmnáct tisíc hrubého," uvádí.

Zatímco lékařů i sester je podle něho nedostatek, sanitářů či nekvalifikovaných pracovníků má nemocnice dost. "Kupodivu je to jeden z důsledků krize. Lidé, kteří přišli o práci, se nám hlásí na tyto pozice, takže ty máme nyní v pohodě pokryté," dodává náměstek.

Olomoucká fakultní nemocnice při hledání nových lékařů těží ze spolupráce s Univerzitou Palackého. "S počtem lékařů i sester jsme na tom dobře. V zásadě jen dorovnáváme běžnou fluktuaci, a to většinou oslovováním absolventů vysokých nebo vyšších zdravotnických škol," říká mluvčí nemocnice Egon Havrlant.

Ve fakultní nemocnici pracuje přibližně šest stovek lékařů, jejich průměrný věk je čtyřicet tři let.

"Samozřejmě je těžké nahradit přednosty klinik, primáře, profesory či docenty, kteří odcházejí do důchodu. Snažíme se proto vychovávat vlastní odborníky, motivovat je k dalšímu vzdělávání, k publikacím, k výuce na lékařské fakultě, aby měl pak odcházející kdo nahradit," shrnul Havrlant.

Čtyřiapadesát let je průměrný věk lékařů v Jesenické nemocnici. "Lékařky jsou o něco mladší, v průměru šestačtyřicetileté," doplnila asistentka ředitele nemocnice Martina Mrklovská. Právě na Jesenicku se ale noví lékaři hledají nejobtížněji.

"Není se co divit, je to tady takový zapomenutý kraj, kde lišky dávají dobrou noc," vysvětlil zástupce ředitele pro léčebnou péči Petr Krátký. "Spíš než o odchod absolventů do zahraničí jde o to, že na Jesenicku moc absolventů medicíny ani není. A nejde jen o lékaře, špatně se nám hledá i střední zdravotnický personál. Málo vysokoškolsky vzdělaných lidí, to je největší problém celého regionu."

Zdroj: Mladá Fronta DNES