Homolka obhájila mezinárodní akreditaci na výtečnou

Trojice auditorů strávila v NNH na začátku června celý týden. Sledovala, do jaké míry je reálný provoz této nemocnice v souladu s více než tisícovkou standardů kvality a bezpečnosti péče. Pro účely celého šetření bylo nutné připravit velké množství podkladů, především směrnic a vnitřních předpisů, dále organizační plány, zápisy z jednání týmů a poradních orgánů podle přesně daného systému. Vybrané dokumenty musely být přeložené do angličtiny. Auditoři také požadovali seznam hospitalizovaných pacientů, seznam všech zaměstnanců s datem nástupu, mapu nemocnice a vzorek všech součástí zdravotnické dokumentace pacienta. Věnovali se několika předem vymezeným tématům, kdy se scházeli se zaměstnanci nemocnice, kteří jsou za daný úsek zodpovědní. Šlo například o celou oblast nazývanou medication management – tedy o veškeré zacházení s léky. Podobně se auditoři zabývali například prevencí a kontrolou infekcí, bezpečností prostředí, problematikou kvalifikace zaměstnanců nebo řízením a kontrolou kvality. Proběhlo i setkání s vedením nemocnice. Větší část svého pobytu se však zástupci JCI pohybovali po nemocnici, což byla ta hůře predikovatelná část auditu. Využívali přitom metodu zvanou „stopař“. Ta je založena na sledování průchodu pacienta napříč nemocnicí. Auditor prověřuje činnost ve všech oblastech, s nimiž pacient přichází jakkoli do styku – od příjmu přes laboratorní vyšetření, návštěvu ambulance, chirurgický výkon až po stravovací provoz a propuštění. Může se tak ocitnout prakticky kdekoli. Například když auditor na pooperační JIP nenašel v dokumentaci pacientky záznam o tom, že při operaci meningiomu byl odebrán vzorek tkáně na histologické vyšetření, bylo to pro něj stimulem, aby si jej šel sám dohledat na oddělení patologie. Údaje z dokumentace si auditoři doplňují přímými rozhovory se zdravotníky i pacienty a cílenou kontrolou chodu jednotlivých pracovišť. „Musíme si uvědomit, že auditoři, cizinci, přijíždějí do země, kde nerozumějí jedinému nápisu. Některé dokumenty si sice nechali přeložit předem, ale jinak jsou odkázáni na informace, které od nás získají na místě. Musejí přitom zjistit, jak systémově věci fungují. Jejich otázky mohou vzbudit pochybnost, jak se někdo může ptát na něco tak triviálního, skutečně je však na místě poskytnout jednoduchou odpověď na jednoduchou otázku a čekat, na co dalšího se auditor zeptá,“ uvádí vedoucí Oddělení kontroly kvality NNH Mgr. Barbora Vaculíková, MBA. Šestnáctého června pak nemocnice obdržela závěrečnou zprávu o nálezech auditu JCI a rozhodnutí o udělení akreditace na další tři roky. Joint Commission International zveřejnil, že průměrný počet nálezů v nemocnicích během jednoho auditu v letech 2009 až 2010 byl 33, z toho 4 indikátory byly hodnocené jako nesplněné a 29 jako částečně splněných. NNH podle této poslední závěrečné zprávy měla celkem 15 nálezů, z toho 2 indikátory nesplněné a 13 částečně splněných. To jinými slovy znamená, že je pod polovinou průměrného počtu nálezů JCI v akreditovaných nemocnicích v celém světě. Sami auditoři mezi pozitivními zjištěními jmenovali například funkční systém klinické farmacie, propracovaný systém sledování a kontroly infekcí nebo ucelený přístup k managementu akutní bolesti, tzv. Acute Pain Service. Obrovská část nároků akreditačního řízení leží na nelékařských zdravotnických pracovnících. Náměstkyně pro ošetřovatelskou péči Mgr. Eva Holá, MBA, návštěvu auditorů JCI v NNH zažila již třikrát: „Poprvé v roce 2005 jsem akreditační týden sledovala ještě očima sálové sestry. Letos audit provázela jedna obrovská změna, jíž nebylo možné si nevšimnout. Na pracovištích, která jsem s auditory při jejich ‚křížové výpravě‘ po nemocnici navštívila, nejen že nikdo nebral nohy na ramena a lékaři nespěchali k ,akutnímu případu‘ na sál, ale právě naopak. Všude nás přijímali s úsměvem a ochotně odpovídali na někdy velmi dotěrné otázky auditorů. Takový přístup všech, s nimiž jsem se během tohoto týdne setkala, je z mého pohledu velmi pozitivní změnou v myšlení a velkým krokem vpřed. Důležité je nejen vykonávat svou práci profesionálně, ale neméně důležité je nebát se a výsledky své perfektně odvedené práce umět prezentovat.“

Zdroj: Medical Tribune