Hospodaření VZP se letos zatím vyvíjí lépe, než se očekávalo

Rezervy, které VZP začala rozpouštět kvůli vysokému růstu nákladů, zatím vystačí. V příštích letech ale podle ředitele Kabátka bude třeba hledat úspory i nové zdroje financování zdravotnictví.

Správní a dozorčí rada Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) projednaly návrh zdravotně pojistného plánu na rok 2022 včetně střednědobých výhledů na další dva roky.

Zdravotně pojistný plán na příští rok je sestaven jako schodkový, pojišťovna tedy počítá s tím, že v roce 2022 budou její výdaje převyšovat příjmy. Plánovaný schodek na příští rok je 5,9 miliardy korun a zohledňuje úhradovou vyhlášku na příští rok včetně navýšení platových tabulek a úhrad nad rámec dohod z dohodovacího řízení. Kdyby vyhláška kopírovala výsledky dohodovacího řízení, mohla by pojišťovna plánovat pro příští rok vyrovnané hospodaření.

Rezervy tu jsou

Schodek 5,9 miliardy korun má být podle plánu příští rok plně pokryt ze stávajících rezerv VZP. Těch má pojišťovna v tuto chvíli dostatek. Zůstatky na účtech VZP koronavirovou krizí příliš neutrpěly díky masivnímu navýšení plateb za státní pojištěnce, které vzrostly od roku 2021 proti roku 2019 o zhruba 50 miliard ročně za zdravotnictví celkem (přes 30 miliard pro VZP).

Ve výsledku tak zaznamenala VZP letos v dubnu nejvyšší zůstatky na účtech, a to 43,4 miliardy korun. Následně po vyúčtování loňských služeb klesly tyto zůstatky k 31,8 mld. (říjen 2021), což je srovnatelné s předcovidovým obdobím.

Nárůst výběru pojistného je v roce 2022 předpokládán ve výši 6,1 mld. Kč, což je meziročně o 4,1 procenta více. Zároveň plán pracuje s navýšením platby za státní pojištěnce o 200 Kč od ledna 2022. Celkové příjmy VZP tak vzrostou o 6,1 procenta, tedy o 14,6 mld. Kč na celkových 255,5 miliardy. Náklady na zdravotní péči vzrostou o 12,6 mld. Kč.

I přes schodek předpokládá VZP na konci roku 2022 ještě celkový zůstatek na účtech ve výši 20,1 mld. Kč, což podle oficiálního výhledu umožní pokrýt předpokládané schodky v hospodaření v letech 2023 a 2024 i bez dalšího navyšování plateb za státní pojištěnce. V roce 2023 se předpokládá schodek ve výši 10,4 mld. Kč a v roce 2024 ve výši 9,2 mld. Kč, celkově tedy 19,6 mld. Kč.

Letošní vývoj překvapil

Letos podle schváleného zdravotně pojistného plánu očekává VZP schodek 9,7 miliardy korun. Do konce října zatím hospodařila s přebytkem dvě miliardy korun.

Lepší vývoj je dán zejména vyšším výběrem pojistného, než se čekalo. V posledních dvou měsících letošního roku mohou mít na druhou stranu negativní vliv vyšší náklady na služby spojené s covidem. Náklady na covid v listopadu jdou zhruba ze 60 procent nad rámec zdravotně pojistného plánu, odhadl pro MT ředitel VZP Ing. Zdeněk Kabátek.

Podle ředitele Kabátka koronavirová krize prokázala, že bylo správné, když pojišťovna v letech 2015 až 2019 vytvářela přebytky. „Často jsem byl jsem kritizován, že pojišťovna vytváří rezervy. Byl jsem ale toho názoru, že pojišťovna má myslet na budoucnost. Zůstatky na běžných účtech fondů VZP vzrostly prakticky z nuly v roce 2012 až na 36,8 miliardy korun v roce 2020,“ řekl Kabátek v půli listopadu na konferenci Budoucnost zdravotnictví. „Byl to jeden z klíčových faktorů, abychom krizi poslední rok a půl zvládali,“ dodal. Zatímco před ekonomickou krizí v roce 2008 měla VZP rezervu na 42 dní průměrných výdajů, na konci roku 2019 měla VZP peníze na 65 dní průměrných výdajů.

Dalším klíčovým parametrem zvládnutí covidové krize po ekonomické stránce bylo rozhodnutí vlády navýšit platby za státní pojištěnce. Tyto peníze šly z velké míry do osobních nákladů. To je na jednu stranu odměna pro zdravotníky, na druhou stranu z ekonomického pohledu je to určité riziko, protože osobní náklady jsou nejhůře řiditelné, uvedl Kabátek.

Otázky příjmů z připojištění nebo automatické valorizace plateb státu

Financování zdravotnictví do budoucna bude téma pro příští politické reprezentace. Otázkou k řešení je větší předvídatelnost příjmů a udržitelnost financování rostoucích nároků na zdravotní služby. „Je jasné, že se budou muset hledat různé zdroje financování, nejen skrze státní pojištěnce. Jsem zastáncem automatické valorizace plateb za státní pojištěnce, vázané na nějaký makroekonomický ukazatel, tak aby zdravotnictví vědělo, s čím může plánovat. Bylo by to namístě,“ uvedl na konferenci Efektivní nemocnice 2021 ministr zdravotnictví v demisi Adam Vojtěch. Platby státu by mohly například růst podle minimální mzdy. Vojtěch to navrhoval, ale neprosadil. Tak jako tak podle Vojtěcha bude namístě mluvit i o dalších zdrojích financování zdravotnictví. „Třeba oblast dlouhodobé péče by mohlo do budoucna pokrýt připojištění. Tam nás bude pálit pata. Je tu stárnoucí populace a tlak na péči o dlouhodobě nemocné na zdravotně sociálním pomezí poroste,“ myslí si ministr v demisi.

Podle ředitele Kabátka by pravidelná valorizace vázaná na minimální mzdu byla vhodná, ale nepředpokládá, že se brzy zavede. „Jsem realista a myslím, že ve chvíli, kdy je pro letošek schválen půlbilionový schodek státního rozpočtu a do dalších let nastupujeme s nutností snižovat schodky, nedá se příliš velkorysá valorizace očekávat. Do zdravotnictví v posledních letech přibylo neuvěřitelné množství peněz díky navýšení plateb za státní pojištěnce. Musíme zacílit i na nákladovou stranu. Populace sice stárne a medicína zdražuje, ale měli bychom začít lépe hledat úspory v lepší organizaci péče o pacienta a eliminaci duplicitních vyšetření, v důrazu na prevenci a na udržování pacienta ve stavu, který nevyžaduje drahou péči,“ myslí si ředitel VZP. „Situace na příjmové straně je i přes covid letos příznivá. Výběr pojistného se vyvíjí nad zdravotně pojistný plán. V příštích letech se ale bude muset šetřit na nákladové straně,“ uvádí Kabátek.