Přeskočit na obsah

Hrozí kolaps záchranné služby?

Diktát pojišťoven

"Koncem srpna jsme se nedohodli se zdravotními pojišťovnami na hodnotě bodu za zdravotní výkony, které nám uhrazují," říká Marek Slabý. "Navrhovali jsme navýšení 1,1Kčza bod, pojišťovny trvají nasoučasných1,06Kč." Zdravotní pojišťovny se vymlouvají, že nemají peníze.

Záchrance platí jen výjezdy, nikoliv pohotovost. "U lůžkových zařízení pojišťovny uznávají, že existuje doba, kdy pacient v dané chvíli není ošetřován, ale je na lůžku, k čemuž je zapotřebí, aby personál byl i dále na oddělení a byl za to placen. Ne tak u záchranky. Zde nám striktně hradí výkon jen od chvíle přijetí výzvy do návratu posádky na základnu.

Práce operačního střediska, zpracování tísňové výzvy nehradí vůbec," vysvětluje MarekSlabý. "Záchranná služba je založena na stejném principu jako hasiči – tedy čekání na práci a okamžitý výjezd po tísňové výzvě. Nejsme schopni svoji péči nijak regulovat, zvyšovat nebo snižovat počty výkonů, Kvůli tomu se ZZS ocitají ve velmi těžké finanční situaci. Ministerstvo zdravotnictví do systému přednemocniční péče odmítá uvolnit prostředky. A to i v situaci, kdy ministr memorandem garantuje lékařům záchranných služeb navýšení platů. V lůžkové péči okamžitě zdravotní pojišťovny zvýší úhrady, záchranky však nemají nárok," zoufá si Marek Slabý.

"Zdravotní pojišťovny odmítají akceptovat navýšení platů, růst cen pohonných hmot, energií, léčiv, nájmů. Úhrada stagnuje na úrovni z roku 2007, přestože náklady vzrostly o desítky milionů. Každoročně jsou naše nároky ministerstvem a pojišťovnami smeteny ze stolu. Na jednáních se dozvídám, že finance nejsou, tak co chceme. Nechceme nic víc, než abychom mohli za jakéhokoliv počasí a na jakémkoli místě ošetřovat zdevastované oběti dopravních nehod, občany postižené zástavou oběhu a selháním životních funkcí, oběti katastrof a nemocí a včas je dopravili do zdravotnického zařízení, kde je definitivně ošetří," dodává MarekSlabý.

Neochotný stát

zřizovatelé čili kraje. Za pět let stoupla částka Jihočeského kraje na ZZS o desítky milionů z původních 169 milionů. "Letos jsme poskytli provozní příspěvek 237 milionů," říká hejtman Jiří Zimola.

"Rozpočet na tok 2012 se teprve připravuje a počítáme s navýšením. ZZS je přitom zahrnuta do systému veřejného zdravotnictví, stát si ji u krajů objednává, ale není ochoten za ni platit." Kolaps záchranky ale Jihočechům podle slov hejtmana nehrozí. "Kraj si uvědomuje, že jsou výdaje zbytné a nezbytné. Investice do zdraví a bezpečnost obyvatel jsou jedním z nezbytných výdajů.

Zbytné výdaje ale musíme omezit. Může se tak stát, že omezíme investice do dopravní infrastruktury. Budeme pak sice jezdit po rozbitých silnicích, ale nebudeme se bát, že při potřebě rychlé lékařské pomoci zůstaneme bez ní. Už při akci Děkujeme, odcházíme jsme prokázali, že lékaři a pacienti nám nejsou lhostejní,"dodal hejtman. Ze zdravotních pojišťoven, které se dohodovacího řízení o hodnotě bodu účastnily, je největší Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR.

"ZZS pokládáme za základní pilíř akutní neodkladné péče," říká Jiří Rod, mluvčí VZP ČR. "Neznám ale oblast zdravotnictví, kde by si poskytovatelé nestěžovali, že jsou dlouhodobě podfinancovaní. S ohledem na finanční situaci v systému pojištění není možné v roce 2012 zvyšovat hodnotu bodu. Navrhujeme zachovat nynější výši i způsob úhrad a hodnotu bodu 1,06 Kč. V případě ZZS jsme se ale dohodli, že budeme akceptovat navíc úhrady některých materiálových nákladů, které zlepší péči při akutních zásazích."

Jiří Rod připomíná, že ZZS je financována z více zdrojů. "Z veřejného zdravotního pojištění jsou hrazeny vlastní výkony čili výjezdy a zásahy. Z rozpočtu zřizovatele se hradí ostatní provozní a režijní náklady." A co říká na to, že se pohotovost neplatí? "ZZS stejně jako hasiči musí v určitých lokalitách existovat, i když třeba za celý den nebude potřeba a tak si na sebe svými zásahy nevydělá. Pasivní připravenost dokrývá zřizovatel čili kraj," říká Jiří Rod.

Je tedy boj záchranky o body už prohrán?Zatím ne. "Dohodovací řízení o hodnotách bodu, výši úhrad zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění a regulačních omezeních pro rok 2012 ještě neskončilo," dodává mluvčí ministerstva zdravotnictví Vlastimil Sršeň.

RADEK GÁLIS

Vyšlo  v: Českobudějovický deník; Jindřichohradecký deník; Písecký deník; Českokrumlovský deník; Strakonický deník; Táborský deník

Zdroj: Regionální deníky

Sdílejte článek

Doporučené