Přeskočit na obsah

Anketa: Jak covid‑19 zasáhl léčbu karcinomu prsu

D7 shutterstock_1492065596
Ilustrační foto: Shutterstock

Před více než půl rokem Medical Tribune spolupořádala seminář na téma zhoubných nádorů prsu s důrazem na triple negativní karcinom (TNBC) v kontextu epidemie covidu‑19. K této akci se vracíme a obrátili jsme se na zainteresované odborníky s prosbou, zda by mohli s odstupem zhodnotit, jak se do léčby a diagnostiky karcinomu prsu promítla pandemie covidu‑19. Zeptali jsme se také, jaké léčebné modality, které jsou nyní u tohoto onemocnění na vstupu do klinické praxe, považují za skutečný zlom a do jaké míry jsou pacientky s TNBC stále skupinou, pro kterou existují jen omezené možnosti léčby.

  • Ing. Zdeněk Kabátek,

ředitel VZP

Díky adresnému zvaní na preventivní screeningy se před pandemií počet včasně zachycených pacientek každým rokem pravidelně zvyšoval. V uplynulých dvou letech se počet onkologických pacientek snížil. Zatímco v roce 2019 jich VZP evidovala 57 474, o dva roky později jich bylo 55 024. Na vině je zřejmě i nižší počet provedených screeningových vyšetření v době pandemie, která se zaměřují především na včasné odhalení zhoubných nádorů. Na druhou stranu se za toto období až o čtvrtinu zvýšil počet pacientek využívajících nejmodernější centrovou léčbu. Celkově jsme na léčbu jen této diagnózy v roce 2021 vynaložili 2,25 miliardy korun, to je o 100 milionů korun více než v roce 2019, a předpokládáme, že tento trend bude pokračovat. Je potřeba, aby klienti byli dobře edukováni o prevenci, protože včasná a efektivní prevence snižuje i náklady celého systému do budoucna.

  • Prof. MUDr. Petra Tesařová, CSc.,

Onkologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha

Zpráva, že má nemocná triple negativní karcinom prsu, nebyla nikdy příznivá. Nádor má špatnou prognózu. V současné době se ale trojnásobná negativita spojená s nádorem částečně vyrovnává některými pozitivními zprávami. Především nemocné s hereditární mutací BRCA1/2 mohou jak v paliaci, tak i v adjuvanci využít účinnost inhibitoru PARP olaparibu s nadějí na oddálení progrese anebo snížení rizika návratu nemoci. Některé pacientky v metastatické fázi jsou léčeny sacituzumab govitekanem, což je konjugát cytostatika a protilátky, který dramaticky prodlužuje dobu do progrese i celkové přežití. U nemocných s pozitivitou PD‑L1 s úspěchem využíváme imunoterapii atezolizumabem a pembrolizumabem v metastatické fázi nemoci a věříme, že budeme moci pembrolizumab používat u rizikových pacientek také v neoadjuvanci, kde může nemocným zachránit život. O většinu léků v těchto indikacích musíme ale žádat pomocí paragrafu 16. Přístup zdravotních pojišťoven k schválení úhrady léčby je ale, bohužel, značně disparitní, takže dostupnost léčby triple negativního karcinomu prsu není v současné době zcela rovná.

  • MUDr. Dagmar Brančíková, Ph.D.,

Interní hematologická a onkologická klinika FN Brno

Triple negativní karcinom prsu (TNBC) patří mezi vysoce maligní nádory rychle metastazující, časně a často recidivující. Dominantním typem léčby je chemoterapie, a to jak u časných, tak i metastatických stadií. Novinkou poslední doby v léčbě kurativní je výsledek studie s neoadjuvantním podáním pembrolizumabu u stadií II a III se signifikantním zvýšením procenta dosažených kompletních remisí, a to bez prediktoru PD‑L1. Dalším zlepšením je výhoda možnosti přidání platinového derivátu u léčby pacientů BRCA pozitivních. Novou nadějí je v léčbě metastatického nádoru sacituzumab govitekan jako léčba třetí a další linie – studie ASCENT; NCT02574455, která téměř zdvojnásobila OS u této nepříznivé prognostické skupiny, také bez nutnosti selekce dle prediktoru.

Pandemie covidu‑19 měla u skupiny pacientek s TNBC vzhledem k biologickému chování tohoto nádoru vliv velmi negativní, i když zatím nejsou přesná data. Jednak odklad diagnostiky vede k záchytům v pozdějších stadiích vzhledem ke kinetice nádorového růstu, jednak odklad termínů chemoterapie již diagnostikovaného onemocnění u pacientek nemocných SARS‑CoV‑2 snižuje efekt. I když léčba pacientů s tímto typem nádoru patřila i dle mezinárodních doporučení do skupiny s vysokou prioritou, docházelo nepochybně k odkladům termínů aplikace chemoterapie v důsledku komplikujících virových infektů. Docházelo také k obtížím v diferenciální diagnostice virové pneumonie a metastatického postižení plic s lymfangoitidou. Přesné statistiky se teprve vyhodnocují.

  • MUDr. Ludmila Plšková,

Svaz zdravotních pojišťoven ČR

Úspěšnost léčby karcinomu prsu nepochybně závisí především na včasnosti diagnostiky a co nejcílenější léčbě.

I když má každá žena starší 45 let každé dva roky nárok na hrazené screeningové vyšetření (mamografii), zaznamenaly ZZP především v roce 2020 v souvislosti s pandemií covidu‑19 pokles provedených mamografií. Ženy především nad 65 let vyšetření odkládaly – bohužel, bály se více nákazy koronavirem než karcinomu. Potěšitelné je, že již v roce 2021 se zájem o vyšetření zvýšil a nyní již opětovně dosahuje „předcovidových“ hodnot.

Každoročně přitom onemocní karcinomem prsu téměř 8 000 žen, přičemž triple negativní karcinom je diagnostikován přibližně u 15 procent z nich. V tomto případě jde o skupinu karcinomů prsu, která je nejvíc heterogenní, hůře se diagnostikuje pro výskyt hlavně u mladších žen s hustou prsní tkání, kde je diagnostika nádoru obtížnější, postupuje rychleji, má tendenci se vracet a metastazovat a v současné době je i nejobtížněji léčitelná. Tento typ nádoru totiž neobsahuje žádný z receptorů (estrogenový, progresteronový nebo HER2), na které jsou cílena současná léčiva, jako je zejména hormonální terapie nebo trastuzumab. V léčbě tak stále dominuje především cytotoxická chemoterapie.

Klíčem k dalšímu posunu v léčbě této nepříznivé formy karcinomu prsu je detailní poznání jeho klinické a molekulární rozmanitosti a identifikace prediktivních biomarkerů umožňující sestavení léčby tzv. na míru. Bohužel, diagnostika na základě genového profilu bude velmi nákladná.

Zlepšení výsledků terapie triple negativního karcinomu prsu zřejmě nelze očekávat dříve, než bude nalezena cílená terapie tohoto onemocnění. Jedním z možných řešení do budoucna může být protinádorová imunoterapie. Bohužel i ta bude patřit k těm nejnákladnějším.

Sdílejte článek

Doporučené

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…