Přeskočit na obsah

Jak zvýšit proočkovanost proti chřipce? Můžeme se inspirovat v zahraničí

proočkovanost proti chřipce
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Česká republika se dlouhodobě potýká s nízkou proočkovaností proti chřipce. Jak tento problém vyřešit? Inspirací mohou být zkušenosti ze zemí, které mají proti chřipce konzistentně vysokou proočkovanost.

Světová zdravotnická organizace doporučuje proočkovanost proti chřipce 75 procent seniorské populace. V ČR je proočkováno pouze 21,5 procenta této populace. Příkladem nám může být Velká Británie, kde je proočkovanost seniorů okolo 75 procent – jedna z největších na světě. Jak dokáže Velká Británie a ostatní země zajistit tak velkou proočkovanost? Daly by se některé intervence přenést také do České republiky?

Čtyři země (Austrálie, Kanada, Velká Británie a USA) mají konzistentně vysokou proočkovanost proti chřipce mezi seniory a rizikovými skupinami. Studie z roku 2021 identifikovala pět hlavních faktorů, které mají vliv na úspěšný vakcinační program proti chřipce v těchto zemích:

  • Důvěra ve vládu a silná kampaň
  • Zprostředkovaný přístup k očkování
  • Důvěra ve zdravotníky a jejich zapojení do očkovací kampaně
  • Povědomí o rizicích a závažnosti chřipky
  • Důvěra v přínosy vakcíny

Nedávno vláda v ČR představila novou kampaň, kterou se snaží pokrýt pilíře 1, 4 a 5 (důvěra ve vládu a silná kampaň, povědomí o rizicích a závažnosti chřipky a důvěra v přínosy vakcíny). Z dotazníku zveřejněného v BMJ také vyplývá, že úspěch za velkou proočkovaností ve Velké Británii je z velké části díky propracovanému systému, který se zaměřuje na praktické lékaře. V ČR také probíhá očkování hlavně u praktického lékaře. Z tohoto důvodu se dále zaměříme na motivace lékařů ve Velké Británii k očkování svých pacientů, které by se daly přenést do českého zdravotního systému.

Jaký mají ve Velké Británii systém, který lékaře motivuje a přispívá k vysoké proočkovanosti?

GP practice může dobrovolně vstoupit do bonifikačního systému, tzv. QOF (Quality and Outcomes Framework). GP practice musí naočkovat určité procento definovaných pacientů, aby získal extra finanční odměnu (v roce 2020/2021 mohl GP practice získat až 192 000 Kč navíc za splnění podmínek v QOF).

Podle dotazníku vydaného v BMJ QOF výrazně motivuje lékaře k dosažení vyšší proočkovanosti proti chřipce u svých pacientů. Např. pacienti, za které by GP dostal extra odměnu, získali o 42 procent více připomínek k očkování než pacienti, kteří nespadali pod QOF.

Podepsáním smlouvy s NHS se GP practice zavazuje, že bude aktivně oslovovat 100 procent svých pacientů, kteří mají nárok na hrazené očkování proti chřipce. Kontrola může vyžadovat důkazy o oslovování pacientů.

Iniciativy, které fungují ve VB a zároveň jsou nedostatečné v ČR

Zvýšení finanční motivace lékařů

V ČR také existuje bonifikační systém pro lékaře, kteří očkují své pacienty, v minulosti například systém AKORD od VZP, který byl od roku 2023 začleněn do komplexního programu VZP PLUS.  V části Podpora preventivní péče může získat praktik za každého očkovaného pojištěnce ve věku vyšším než 65 let částku 50 Kč. Uvidíme, jestli to bude dostatečně motivující, ale ve srovnání s celkovými příjmy ordinací se jedná o velmi malou částku. Ve Velké Británii je však bonifikační částka dostatečně motivující ke zvýšení proočkovanosti populace. V České republice je stále nízká proočkovanost proti chřipce. Je čas zvýšit bonifikační příspěvek za očkování?

Snížení finančního rizika pro praktiky

V České republice je pro mnoho praktických lékařů finančně rizikové poskytovat očkování proti chřipce. Je těžké odhadnout, jaký bude o očkování danou sezonu zájem, a lékaři tak mohou prodělat, pokud nevyužijí všechny vakcíny. Lékaři raději objednávají méně vakcín, pokud však potřebují více vakcín později, přiobjednat už se nedají. Ve Velké Británii může mezi sebou spolupracovat na vakcinačním programu více obvodních lékařů. Mohou si mezi sebou poskytovat různé množství dávek vakcíny, což snižuje riziko nevyužití vakcín.

O podobném řešení se v ČR také diskutovalo. V roce 2020 Sdružení praktických lékařů řešilo, jak informovat pacienty o dostupnosti vakcín u jiného praktika. Pacienti by nemuseli být u daného praktika zaregistrováni. Bohužel se zdá, že problém stále není vyřešen. V roce 2021 bylo údajně zlikvidováno 150 000 nevyužitých vakcín. Jak se bude tento problém řešit dál?

Elektronické systémy a sběr dat o počtu naočkovaných pacientů

ČR zaostává v efektivním sběru a zpracování dat o očkování. Ve Velké Británii existuje propracovaný elektronický systém určený ke sběru dat a proplácení benefitů očkujícím lékařům. Data jsou organizacemi extrahována ze systému lékaře automaticky a jsou aktualizována měsíčně. Od některých GP praktiků jsou data aktualizována dokonce týdně. Zaměstnanci NHS tak mohou průběžně sledovat, kolik pacientů již naočkovali, a porovnávat se s jinými oblastmi. Data o počtu naočkovaných pacientů dle oblasti jsou pak také volně dostupná pro veřejnost na stránkách britské vlády.

V diskusi mezi odborníky na nedávném sympoziu Zdravotnického deníku na téma Strategie vakcinace pro Českou republiku také zaznělo, že některé opomíjené rizikové skupiny by měly být zahrnuty do hrazeného očkování. Ve Velké Británii má nárok na očkování proti chřipce mnohem větší skupina pacientů. Například lidé s BMI přes 40, pacienti s jaterním onemocněním, navíc například také velká skupina dětí. Vyplatilo by se rozšířit skupinu pacientů, kteří mají očkování hrazeno ze zdravotního pojištění, také v České republice? Nebylo by cestou hradit z veřejného zdravotního pojištění očkování proti chřipce všem občanům, podobně jako na Slovensku? Jedná se o nákladově efektivní intervenci, tak by jistě byly splněny podmínky vstupu do systému úhrad.

Závěr

V České republice chybějí inciativy, které jsou úspěšné v zemích s největší proočkovaností, jako je Velká Británie. Při zapojení správných stakeholderů by mohly fungovat i v ČR. Přestane Česká republika být konečně odstrašujícím případem v nízké proočkovanosti proti chřipce a dokáže zlepšit kvalitu zdravotní péče svých pacientů?

Literatura k dispozici u autorů

Sdílejte článek

Doporučené

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…