Přeskočit na obsah

Je porušování zákoníku práce ve zdravotnictví systematické?

iStock-592672676
Ilustrační fotografie. Všechny osoby jsou modelem. Zdroj: iStock

Ministerstvo zdravotnictví se chce intenzivně zabývat porušováním zákoníku práce v nemocnicích. Rozbuškou byla medializace akce dvou stovek zdravotníků, kteří vedení Nemocnice Na Homolce zaslali předžalobní výzvu, ve které požadují zpětné proplacení pracovních přestávek. Podle České lékařské komory je porušování zákoníku práce ve zdravotnictví systematické. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) se obává hromadných žalob. Inspektoři práce provedli ve zdravotnictví od roku 2018 přes tisíc kontrol a rozdali pokuty za 8 milionů korun.

V mediálním prostoru a zejména mezi zdravotníky v posledních dnech rezonoval případ dvou stovek zaměstnanců Nemocnice Na Homolce, kteří společně poslali vedení nemocnice předžalobní výzvu. Podle informací serveru Seznam Zprávy, který na případ upozornil, v ní zdravotníci požadují, aby jim byly zpětně proplaceny pracovní přestávky, které v uplynulých třech letech nemohli kvůli pracovní pohotovosti čerpat. Podle zákoníku práce je zaměstnavatel zaměstnanci povinen poskytnout nejdéle po šesti hodinách nepřetržité práce přestávku na jídlo a oddech, a to nejméně v délce 30 minut. Zákon ale počítá i s povoláními, resp. pracemi, které nelze přerušit. Takovým zaměstnancům sice nemusí být poskytnuta přestávka na jídlo a oddech, kdy by mohli například odejít z pracoviště a oddechnout si dle svého uvážení, ale i tak jim musí zaměstnavatel zajistit přiměřenou dobu na odpočinek v práci i bez přerušení provozu. Potom však tuto dobu zaměstnavatel musí započítávat do pracovní doby. A to se podle informací serveru Seznam Zprávy nedělo. Nedodržování tohoto pravidla tak podle anesteziologa Tomáše Schifflera, kterého server citoval, připravilo lékaře a sestry o nemalé peníze. U lékařů Schiffler vypočítal ztrátu za uplynulé tři roky na 350 000 až 430 000 korun. Sestry mohly přijít prý až o 200 000 korun.

Obava z hromadných žalob

Případ zdravotníků z Nemocnice Na Homolce vzbudil otázku, zda se v rámci českého zdravotnictví jedná jen o exces, či zda jde o běžnou praxi. Podle prezidenta České lékařské komory (ČLK) Milana Kubka, který na tuto otázku odpovídal v Otázkách Václava Moravce (OVM), je porušování zákoníku práce v českých nemocnicích systematické. A nejde jen o přestávky v práci, ČLK se nyní také intenzivně zabývá množstvím přesčasové práce lékařů. Podle Kubka je totiž nepřetržitá péče ve zdravotnictví zajišťována jen díky porušování zákoníku práce a na úkor lékařů. „Nedodržují se pravidla personálních standardů. Navíc kolegové jsou často na porušování zákona ekonomicky závislí, protože značnou část jejich výplaty tvoří příjmy z přesčasové práce, takže někteří mladší kolegové to nemají ani zájem moc řešit,“ uvedl Kubek s tím, že to nelze klást za vinu současnému ministrovi. „Je to problém, který se zde kumuluje dvacet let,“ dodal Kubek a připomněl, že ČLK dosud nedisponuje žádným nástrojem, aby tuto praxi mohla řešit. Jedním z dosud nevyslyšených požadavků ČLK, který byl formulován i usnesením letošního sjezdu, je provedení takových legislativních změn, které by ČLK opravňovaly provádět kontroly personálního vybavení poskytovatelů zdravotních služeb.

Podle ministra zdravotnictví Vlastimila Válka je jakékoli porušování zákoníku práce ve zdravotnictví nepřípustné. Osobní zkušenost s porušováním těchto pravidel však prý ze své lékařské praxe nemá. Přesto ovšem existenci problému připouští a chce se jím intenzivně zabývat. Pokud by se ukázalo, že jde o častý jev, tak si ministr uvědomuje i riziko možnosti hromadných žalob zdravotníků. „Pokud to některé nemocnice opravdu provádějí, nedá se vyloučit, že u některých oborů taková série žalob nastane,“ obává se Vlastimil Válek, který za tímto účelem plánuje velké jednání s personalisty ze všech nemocnic a také jednání s ministrem práce a sociálních věcí Mariánem Jurečkou (KDU‑ČSL). Případné kontrolní akce na dodržování zákoníku práce ve zdravotnických zařízeních jsou totiž právě v jeho gesci. Setkání se měla uskutečnit prý už minulý týden, nicméně dle informací Medical Tribune dosud žádná jednání neproběhla. Podle mluvčího ministra zdravotnictví Ondřeje Jakoba by se avizované schůzky měly uskutečnit v následujících několika týdnech. „Pro pana ministra je to nyní jedna z hlavních priorit,“ zdůraznil Jakob. Speciální instrukce ke kontrolám dodržování pracovněprávních předpisů ve zdravotnictví nedostali ani samotní inspektoři. „Zda bude z naší strany provedena rozsáhlejší kontrolní akce zaměřená na zdravotnická zařízení, je závislé na výsledku jednání ministrů v této věci, respektive pokud k takovému rozhodnutí dospěje Ministerstvo práce a sociálních věcí, jsme připraveni se takovým kontrolám intenzivně věnovat,“ uvedl pro Medical Tribune mluvčí Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) Richard Kolibač. Podle SÚIP se však inspektoři věnují kontrolám ve zdravotnictví v rámci své kontrolní činnosti poměrně intenzivně.

Zaostřeno na zdravotnictví

Podle informací Medical Tribune provedly orgány inspekce práce u zaměstnavatelů v oblasti zdravotnictví a sociálních služeb od roku 2018 celkem 1 239 kontrol. V nemocnicích šlo o 363 kontrol. Z tohoto počtu bylo 176 kontrol zaměřených na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti (BOZP), 132 kontrol zaměřených na pracovněprávní vztahy (PVP), 14 kontrol zaměřených na oblast zákona o zaměstnanosti (ZoZ) a 41 kontrol zaměřených na nelegální zaměstnávání (NZL). Inspektoři realizovali také kontroly v sociálních službách či ambulantní sféře (pro podrobný rozpis kontrol viz tabulku).

Při těchto 1 239 kontrolách inspektoři zjistili celkem 2 508 porušení povinností zaměstnavatelů. Podle SÚIP se nejčastěji jednalo o oblast BOZP, kde inspektoři odhalili 1 354 pochybení. Pokud jde o nemocnice, resp. oblast zdravotní péče, inspektoři zjistili celkem 785 porušení pravidel ze strany zaměstnavatelů. I zde se jednalo převážně o oblast BOZP (434). Ovšem v pracovněprávní oblasti, kam spadá i aktuální případ zaměstnanců Nemocnice Na Homolce, zjistili inspektoři 253 porušení zákoníku práce. Pravidla byla nejčastěji porušována v oblasti odměňování zaměstnanců (83), pracovní doby (70) a v oblasti pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (63).

K VĚCI...

Příklady porušování zákoníku práce ve zdravotnictví, které inspektoři odhalili

Bezpečnost práce

  • nesplnění požadavků na výrobní a pracovní prostředky a zařízení (chybějící revize, chybějící ochranná zařízení – kryty)
  • nesplnění požadavků na pracoviště a pracovní prostředí (chodby, schodiště a jiné komunikace)
  • chybějící bezpečností značky a značení

Pracovněprávní vztahy

  • nevydání zápočtového listu při skončení pracovní poměru (pozdní vydání nebo zápočtový list neobsahoval předepsané údaje)
  • nedostatečné vedení evidence pracovní doby s vyznačením začátku a konce pracovní směny
  • nedodržení minimálního odpočinku v týdnu

Zaměstnanost

  • nesplnění informační a evidenční povinnosti při zaměstnávání občanů EU a cizinců

Zdravotníci si až tak nestěžují, pokuty však padaly

Inspektoři práce provádějí kontroly buď průběžně dle předem daného plánu, nebo na podněty fyzických či právnických osob. Počet podnětů ke kontrole, poukazujících na nedodržování zákoníku práce ve zdravotnictví, které inspektoři obdrželi, podle SÚIP není objektivně ani ve srovnání s podněty do jiných oblastí nijak vysoký. „Od roku 2018 do 21. listopadu 2022 bylo provedeno 628 kontrol na základě podnětů, kterých v tomto období obdržely orgány inspekce práce do oblasti zdravotnictví celkem 885. Z těchto podnětů 465 upozorňovalo na porušování povinností ze strany zaměstnavatelů v oblasti zdravotní péče, 294 podnětů směřovalo do oblasti pobytových služeb a sociální péče a 126 podnětů do oblasti ambulantních nebo terénních sociálních služeb,“ upřesnil Kolibač.

Nejvíce stížností, resp. podnětů ze strany zaměstnanců ve zdravotnictví řešili inspektoři v oblasti odměňování (279). Kromě výhrad k finančnímu ohodnocení zaměstnanci poukazovali i na porušování pravidel v oblasti pracovního poměru a dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (225). Inspektoři se však na základě podnětů zabývali i porušováním pravidel v oblasti pracovní doby (174).

Za prohřešky inspektoři od roku 2018 do současnosti uložili zaměstnavatelům v oblasti zdravotnictví celkem 134 pokut ve výši 8 058 000 korun. Celkem 39 pokut v celkové výši 4 933 000 směřovalo do nemocnic.

24-22_A6

Prohřešky z minulosti

Zda povede současná kauza podezření na porušování zákoníku práce v Nemocnici Na Homolce k rozsáhlým kontrolním akcím ve zdravotnictví, není jisté. Poslední velká kontrolní akce soustředěná speciálně na zdravotnictví, resp. na fakultní nemocnice, proběhla v roce 2011, a to na základě zvláštního úkolu Ministerstva práce a sociálních věcí ČR. Tehdy se kontrola zaměřila především na kontrolu evidence odpracované doby lékařů a na shodu proplácené mzdy s odpracovanou dobou. „Kontroly ukázaly, že zaměstnavatelé ve zdravotnictví z velké většiny vedou takovou evidenci odpracované doby, která je v souladu s požadavky zákoníku práce,“ vysvětlil Richard Kolibač s tím, že nedostatky byly odhaleny jen v ojedinělých případech, a to zejména v přestávkách v práci mezi směnami a týdenním (víkendovém) volnu v rozsahu minimálně 48 hodin.

Podle SÚIP prý ještě jedna větší akce proběhla v roce 2014 a byla zaměřena na záchrannou službu. „Šlo o podnět, který poukazoval na možné porušování pracovněprávních předpisů v oblasti rozvrhování pracovní doby, maximální délky pracovních směn, vykazování odpracované doby, a to zejména v souvislosti ukončením výjimky pro další dohodnutou práci přesčas podle § 93a zákoníku práce, který již dnes není v platnosti,“ popisuje tehdejší kauzu Richard Kolibač. Tehdy bylo podle něj zjištěno, že zaměstnavatelé kombinovali u téhož lékaře více smluvních pracovněprávních vztahů a organizovali je tak, aby nebylo možné je nijak rozporovat. Šlo například o další pracovní poměr či dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr. Tyto pracovněprávní vztahy však byly podle SÚIP uzavírány tak, že je nebylo možné formálně odmítnout pro shodu v druhu sjednané práce, kterou zákoník práce zakazuje.

Pokud jde o poslední roky, probíhala kontrolní činnost ze strany SÚIP zejména na podkladě podnětů. V covidových letech 2020 a 2021 pak SÚIP z důvodu enormního zatížení většiny zdravotnických zařízení svou kontrolní činnost ve zdravotnictví spíše utlumil.

Homolka v hledáčku naposledy před třemi lety

A pokud jde o samotnou Nemocnici Na Homolce, z tohoto zdravotnického zařízení podle sdělení SÚIP v posledních 12 měsících nedorazil od zaměstnanců žádný podnět ke kontrole, který by upozorňoval na porušování pracovněprávních předpisů. Dle zjištění Medical Tribune v této pražské nemocnici neproběhla v uplynulém roce ani kontrola ze strany Oblastního inspektorátu práce pro Prahu. Naposledy se byli inspektoři v Nemocnici Na Homolce podívat v roce 2019, a to na základě podnětu poukazujícího na porušování předpisů v oblasti pracovní doby a pracovního poměru i dohod konaných mimo pracovní poměr. Podnět byl inspektory vyhodnocen jako oprávněný a následná kontrola zjistila porušení právních předpisů ze strany nemocnice.  2

K VĚCI...

Jak a kam se obrátit?

Při podezření na porušování pracovněprávních předpisů zaměstnavatelem se mohou fyzické i právnické osoby nejen v oblasti zdravotnictví obrátit na Státní úřad inspekce práce a podat podnět k provedení kontroly. Inspektoři se podnětem musejí zabývat. Nejsou však oprávněni rozhodovat individuální spory mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Tato pravomoc náleží pouze soudům.

Kam se lze obrátit?

Podání podnětu je možné přes elektronický formulář na webových stránkách Státního úřadu inspekce práce na www.suip.cz.

Osobní podání podnětu na oblastním inspektorátu práce.

Písemné podání podnětu poštou.

Jak podat podnět?

  • Důležité je řádné označení zaměstnavatele, proti kterému podnět směřuje, to znamená jeho název, sídlo, IČO, místo výkonu práce, pokud je jiné než sídlo.
  • Vhodné je přiložit kopie dokumentů dokládajících popisované skutečnosti (např. pracovní smlouvu, mzdový výměr, potvrzení o zaměstnání, výplatní lístky apod.).

Anonymita

Inspektoři jsou vázáni mlčenlivostí. Zaměstnavatel se nedozví, který zaměstnanec podnět podal.

Sdílejte článek

Doporučené

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…