Přeskočit na obsah

Jednání o úhradách ve stínu strmé inflace

peníze shutterstock_94305670
Foto: shutterstock.com

Příliš mnoho neznámých a vysoká inflace. Okolnosti nepřejí tomu, aby se letos plátci a poskytovatelé péče na úhradách pro příští rok domluvili.

Celkové náklady na hrazené zdravotní služby ze základního fondu zdravotního pojištění dosáhly v roce 2021 výše 404 miliard korun. To je v porovnání s předchozím rokem o 45 miliard více, tedy o 12,6 procenta. Vyplývá to z dat analytické komise k dohodovacímu řízení o úhradách péče.

Je to druhý rok dvouciferného růstu nákladů na péči v řadě. Proti předcovidovému roku 2019 byly loni náklady na hrazené zdravotní služby o třicet procent vyšší, nominálně o 93 miliard korun.

Náklady rostou rychleji než příjmy. Za pět let vzrostly náklady na zdravotní služby o 60 procent, příjmy jen o 54 procent.

Pro rok 2023 očekává analytická komise celkové příjmy zdravotních pojišťoven ve výši 432 miliard korun. To je jen o pět miliard korun víc než plánované náklady zdravotních pojišťoven na zdravotní péči v letošním roce podle zdravotně pojistných plánů.

Otazník nad platbou státu v příštím roce

Zpráva analytické komise vydaná na konci března vytváří základ pro dohodovací řízení o úhradách zdravotních služeb v roce 2023. Jednání tentokrát zůstávají i po jejím představení plná nejistot.

Už jen na straně očekávaných příjmů je více neznámých. Tou nejvýznamnější je výše platby státu za takzvané státní pojištěnce.

V roce 2021 činila výše měsíční platby za jednoho penzistu, studenta nebo jiného státního pojištěnce 1 767 korun a pro rok 2022 byla zvýšena na 1 967 korun. Nová vláda rozhodla, že platbu sníží tak, aby v roce 2022 zůstala v průměru stejná jako loni. S tím také analytická komise počítá, ačkoli příslušná novela zatím nebyla schválena. Pro rok 2023 avizuje ministr zdravotnictví Vlastimil Válek navýšení této platby, neoznámil ale dosud, jak velké navýšení pro příští rok bude navrhovat. Analytická komise ve svém odhadu pracuje pro rok 2023 se stejnou výší plateb za státní pojištěnce jako v roce 2021. To znamená, že jakékoli navýšení, které by sněmovna schválila, budou peníze navíc nad tento odhad příjmů.

Mluvčí ministra zdravotnictví Ondřej Jakob popsal, jakým způsobem a kdy budou platby státu pro příští rok stanoveny. Neupřesnil ale, jakou jejich výši ministerstvo zdravotnictví pro příští rok navrhuje. S ohledem na předběžnou politickou dohodu o způsobu předložení a projednání návrhu zavedení automatické valorizace platby pojistného za tzv. státní pojištěnce v tuto chvíli předpokládáme, že návrh bude načten jako pozměňovací poslanecký návrh k návrhu zákona, kterým se má od 1. července upravit platba státu za státní pojištěnce na úrovni roku 2021. Poslanecký pozměňovací návrh by měl být nyní projednáván na koaliční platformě,“ vysvětlil Jakob.

Změna tedy nebude předkládána jako vládní návrh a neproběhne k ní klasické připomínkové řízení. „Meziresortní připomínkové řízení neproběhne. Paramet­ry automatické valorizace jsou nicméně vedení dotčených resortů (ministerstvu zdravotnictví a ministerstvu financí) známy, a v zásadě se tak jedná o rozhodnutí čistě politické,“ uvedl Jakob.

Výhodou tohoto postupu je rychlost. Novela, která má podle rozhodnutí vlády zpětně zmrazit platby státu pro letošní rok a ke které má být ve sněmovně přidáno ustanovení o pravidelné valorizaci, by mohla být projednána v prvním čtení na dubnové schůzi sněmovny. Ministerstvo zdravotnictví počítá s tím, že příslušná novela bude definitivně schválena tak brzy, aby byla účinná od 1. července.

Pokud má tento plán vyjít, měla by být verze schválená dolní komorou parlamentu známa během května.

Čím dříve, tím pro racionální debatu o úhradách lépe. Poskytovatelé a pojišťovny by se měli domluvit do konce května, dohodovací řízení končí posledního června, kdy se výsledky předají ministerstvu zdravotnictví.

Další neznámé v odhadu příjmů zdravotního pojištění představuje vývoj ekonomiky, kdy na jedné straně může ekonomika zpomalovat více, než se čekalo, vlivem agrese Ruska na Ukrajině, na druhé straně vysoká inflace tlačí na růst mezd, což by příjmy zdravotního pojištění mohlo ovlivnit pozitivně. Nová predikce vývoje ekonomiky od ministerstva financí by tedy mohla také ještě v příštích týdnech pozměnit očekávání.

Určitý význam také bude mít to, jaký podíl pojištěnců z řad ukrajinských utečenců bude v Česku v roce 2023 zůstávat, kolik jich bude ekonomicky aktivních a kolik zůstane státními pojištěnci.

„Celý svět včetně České republiky se stále ještě potýká se zdravotními, sociálními a ekonomickými dopady covidové epidemie, k tomu přibyl další faktor, který vnáší velikou nejistotu do budoucnosti, včetně odhadu příjmů – válka na Ukrajině. Zdravotní pojišťovny připravily odhad příjmů na roky 2022 a 2023, který vychází z lednové makroekonomické predikce MF ČR a současných informací o výši platby za státního pojištěnce,“ konstatuje analytická komise ve své zprávě.

Součástí odhadu příjmů zdravotního pojištění pro příští rok je, že v prvním pololetí 2023 bude v Česku průměrně 400 000 Ukrajinců se statusem uprchlíka, ve druhém 200 000.

Komu rostly příjmy

Kromě příjmů z pojistného a ze státního rozpočtu upozorňují zástupci poskytovatelů na to, že by v příštím roce měly být v systému k dispozici určité volné prostředky, které šly v roce 2020 a 2021 na náklady související s pandemií covidu‑19. Předpokládá se, že náklady na covid už nebudou tak vysoké. Kvůli pandemii přidal stát do zdravotního pojištění více než 50 miliard ročně – ze 72 miliard v roce 2019 na 126 miliard v roce 2021. Ne všechny tyto prostředky ale bude možné uvolnit. Jaké prostředky se ušetří, pokud covidové náklady už nebudou, to si ještě účastníci dohodovacího řízení ujasňují.

Nejrychleji z velkých segmentů rostly během pandemie náklady zdravotních pojišťoven v segmentu diagnostiky, a to proti roku 2019 o více než 60 procent na 18,8 miliardy.

O 36 procent se proti roku 2019 zvýšily náklady nemocniční péče, které loni dosáhly 211 miliard korun. Do nemocnic jde přitom nadpoloviční většina všech plateb pojišťoven na péči. Podíl nemocnic na celkových výdajích roste i z dlouhodobější perspektivy. Za posledních pět let činí nárůst úhrad zdravotních pojišťoven pro nemocnice 74 procent, přitom celkové výdaje pojišťoven na péči za stejnou dobu vzrostly o 60 procent.

Velký nárůst je vidět také v primární péči. Pojišťovnám rostly v posledních dvou letech náklady na segment praktických lékařů dohromady o 46 procent. Na segment ambulantních specialistů šlo za dva roky o 18 procent více.

Nárůsty úhrad pro jednotlivé segmenty v posledních letech vypadají bohatě. Poskytovatelům ale rostly také náklady. Ambulance upozorňují, že v jejich segmentech jsou zřejmě započítány i náklady pojišťoven na covidové bonusy k platům zdravotníků, o kterých rozhodl stát a které poskytovatel jen předal zaměstnancům, aniž by z nich měl jakýkoli zisk. Obdobné odměny pro nemocniční zdravotníky přitom šly přímo ze státního rozpočtu, ne z peněz zdravotního pojištění, a tak se v tabulce nákladů pojišťoven neobjevují. Kdyby se tyto bonusy do příjmů nemocnic započítaly, rostl by tento segment ještě více. Nebo naopak, kdyby se mimořádné covidové odměny nepočítaly do objemu segmentů ambulancí, nebyl by jejich nárůst tak vysoký.

6-22_A5

Očekávání? Aspoň vyrovnat inflaci

Jak říká předseda Sdružení praktických lékařů ČR MUDr. Petr Šonka, rozhovory o úhradách budou letos ještě těžší než v jiných letech. „Situace je komplikovaná,“ uvedl Šonka. Prioritou v letošních jednáních podle něj je bavit se o kvalitě a objemu péče, a to s ohledem na mezery v poskytování prevence v koronavirových časech a také na ukrajinské utečence. Podobně jako v předchozích letech tak v primární péči budou zástupci lékařů navrhovat nárůst v oblasti mimokapitačních výkonů a prevence. „Chceme se zaměřit na prevenci a produkci. Je evidentní, že tu máme množství lidí z Ukrajiny, kteří nejvíc zatíží primární péči,“ říká Šonka. „To, kolik Ukrajinců vstoupilo do systému, úplně překresluje hřiště a mění pravidla hry,“ dodal. V případě přijetí uprchlíka do dlouhodobé péče se od praktického lékaře očekává obdobná péče jako u registrovaných pacientů, není ale hrazená kapitací, ale výkonově.

Požadavky poskytovatelů vycházejí v některých segmentech i z toho, jak vysokou inflaci nyní pozorují. Nejsou to jen energie, ale i zdravotnický materiál, co rychle zdražuje. Asociace dodavatelů zdravotnických prostředků CzechMed nedávno avizovala vlnu zdražování kvůli cenám vstupních surovin i energií. „Jen v období od ledna 2020 do července 2021 činil meziroční nárůst cen surovin (např. ocel, hliník, měď) 50 až 80 procent. Ceny energií ve stejném sledovaném období stouply o 128 procent u cen elektřiny a o 574 procent u cen zemního plynu. Jde o naprosto unikátní situaci, kterou rozpohybovala pandemie covidu. Není dlouhodobě možné, aby výrobci nesli tuto zátěž sami, ať už se jedná o jakékoli odvětví průmyslu. V blízké budoucnosti očekávejme, že i výrobci zdravotnických prostředků budou muset alespoň částečně přenést zvýšené ceny vstupních surovin a energií na své zákazníky,“ upřesňuje prezident CzechMed MUDr. Miroslav Palát. „Jsme si vědomi, že cenové kritérium zvláště u veřejných zakázek hraje velkou roli. Nicméně věříme, že všichni účastníci systému zdravotnictví tento vývoj pochopí. Zvláště u dlouhodobých kontraktů bude obtížné ceny fixovat bez inflační doložky,“ dodává.

Podle předsedy Sdružení ambulantních specialistů ČR MUDr. Zorjana Jojka by těžko mohli vyjednávači přistoupit na nižší růst úhrad, než jaký dostatečně zohlední inflaci, a tedy náklady na poskytování zdravotních služeb. „Počítáme s tím, že se do našich úhrad plně promítne navýšení pro nositele výkonů v sazebníku výkonů. Mimo to požadujeme nárůst hodnoty bodu o 11 procent proti roku 2021. Takový růst sice nevykryje úplně veškeré zdražování, ale byli bychom schopni za takovou úhradu péči zaplatit,“ říká Jojko. Kromě toho by ambulantní specialisté rádi vyjednali větší klid a jistotu pro ty ambulance, které splní určitá bonifikační kritéria. „Chtěli bychom rozšířit počet ambulancí, které budou hrazeny výkonově bez limitu vzorcem,“ avizuje Jojko.

Asociace českých a moravských nemocnic chce podle svého místopředsedy Ing. Michala Čarvaše s upřesněním svých požadavků počkat na přesnější odhady příjmů zdravotního pojištění v příštím roce, tedy na to, až se zveřejní koaliční návrh na platby za státní pojištěnce v roce 2023 a dubnová makroekonomická predikce ministerstva financí. „Situace je hodně složitá a je příliš neznámých. Není pokryta příjmy velká část inflace, kterou zažíváme v roce 2022, natož pak vysoká očekávaná inflace v roce 2023 a s ní spojený tlak na růst mezd v sektoru, kde je málo kvalifikovaných pracovních sil. Nejsou známy ani příjmy systému,“ uvedl Čarvaš.

Sdílejte článek

Doporučené

Remedia č. 2/2022 - omluva

16. 5. 2022

Vážení čtenáři,  v části nákladu časopisu Remedia č. 2/2022 došlo k záměně tiskových archů. Za chybu se omlouváme, a pokud Vám toto vadné číslo…

Moderní technologie mění transplantace

13. 5. 2022

„V Česku nám stále zásadně chybějí žijící dárci ledvin, s jejich pomocí bychom mohli transplantovat výrazně víc pacientů a s lepšími výsledky,“ říká…