Přeskočit na obsah

Jsem ráda, že jsem s elektronizací nečekala na stát, říká lékařka

Pandemie koronaviru odhalila plně nedostatky českého zdravotnictví. Neaktuální data, nemožnost komunikovat, zasílat žádanky, natož pak vyšetřovat pacienty na dálku. Návrh zákona o elektronizaci zdravotnictví již prošel meziresortním připomínkovým řízením, ale zda ho stihne schválit současná vláda, jisté vůbec není. Mnozí lékaři se tak obrací na řešení poskytovaná soukromými firmami a nečekají na to, s čím přijde stát.

Online rezervace místo diáře

„Jsem ráda, že jsem nečekala další dva roky, o elektronizaci se mluví už dlouho a dlouho se ještě mluvit bude,“ říká gynekoložka Ludmila Krutská z Liberce. Podle ní už nebylo možné dál čekat. „Opravdu to už nešlo. K mému překvapení se pacientky neobjednávaly, chodily dle libosti, u dveří sesterny byl hrozen deseti i více pacientek nebo naopak o prázdninách skoro nechodily. Založily jsme tedy diář a začaly jsme je objednávat. Dělaly jsme chyby, volná místa jsme přehlídly, připisovaly pacientky navíc, papír hodně snese,“ vysvětluje Krutská, proč se rozhodla do systému jít. Dnes rozhodně nelituje, na jaře se ji velmi hodilo, že mohla s pacientkami komunikovat hromadně. „Jednoduše jsme napsaly zprávu, že vyšetření musíme zrušit, mohly jsme poslat elektronicky recept či napsat sms s důležitým sdělením,“ dodává Krutská.

Podobně to vidí i René Vlasák z pražského Centra preventivní medicíny, který sám již léta používá různé chytré aplikace. Podle něj by měli lékaři investice do digitálních aplikací zvážit. „Má to velký smysl. To, že funguje eRecept ještě neznamená, že stát bude mít za dva roky funkční IT platformy,“ říká Vlasák. Ani v době pandemie nedokázal stát reagovat pružně na potřeby lékařů, za celou dobu vznikla navíc jen e-žádanka, která ale sloužila výhradně na covid test. Nekonalo se ani avizované urychlení zmíněného zákona o elektronizaci zdravotnictví. Úředníci se nyní teprve vypořádávají s desítkami požadavků a námitek, které obdrželi. Teprve poté může být předložen vládě a posléze parlamentu. Přitom původně měl být účinný už letos na jaře. „Je velkou otázkou, zda to ještě tento parlament stihne,“ říká Vlasák.

Propojíme to, říká IT firma

Na zákon přitom nečekají jen lékaři a zdravotničtí pracovníci, ale také soukromé firmy, které zatím vývoj aplikací táhnou. Situace přitom není vůbec jednoduchá, některé konkurenční systémy nemusí být kompatibilní a nemusí spolu komunikovat. Zákon by měl vytvořit jakousi hlavní „kostru“, na které budou jednotlivé aplikace stát. To by mělo zajistit i kompatibilitu všech systémů.

„Nejde tedy jen o jazyk, v jakém komunikujeme, ale hlavně o to, jak a jakými kanály mezi sebou vzájemně komunikují tyto aplikace. Protože o tom je elektronizace zdravotnictví. To že si lékař vybral produkt konkurence, ho ale nesmí omezovat v tom, aby se mohl dostat ke všem datům o léčeném pacientovi,“ říká Milan Brašna, ředitel společnosti Plus4U Medical, která se zabývá vývojem IT platforem ve zdravotnictví. „Naše systémy mají API a jsme schopni je propojit i s konkurenčními produkty. Chceme, aby spolupráce dávala smysl a lékař v tom viděl tu největší přidanou hodnotu,“ dodává Brašna.

Centrální služby by podle návrhu měly být zřízeny rok od vstupu zákona v platnost. Poskytovatelé zdravotních služeb se pak mají připojit během následujícího roku. Podle Brašny je to dostatečná doba, zejména pokud budou správně a včas popsány požadované parametry. „Z toho strach nemám, v posledních letech bylo ve zdravotnictví spoustu novinek a mám zkušenost, ze softwarové firmy pružně reaguji na legislativní změny a nabídnou včasné a správné řešení,“ dodává Krutská.

Zdroj: Komerční sdělení

Sdílejte článek

Doporučené

Bodnár: VZP chce více podporovat prevenci

24. 11. 2021

I když si Všeobecná zdravotní pojišťovna bude muset v příštích letech více hlídat náklady, u cílených bonifikací pro lékaře, které podporují prevenci…