Jsou nepojištění či podpojištění cizinci pro nemocnice problém?
Snažíme se domluvit na uznání dluhu
Tak jako jiná zdravotnická zařízení i Fakultní nemocnice Na Bulovce přijímá a ošetřuje pacienty, kteří nemají pojištění vůbec nebo nejsou pojištěni dostatečně. Tuto skutečnost se nám většinou daří zjistit u ošetřených nebo hospitalizovaných pacientů hned na začátku jejich pobytu v nemocnici. Poté se snažíme domluvit se s pacientem či jeho příbuznými na uhrazení částky za jeho ošetření a pacient podepisuje uznání dluhu vůči nemocnici. Tak jako všude i u nás jsou pacienti, kteří po propuštění z nemocnice uhradí celou cenu za ošetření a následnou hospitalizaci. Pak jsou ovšem i tací, kteří prohlásí, že na uhrazení dluhu nemají. Vymáhání je v takovýchto případech velmi obtížné, i když v některých případech je možnost hradit dluh i na splátky.
Jsou i případy, kdy je zákrok u nepojištěného pacienta plánovaný, on si zákrok přeje, je seznámen s podmínkami a předem uhradí zálohu, která se určuje podle prováděného zákroku a následné doby hospitalizace.
MUDr. Kateřina Toběrná,
ředitelka Fakultní nemocnice Na Bulovce
Každoročně přicházíme o stovky tisíc
Naší nemocnici ošetřování nepojištěných či podpojištěných cizinců působí velké problémy. U nepojištěných cizinců vybíráme zálohy alespoň 50 % do propuštění, zbytek ve splátkách. Vždy sepisujeme dohodu o léčbě a dohodu o uznání dluhu, popř. splátkový kalendář. Pokud takový pacient nespolupracuje a nemá v pořádku doklady, voláme cizineckou policii. Pokud pacient neplatí nebo nesplácí, hlásíme to na cizineckou policii, aby mu neprodloužila vízum, dokud si neuhradí dluh, což je docela funkční. Snažíme se domlouvat s příbuznými a známými, popř. i se zaměstnavatelem, aby se podíleli na úhradě.
V případě podpojištěných jde hlavně o komerční pojistky cizinců sjednané v ČR již v době začátku nemoci - pojišťovna pak většinou odmítne hradit péči (jde o tzv. účelové pojištění). Dále při uzavírání těchto pojistek agenti naprosto nedostatečně informují pojištěnce, co vlastně pojistka hradí, v jaké maximální výši a jaké jsou výluky (alkohol, vrozené vady, chronické nemoci), což platí i pro pojistky uzavřené mimo ČR (hlavně v Rusku a na Ukrajině). Některé pojistky sice platí jeden rok, ale od překročení hranic do ČR pouze deset dní - to nevědí ani pojištěnci, ani např. cizinecká policie. Navíc pojišťovny těchto zemí jsou nespolehlivé a některé asistenční služby v ČR (např. CORIS) s nimi již nespolupracují, protože nehradí ani dohodnuté platby.
Velký problém uvedu na příkladu. Cizinka je zaměstnaná, ale bez trvalého pobytu v ČR, nemá možnost pojistit narozené dítě jinak než u komerční pojišťovny. Ta ho nepojistí, dokud nemá prohlídku a není zdravé, navíc pokud je po narození na JIP a účet je velký, jsou i s úhradou problémy. Cizinka má sice možnost pojistit sebe na porod u VZP, ale pojistka je za 52 000 Kč, a to málokterá udělá, spoléhá na to, že její péče jde ze zákonného pojištění (je zaměstnaná) a dítě nebude potřebovat drahou péči a 10 000 až 15 000 Kč za ně uhradí.
Nyní něco ke kategorii pacientů z EU -pokud nemají evropský průkaz zdravotního pojištění, dobrá je spolupráce při dohledávání jejich pojištění s Centrem mezinárodních úhrad, popř. s ambasádami. Každého pacienta z EU přihlašujeme k výpomocnému pojištění u některé z českých zdravotních pojišťoven, přes které pak nárokujeme platbu za péči. Pokud mají cestovní pojištění do zahraniční, jde úhrada přes něj.
I přes velké úsilí naše nemocnice každoročně přichází o stovky tisíc.
MUDr. Karel Filip, CSc., MBA,
ředitel Fakultní Thomayerovy nemocnice s poliklinikou
Někdy musí zasáhnout společnost na vymáhání dluhů
Ošetřování těchto pacientů působí velké finanční problémy všem pražským nemocnicím. Pacienti s vážnými, život ohrožujícími poraněními musejí být ošetřeni bez ohledu na existenci jakéhokoliv pojištění.
Pokud se jedná o pacienta bez pojištění, snažíme se s ním dohodnout splátkový kalendář odpovídající výši jeho měsíčního příjmu. V případě, že není plněn, je záležitost předána společnosti, která se zaměřuje na vymáhání dluhů, s níž má VFN uzavřenu smlouvu. Častá je i spolupráce s cizineckou policií, neboť cizí státní příslušníci musejí mít při pobytu na území ČR uzavřeno zdravotní pojištění - viz zákon o pobytu cizinců na území státu (zákon č. 326/1999 Sb.).
Pokud existuje zdravotní pojištění, je navázán kontakt s příslušnou pojišťovnou, která na základě stanovené diagnózy rozhodne o proplacení nákladů na lékařskou péči - zda daná uzavřená pojistná smlouva kryje toto poranění či úraz.
Pakliže pojišťovna plnění odmítne, je částka za lékařskou péči vymáhána na samotném pacientovi, což většinou nebývá příliš úspěšné. Existence záhadných a podvodných pojistek vydaných na území Ukrajiny či Ruska nikdy nevedla k úhradě nákladů za pacienta.
U států s vízovou povinností by se mohlo mnoha problémům předejít tím, že by byla na území státu určena jedna zdravotní pojišťovna, která by měla "monopol" na pojištění cizinců - bez zaplacení této pojistné smlouvy by nebylo vydáno pobytové vízum.
MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA,
zastupující ředitel Všeobecné fakultní nemocnice, Praha
Stejně je musíme ošetřit
Tuto situaci se snažíme řešit několika způsoby. Pokud cizinci mají peníze nebo kartu, bereme při hospitalizaci zálohu. Pokud prostředky nemají, stejně je musíme ošetřit. Následně takové případy řešíme smlouvou o uznání dluhu (pokud neutečou) a standardními právními postupy, čili upomínkami o uhrazení. Je pravdou, že nám takto cizinci dluží velké finanční objemy a někdy se situace musí řešit i prostřednictvím firmy na vymáhání dluhů.
MUDr. Jiří Madar,
ředitel Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem
Trváme na záloze-kauci
Zásadní potíže nám ošetřování nepojištěných nečiní. Pokud se jedná o akutní péči, musí být poskytnuta a pak se řeší platba. Jsou případy, kdy tato péče uhrazena není, avšak jde o jednotlivé případy. U ostatní péče trváme na složení zálohykauce před vyšetřeními nebo ošetřeními v odhadované výši.
MUDr. Radomír Maráček,
ředitel Fakultní nemocnice Olomouc
Občas dojde na soud
Z hlediska celkového obratu Fakultní nemocnice u sv. Anny (FNUSA) nejde o problém zcela zásadní, avšak tak jako ostatní nemocnice i FNUSA se s ním potýká a musí jej řešit. Naše nemocnice se snaží v neakutních případech ošetření získat veškeré informace o pojištění pacienta ještě před tím, než ošetření proběhne. U nepojištěných neakutních pacientů potom vybíráme zálohu ve výši očekávané úhrady za poskytnutou léčebnou péči. V případě neodkladné a akutní péče, kdy není prostor na komunikaci s pojišťovacím ústavem či na vybrání zálohy, potom řešíme úhradu po ošetření. Pokud se nepodaří odpovídající úhradu vyjednat, je nutné přistoupit k řešení soudní cestou. Aktuální stav neuhrazených pohledávek za péči poskytnutou samoplátcům činí v naší nemocnici 2 458 697 Kč.
Ing. Petr Koška, MBA,
ředitel FN u sv. Anny v Brně
Nepociťujeme to jako problém
Vstupem do EU se významně snížil rozsah péče obtížně uplatnitelný u nepojištěného pacienta. Současně pacienti mimo EU zvýšili svoji zodpovědnost a ve větší míře přešli do kategorie pojištěných. Tuto problematiku tedy aktuálně nepovažujeme za významnou.
Ing. Jitka Šmehlíková,
vedoucí odboru financí a analýz FN Hradec Králové
Zdroj: Medical Tribune