Přeskočit na obsah

Kabátek: Zdravotnictví je stabilní, ale jen na pár let

Kabatek FOTO KOŤÁTKO
Ing. Zdeněk Kabátek. Foto: J. Koťátko

Pokud nic nezměníme, mohou růst náklady na zdravotní služby v českém zdravotnictví na trojnásobek proti současnosti. Potřebujeme zvýšení efektivity systému, říká ředitel největší zdravotní pojišťovny.

Ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek byl požádán pro XXXVII. sjezd České lékařské komory o prezentaci na téma ekonomické udržitelnosti českého zdravotnictví. Poselství jeho vystoupení je jasné. Dnešní finanční stabilitu systému bychom podle Kabátka měli rychle využít ke zvýšení efektivity zdravotnictví, jinak se v dlouhodobém horizontu zhroutí.

„Myslím, že české zdravotnictví je v krátkodobějším výhledu velmi robustní a po stránce finanční stabilní. Mluvím za VZP. Můžete namítnout, že někteří menší hráči na trhu zdravotních pojišťoven se už teď potýkají s problémy. Nicméně z naší strany se v nejbližších třech letech nemusíte obávat žádných zásadních problémů. Můžeme diskutovat, jestli úhrady jsou, nebo nejsou dostačující, ale základní finanční stabilita je zřejmá,“ uvedl své vystoupení Kabátek.

Tím ale optimistická část prezentace skončila. „Naopak v dlouhodobějším výhledu se budeme potýkat s významným růstem nákladů. Je tu vstup nových inovativních léků, ale i nákladů souvisejících s poskytováním zdravotních služeb. Musíme přemýšlet, co udělat pro to, abychom za deset let nemuseli řešit zpožďování plateb a další problémy,“ uvedl.

Zdravotní pojišťovny pozorují mimořádný růst nákladů na zdravotní služby v posledních letech s velkými obavami. V období pandemie covidu byl tento nárůst následován rychlým růstem plateb státu ze státního rozpočtu. S tím ale není možné počítat i do budoucna, proto se bude muset i růst plateb zmírnit.

Příští rok kalkuluje aktuálně VZP výdaje na zdravotní služby zhruba o pět nebo šest miliard vyšší než příjmy a tento deficit je připravena ještě vykompenzovat z rezerv.

„Za celé zdravotnictví je růst nákladů v posledním roce enormní. Proti roku 2018 jsme o 70 procent výš, to se nedá přirovnat k žádnému jinému segmentu českého hospodářství,“ řekl Kabátek. Uvedl, že v roce 2022 po pandemii covidu očekávali v pojišťovně spíše snížení nákladů, ty ale naopak rostou dál. „Systém má tendenci neustále generovat další náklady. Má tendenci spotřebovávat zdroje automaticky a bylo by možné pochybovat, jestli jsou všechny prostředky vydávány zcela efektivně. Mám na mysli například lékovou politiku nebo lepší organizaci péče,“ dodal.

Prostor pro zvýšení efektivity ve zdravotnictví vidí Kabátek ve správné prevenci, centralizaci vysoce nákladné péče, zlepšení primární péče a ve změně systému úhrad. „Všichni si umíme představit, že systém úhrad v České republice je přežitý,“ řekl ředitel Kabátek delegátům sjezdu ČLK. „Platíme za produkci, ne za vyléčení pacienta, co se týká akutní medicíny. Určitá platba za výsledek by tady být měla,“ uvedl.

Za neefektivní považuje také regulaci pomocí hodnoty PURO (průměrná úhrada za jednoho pojištěnce v re­fe­ren­čním období). „Regulace v ambulancích přes PURO nepracuje s poskytovatelem jako s odborníkem, který by měl odpovídat za výstupy, ale ořezává to, bez ohledu na to, jaký typ pacientů máte, jak se k jejich léčbě stavíte. Jsem přesvědčen, že regulace PURO je špatně, a interně bojuji za to, abychom přešli na jiný způsob regulace, a zejména by regulace měla být přenesena na pacienta, pokud budeme mít možnost klienta ovlivnit v rámci pojistného systému,“ řekl Kabátek.

Také roli primární péče si představuje jinou, než jaká je dnes. „Měla by být více provázána se specializovanou péčí. Jsou pacienti, kteří za den navštíví tři odborníky stejné specializace, my všechny tyto návštěvy uhradíme,“ podotkl.

Druhá otázka pak je, jestli by stabilitu nepodpořily změny v příjmech zdravotního systému. Jsou evropské země, kde je podstatně vyšší spoluúčast pacientů, určité možnosti by mohlo přinést připojištění.

Pokud bychom neudělali na výdajové straně žádné opatření, systém by se dostal do deficitu a muselo by se buď zvýšit pojistné, nebo platby státu, myslí si ředitel Kabátek. „Pokud nepřijde škála změn, nemusíme se sice obávat příštích tří let, ale ve chvíli, kdy začnou přicházet náklady na genové terapie a další nástroje personifikované medicíny, začne systém kulhat. Pokud nic neuděláme, spadne, budou se zpožďovat platby, nebudeme moci nastavit vyrovnané hospodaření, dopadne to na pacienta,“ uvedl Kabátek. Interní model VZP ukázal, že kdyby náklady rostly v příštím období stejným tempem jako v posledních deseti letech, dostanou se z 500 miliard korun v roce 2040 na trojnásobek. „Proto říkám, že je něco potřeba udělat,“ uvedl Kabátek. Na dotaz, jak jsou na tom podle něj v současnosti ekonomicky nemocnice, poznamenal Kabátek, že platby nemocnicím po covidové pandemii neklesly, ačkoli nemocnicím určité náklady ubyly. „V současnosti jsou troufám si říct nemocnice v jedné z nejlepších kondic za posledních patnáct let,“ řekl ředitel VZP.   

Sdílejte článek

Doporučené

Prevence a terapie srdečního selhání

23. 4. 2024

Srdeční selhání je heterogenní klinický syndrom různých etiologií, jehož diagnostika a léčba se v posledních letech značně posunula. „Vzhledem k…