Přeskočit na obsah

Každoročně zanikají desítky ordinací praktických dětských lékařů

MUDr. Petr Šonka a MUDr. Ilona Hülleová
MUDr. Petr Šonka a MUDr. Ilona Hülleová Foto Petr Neugebauer

Ordinace praktických dětských lékařů jsou přetížené, některé děti zůstávají bez registrace. Nových lékařů do primární péče nepřichází dost. Zájemci o obor mají problém najít školicí pracoviště, popisuje kritickou situaci praktického dětského lékařství MUDr. Ilona Hülleová, předsedkyně Sdružení praktických lékařů pro děti a dorost ČR.

  • Je to více než rok, co k nám začali přicházet uprchlíci z Ukrajiny. Jak se je podařilo integrovat do dětských ordinací?

Postupně jsme se snažili je přijmout do našich ordinací praktických dětských lékařů a ukázalo se, že v některých lokalitách, jako je třeba Praha, kde byla koncentrace těch dětí obrovská, nám musely pomoct takzvané UA pointy zřízené v nemocnicích na podnět ministerstva zdravotnictví. Během uplynulého roku víceméně každé dítě z Ukrajiny, které potřebovalo, mělo dětského lékaře zajištěného. Některé děti chodí pravidelně, některé jsou velmi malé… Některé se tady narodily a ty mají péči v podstatě v podobném režimu jako české děti. Některé děti prošly vstupní prohlídkou a už ordinace nenavštěvují. I dnes se nám objevují děti, které jsou tady rok a najednou potřebují nějakou péči. Podle informací, které máme k dispozici, je to zhruba jeden a půl ročníku dětí navíc, které zatížily praxe praktických dětských lékařů plus některé UA pointy.

  • Jsou ordinace praktických dětských lékařů přetížené?

Jsou přetížené, ale ne kvůli ukrajinským dětem, ty jenom zviditelnily ten problém, který je tady v posledních letech. Jsou přetížené tím, že každoročně zanikají desítky ordinací praktických dětských lékařů. Pokud se podíváme na čísla z ÚZIS, v roce 2017 až 2021 zaniklo bez náhrady 338 ordinací. Při průměrném počtu dětí na jednu ordinaci, který byl dříve pod tisíc dětí, dnes je to tisíc sto dětí, tak je to zhruba 338 000 dětí, které jsou nuceny nově hledat praktického dětského lékaře. To se ne vždy daří, a některé děti tak zůstávají bez registrace.

  • Můžeme dnes už po zhruba šesti letech hodnotit, jak se na počtech mladých praktických dětských lékařů projevila změna specializačního vzdělávání?

My to můžeme hodnotit z pohledu primární péče. Bylo slibováno, že nový obor přinese více lékařů do primární péče, ať už těch, co byli na dětských odděleních a kteří se měli přesunout do primární péče, tak těch nových, mladých, kteří budou vzděláváni právě do primární péče. To bohužel v tom terénu nevidíme.

  • Jaký je trend v nejmladších kategoriích praktických dětských lékařů?

Mladí lékaři, kteří by chtěli do primární péče, někdy velmi těžko shánějí školicí místo. Absolvent lékařské fakulty, který uvažuje v posledních dvou ročnících, že by rád směřoval do primární dětské péče, mnohdy narazí na problém, že nesežene školicí místo. Nejčastější je situace, kdy nesežene dětské oddělení, které by ho přijalo do toho vzdělání a na pracoviště.

  • Předložili jste návrh, jak změnit vzdělávání praktických dětských lékařů. Můžete ho popsat?

Není to tak, že bychom chtěli změnit stávající vzdělávání. Ten obor nové pediatrie, jak byl v roce 2017 koncipován, zůstává, toho se vůbec nedotýkáme. Přinesli jsme návrh krizového řešení. Rádi bychom, aby vedle toho vznikl nový obor praktického dětského lékaře, který by byl podobný oboru všeobecného praktického lékaře. Jinými slovy bychom nebyli už v ranku pediatrů, ale byli bychom v ranku praktických lékařů. To znamená, že by to byl obor tříletý a polovina vzdělávání by probíhala už na pracovišti praktického dětského lékaře. I většina z nás, kteří už jsme v tom věku, kdy budeme potřebovat předat praxe, máme první atestaci, která byla také tříletá.

  • Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek avizoval, že se o návrhu povede diskuse, kterou by chtěl ještě letos ukončit. Kdy by mohlo dojít ke změně?

Těžko říct. Tento rok je víceméně z našeho pohledu ztracený v tom, že bychom nějak sehnali více mladých lékařů. Teoreticky by to šlo, pokud by došlo k uzavření většího počtu dětských oddělení a ti lékaři by nastoupili do primární péče, ale to se neděje a nebude se pravděpodobně dít.

V příštím roce, pokud by se podařilo rychlým zásahem tento tříletý obor do vzdělávání zařadit, už si dovedeme představit, že by byl zájem mladých lékařů, kteří chtějí do primární dětské péče. Akreditovaná pracoviště seniorů praktických dětských lékařů by začala školit mladé lékaře už ihned po fakultě. Víme, že dnes spousta lékařů, kteří by rádi šli pečovat o děti do primární péče, nakonec končí v oboru všeobecné praktické lékařství.

  • Některé nemocnice zřizují ordinace primární péče při svých pediatrických odděleních. Je to pro terén praktických lékařů opravdová pomoc, nebo to má svá úskalí?

Má to samozřejmě úskalí. Určitě podporujeme, aby takovéto praxe vznikaly, pokud na to nemocnice nebo dětské oddělení má kapacitu. Ovšem v oblastech, kde chybějí praktičtí dětští lékaři. Vzhledem k tomu, že dětská oddělení jsou většinou v okresních městech a v krajských městech, tak až na výjimky tam ta potřebnost není taková jako v jiných lokalitách, což jsou malá města a obce vzdálené třeba třicet až čtyřicet kilometrů od těch dětských oddělení. Tam bohužel ta péče mizí. Ordinace tam zanikne, není tam náhrada a rodiče s dětmi, kteří tam zůstávají, nejezdí do vzdálených ordinací při nemocnici. Když je akutní problém, tak klepou na dveře nejbližších zůstávajících praktiků, a to ještě více přetěžuje ordinace, které již dneska v průměru mají těch tisíc sto svých pacientů.

Sdílejte článek

Doporučené

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…