Přeskočit na obsah

Klinickofarmaceutickou péči je potřeba rozšířit do všech nemocnic

iStock-1372726875
Fotografie jsou ilustrační, všechny zobrazené osoby jsou modelem. Zdroj: iStock.

Na to, co znamená začlenění klinických farmaceutů do multidisciplinárních nemocničních týmů z pohledu lékaře a klinického farmaceuta, jsme se zeptali předsedy ČLS JEP prof. MUDr. Štěpána Svačiny, DrSc., z III. interní kliniky – kliniky endokrinologie a metabolismu 1. LF UK a VFN v Praze a PharmDr. Jany Gregorové, Ph.D., vedoucí Oddělení klinické farmacie FN Bulovka a předsedkyně České odborné společnosti klinické farmacie ČLS JEP.

  • Co z vašeho pohledu přineslo zapojení klinického farmaceuta do nemocničního týmu?

PharmDr. Jana Gregorová, Ph.D.:

Jednoznačně racionalizaci farmakoterapie. Pacientům je po příchodu do nemocnice přehodnocena medikace. Právě nemocnice je často jediné a první místo, kde se přehodnotí dosavadní medikace, kterou má pacient „poskládanou“ od různých odborností. Zejména když přichází s chronickou medikací, k níž se vybírá nová terapie, je nová léčba zvolena správně – s ohledem na dávkování, na indikaci, na lékové interakce a další komorbidity. Medikace pak nezhoršuje jeho stávající choroby, nedochází k tomu, že by odcházel s léky, které jsou třeba neúčinné kvůli interakci. Například u pacientů s onemocněním ledvin, na dialýze nebo u obézních pacientů, kterých přibývá, musíme dávkování přizpůsobit jejich hmotnosti. Hlavním přínosem je tedy to, že medikace je nastavována správně již na začátku.

Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.:

Jedná se o rozšíření komplexní péče na lůžku. Není to konzilium, kdy by si např. internista zavolal kožního lékaře nebo psychiatra, aby pacienta vyšetřili a učinili zápis, ale v tomto případě se jedná o komplexní posouzení, kdy se všichni dohromady nad konkrétním pacientem radí a hledají mezery v léčbě, které lze upravovat. A zde je role klinických farmaceutů, kteří jsou v této oblasti více vzděláni než kliničtí lékaři, zásadní.

  • Přínos pro pacienta je zřejmý, jaký je přínos pro lékaře?

Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.:

Samozřejmě, kdyby se lékař nad vším podrobně zamyslel, vytáhl všechny knihy, byl by schopen něčeho podobného. Ale na to není kapacita. Navíc každý lékař má svůj vlastní obor. Pacienti užívají léky z více oborů, takže komplexní posouzení je skutečně lepší přes klinického farmaceuta.

PharmDr. Jana Gregorová, Ph.D.:

Je to obdobné jako v případě rentgenologa, biochemika atd., kdyby měl lékař čas, mohl by si udělat například rentgen a jeho vyhodnocení sám. To ale současná moderní specializovaná péče v nemocnicích neumožňuje a je potřeba kompetence nějakým způsobem rozčlenit, protože tak velký záběr jeden člověk nezvládne.

  • I když týmy klinických farmaceutů fungují již v řadě nemocnic, jejich počet je potřeba navýšit. Co je z vašeho pohledu potřeba aktuálně udělat, aby byla situace stran klinických farmaceutů optimální?

Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.:

Zařadit klinického farmaceuta ve všech nemocnicích pod náměstka pro léčebnou péči, protože jde o součást klinické péče. Už jen proto, že dochází k interakcím, jako je objednávání léků a jejich skladování. Dalším důležitým krokem je rozšířit tuto péči i do nemocnic, kde ještě není. K tomu jsou ale potřebná místa, finance atd. Zde je potřeba si uvědomit, že klinický farmaceut má své hrazené výkony, takže se nemocnici zaplatí.

PharmDr. Jana Gregorová, Ph.D.:

Pomoci by mohlo i ministerstvo zdravotnictví. Před deseti lety nám pomohlo, když se do legislativy dostala byť pouhá zmínka o tom, že existuje klinickofarmaceutická péče a že je potřeba její dostupnost. A to i přesto, že v té době ČR existovala jen dvě oddělení klinickofarmaceutické péče s deseti pracovníky. Ale díky nim jsme měli výsledky, čísla, na kterých jsme mohli managementu ukázat přínos této péče. Nyní je potřeba nastartovat další rozvoj, kde může ministerstvo situaci pozitivně ovlivnit, například při tvorbě vyhlášky o zdravotních službách zakotvit třeba i minimální povinnost klinickofarmaceutické péče. Pomohla by i souhrnná aktuální čísla, protože management nemocnice na ně slyší a v tuto chvíli vidí hlavně přímé náklady. Potřebné by tedy bylo zpřesnění legislativy.

Prof. MUDr. Štěpán Svačina, DrSc.:

Připomeňme, že snahou nemocničního náměstka pro léčebnou péči je, aby péče byla správná, odborná a efektivní. A přítomnost někoho dalšího kromě lékařů v této oblasti samozřejmě péči zefektivňuje, a tím i šetří.

Sdílejte článek

Doporučené

O houbách a lidech

12. 4. 2024

Většina z nás považuje houby za rostliny. Nejsou jimi. Jsou samostatná říše života. Něco mají společného s rostlinami, něco s živočichy, něco mají…