Kojenecká úmrtnost loni opět překonala historické minimum
Česko dlouhodobě patří k evropským zemím, v nichž v prvním roce po narození umírá nejméně dětí, loni se jeho bilance v tomto směru ještě zlepšila. Před dosažením prvních narozenin zemřelo z celkového počtu 114.632 živě narozených dětí celkem 360 kojenců; z toho 218 chlapců a 142 dívek. Kojenecká úmrtnost tak činila 3,14 promile a opět překonala historické minimum. Na svých internetových stránkách to uvedl Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS).
V roce 2006 v Česku statistici zaznamenali kojeneckou úmrtnost ve výši 3,3 promile. Podobně nízkou kojeneckou úmrtnost jako Česko má například také řada skandinávských zemí, Španělsko a Slovinsko. Na druhém konci evropského žebříčku jsou některé země bývalého Sovětského svazu a Rumunsko, kde do roka od narození zemře až více než 15 dětí z tisíce.
Mrtvě se loni matkám v Česku narodilo 315 dětí, z toho 178 mužského pohlaví a 137 ženského. Podíl mrtvě narozených dětí tak poklesl z 2,82 promile v roce 2006 na loňských 2,74. V roce 2005 zemřeli zhruba tři novorozenci z 1000 narozených dětí. Počátkem 50. let minulého století to bylo 50 až 65 dětí, v první polovině 70. let se jejich počet pohyboval kolem deseti.
V Česku je ve srovnání s ostatními zeměmi velmi nízká zejména úmrtnost dětí v prvních dnech po narození. Loni do 28 dnů od narození zemřelo pouze 235 dětí, z toho v prvním týdnu 143 dětí. Nižší novorozeneckou úmrtnost hlásí v Evropě pouze Island, Finsko a Švédsko.
Nejčastějšími příčinami kojeneckých úmrtí loni byly stejně jako v předchozích letech různé stavy vzniklé v časném období po porodu. Lékaři je zaznamenali v 185 případech, šlo tedy o více než polovinu kojeneckých úmrtí. Nejčastějšími diagnózami byly respirační choroby, krvácivé stavy a hematologické poruchy.
Necelou čtvrtinu úmrtí kojenců způsobily vrozené vady, deformace a chromozomální abnormality; nejčastější diagnózou z této kategorie byly vrozené vady oběhové soustavy.
Zdroj: ČTK