Kompenzace a zdravotní pojišťovny
Dostali jsme se tak do skutečně paradoxní situace, kdy na jedné straně praktičtí lékaři pro děti a dorost požadují na zdravotních pojišťovnách, aby jim tento výpadek „příjmu“ kompenzovali, ale na straně druhé se zdravotní pojišťovny necítí být zodpovědné za řešení tohoto problému příjmu ordinací. Důvodů k tomu mají hned několik.
Jedním z nich je, že meziroční nárůst úhrad této skupině lékařů se vyznačuje největší dynamikou růstu. A to nejen v roce 2008, ale také v roce letošním. V roce 2008 došlo k navýšení o 18 až 25 %, v roce 2009 by se mělo jednat o zvýšení v rozmezí 13 až 22 % dle úhrad od jednotlivých pojišťoven.
V této souvislosti není možné opomenout ani druhou stranu mince, tj. snížený výběr pojistného na veřejné zdravotní pojištění, který se v 1. čtvrtletí 2009 dostal na úroveň 98 % ve srovnání s rokem minulým. A tento trend, pokud hospodářská krize rychle neodezní, bude pokračovat.
Důležité je také zvážit, na základě jakého titulu by mělo k navýšení úhrad od zdravotních pojišťoven pro praktické lékaře pro děti a dorost dojít. Není možné pouze přijmout argument o kompenzaci. Pokud by došlo ještě k dalšímu navýšení úhrad této skupině poskytovatelů, mělo by být doprovázeno zvýšenou kvalitou nebo dodatečnou službou, kterou by pojištěnec v ordinaci lékaře získal.
Zdravotní pojišťovny jsou přístupny hledání řešení přijatelného pro všechny zúčastněné za předpokladu, že toto řešení bude provázáno se zvyšováním kvality péče. Například zlepšením časové dostupnosti péče, zkvalitněním preskripce, edukací pojištěnců apod. Jednání o případných kompenzacích rozhodně neodmítáme, jen bychom měli se slůvkem „kompenzace“ nakládat velmi opatrně.
Zdroj:
