Přeskočit na obsah

Kongres ČKS bude pro nás pro všechny

Linhart2
Foto: Jiří Koťátko

„Výroční kongres je pro nás především vzdělávací platformou v tom nejširším slova smyslu a chceme ho tak zachovat,“ říká předseda České kardiologické společnosti prof. MUDr. Aleš Linhart, DrSc., o nadcházejícím XXX. jubilejním sjezdu ČKS.

  • Poslední dva roky byl Výroční kongres České kardiologické společnosti virtuální. Jaké ponaučení z této etapy plyne?

Pro nás byla pandemie covidu velkou výzvou, a to se týkalo i našeho výročního kongresu – ten vnímáme jako naprosto stěžejní akci. Loni a předloni jsme se vrhli na jeho pořádání ve virtuální formě a nečekali jsme, že se jeho obsah tak rozroste. Oba roky jsme připravili prakticky srovnatelně kolem 100 hodin přímých přenosů. V prvním roce jsme vysílali z Charvátova sálu Všeobecné fakultní nemocnice, v tom druhém z hotelu Hermitage na Výtoni. Tam už jsme měli daleko profesionálnější zázemí, kde se podařilo vytvořit virtuální prostředí, které alespoň trochu imitovalo kongresovou atmosféru. Tím prvním ponaučením je, že kongres je atraktivní v jakékoli podobě a že virtuální forma, i když může být v něčem jiná a odlišná, není pro naše členy a pro kardiology nezajímavá.

Druhé ponaučení je, že stále existuje hlad po dobře zpracovaných přehledových tématech, která jsou předkládána českému divákovi v češtině a srozumitelným způsobem.

A za třetí jsme došli k důležitému poznání, které nás samotné překvapilo v tom pozitivním slova smyslu – zjistili jsme, že i online jsme schopni připravit program, během kterého se nepřetahuje, kde se dodržují pravidla hry, kde čas hraje jednoznačnou roli a zároveň kde obsah zůstává špičkový.

Jestli jsem v něčem hrdý na české kardiology, kteří se aktivně zúčastnili kongresů v posledních dvou letech, tak na to, jakou kvalitu byli schopni do virtuálního prostotu přinést. Virtuální technologie představovaly v určitou chvíli prakticky jediný komunikační prostředek. Díky nim jsme neztratili krok s poznatky moderní vědy, protože ani ta se nezastavila. V posledních dvou letech se objevilo poměrně hodně novinek, o kterých je nutné hovořit, a nám se to dařilo.

  • Letošní sjezd je již virtuální jenom zčásti a jeho těžištěm je prezenční setkání jako vždy v Brně. V čem bude tento kongres jiný než dříve?

Určitě je jiný v tom, že zůstává zachována ta virtuální část, na kterou jsme si zvykli v posledních dvou letech. Nebude tak rozsáhlá, ale bude pořád hodně atraktivní. Sjezd sám o sobě dozná určitou časovou modifikaci. Začneme už v neděli dopoledne a budeme se setkávat v průběhu celé neděle, pondělí a úterý. Středeční program odpadá. O většinu sekcí, které většinou ve středu míváme, se ale neochudíme, jen budou přesunuty buď do nedělního programu, anebo do virtuálního prostoru. Kongres tak možná bude v součtu i bohatší, než býval v minulých letech.

Další inovací je, že se snažíme vycházet vstříc našim partnerům z farmaceutického průmyslu, ale nechceme, aby program sjezdu byl tvořen jenom satelitními sympozii. Proto jsme pro tato sdělení vytvořili platformu, která bude kongresu předcházet. Sympozia se tedy budou vysílat také virtuálně v průběhu celého týdne v době před sjezdem. Podobně řešeno bývá i schéma velkých evropských kongresů, kde hlavnímu setkání předchází den s programem připraveným ve spolupráci s partnery.

Je to docela dobrá možnost, jak kongres rozšířit, a přitom nezahltit účastníky naprosto nepřehlednou nabídkou, kterou pak nejsou schopni stihnout.

  • Pokud je prezenční část o den kratší, jak moc obtížné bylo všechno vtěsnat do tří dnů?

Samozřejmě je to náročné, protože to vždy znamená řešit řadu mnohdy protichůdných požadavků. Snažili jsme se, aby kongres byl vyvážený, aby byl dostatek místa pro prezentaci abstraktových sdělení, aby všechny asociace a pracovní skupiny měly své bloky, aby se tam objevily i tradiční Hot Lines. Připraveny jsou rovněž sekce, které jsou pořádány přímo Českou kardiologickou společností, a tak zde bude prostor například pro blok věnovaný iniciativě Council on Stroke, což je aktivita, kterou dával dohromady na úrovni Evropské kardiologické společnosti mimo jiné profesor Petr Widimský. Najde se tady hodina, kdy si budeme povídat o dějinách kardiologie. V této sekci bude představena jak nová kniha o historii české kardiologie docenta Čestmíra Čihalíka, tak také přednáška profesora Martina Riedela z Mnichova, který má krásně zpracovánu historii celé kardiologie. V Brně nám bude povídat o srdci v dějinách medicíny. Zároveň jsme ale program nechtěli tříštit do příliš mnoha sálů, protože počet účastníků je omezený. Řada z nich si pak stěžuje, že nejsou schopni stihnout vše, co je zajímá. To je samozřejmě potíž na všech kongresech, ale nechceme ji dále prohlubovat.

  • Jak se vyvíjí zájem aktivních účastníků ve smyslu počtu přihlášených abstrakt?

Počet přihlášených abstrakt byl letos velmi dobrý. Převýšil samozřejmě ty dva minulé roky a dosáhl hodnot, které byly v době před pandemií, a některé ročníky i přesáhl. Zároveň je potřeba říct, že zaslaná abstrakta byla velmi kvalitní. Každý z nás měl možnost hodnotit samozřejmě jen určitý segment, ale abstrakta, se kterými jsem se seznámil já, byla mimořádně dobrá.

  • Do Brna se vždy podařilo dostat, ač je to logisticky náročné, několik významných osobností kardiologického světa. Bude tomu tak i letos?

My se pochopitelně snažíme, aby kongres měl mezinárodní přesah. To je poměrně zásadní záležitost. Letos máme zcela mimořádného hosta, a to profesora Virenda Somerse z Mayo Clinic v Rochesteru ve Spojených státech, který mnoho let podporuje českou kardiologii a snaží se udržovat kontakty mezi Mayo Clinic a námi. Jako výraz ocenění jsme panu profesoru Somersovi udělili Libenského medaili, což je nejvyšší ocenění České kardiologické společnosti. Moc se těšíme na jeho fyzickou účast, na jeho slavnostní přednášku, a velmi si přejeme, aby se naše spolupráce, kterou přece jenom pandemie utlumila, i díky jeho návštěvě znovu nastartovala.

  • Jde vlastně již o XXX. ročník kongresu, to už je obrovská tradice, která s sebou nese ustálená očekávání. Co byste si nedovolil v programu vynechat? O čem víte, že kolegové to jednoznačně chtějí, a kdyby to nebylo, byl by pro ně sjezd neúplný?

Kongres vždycky začíná slavnostním večerem. Nejen já jej vnímám jako důležitou příležitost zažít pocit pospolitosti. Především se tu předávají ocenění, která Česká kardiologická společnost uděluje. Ať už jsou to Libenského medaile, čestná členství, nebo cena za celoživotní přínos kardiologii, pro laureáty a koneckonců i pro nás ostatní by to měla být nezapomenutelná chvíle s důstojnou atmosférou. Tento večer je vždy spojen se slavnostní přednáškou, která je takovým zlatým hřebem kongresu. Všichni máme rádi stručné a dynamické prezentace v sekci Hot Lines, které přinášejí to nejnovější ze světové kardiologie a sumarizují výsledky posledních studií. Zde se ukazuje směr, kterým se v následujících letech bude náš obor pohybovat. A to, co je opravdu klíčové a co nemůže chybět, jsou bloky připravené asociacemi a pracovními skupinami. Ty mají většinou přehledový a edukační charakter a myslím si, že pro spoustu kardiologů znamenají smysluplně a koncizně připravenou vzdělávací platformu, kterou využívají bezprostředně následně ve své praxi.

  • Proč je vlastně kongres České kardiologické společnosti bezkonkurenčně největší českou medicínskou akcí? Vždyť by se dalo říci, že kardiologie je jenom jednou z větví interního lékařství…

Česká kardiologická společnost obecně je velká společnost, našich téměř 2 500 členů je opravdu velká síla. Druhá důležitá věc je, že kardiovaskulární choroby se týkají prakticky všech specializací, takže na naše kongresy určitě nechodí jen kardiologové, ale i internisté a lékaři dalších odborností, včetně praktických lékařů. Jsme rádi, že na náš kongres jezdí i kolegové ze Slovenska. Udržujeme po celá léta velmi přátelské vztahy se Slovenskou kardiologickou společností. Ta již tradičně má na kongresu vlastní blok, který jenom dotvrzuje naši spolupráci po formální stránce. Vždycky dáváme prostor také nelékařskému personálu, ať už jsou to sestry, technici, nebo další profese, které s námi spolupracují. Těchto kolegů je pravdu hodně a neustále jich přibývá a my je nemůžeme nechat stranou vzdělávacího procesu. Pracovní skupiny, které sdružují právě nelékařské profese, tady mají své sekce, které si obsazují svými přednáškami. Prezentují tu i abstrakta, protože to jsou mnohdy odborníci, kteří jsou velmi činní ve vědecké oblasti a rádi své výsledky zveřejní. Nakonec je potřeba říci, že edukativní část našeho kongresu určitě přitáhne i ty, kteří se vzdělávají v interních oborech ne zrovna zaměřených na kardiovaskulární systém. Pro mladé internisty, diabetology nebo třeba nefrology je kongres ČKS platforma, která jim nabízí atraktivní příležitost k efektivnímu vzdělávání. I jejich pacienti se dříve nebo později budou s kardiovaskulárním onemocněním potýkat.

  • Na jaké aktuální poznatky, trendy a nová a přelomová data se skladba programu letos snaží reagovat? Co se v posledním roce či dvou v kardiologii stalo a musí se to nějak zobrazit na takovéto akci?

Naše kongresy vždycky reagují s lehkým zpožděním na nová doporučení, která jsou vydávána Evropskou kardiologickou společností. Kolem nich se hodně diskutuje a snažíme se se k nim vracet, aby se jejich aplikace do běžné klinické praxe stala co nejrychlejší. Zároveň se objevují i nové studie a nové trendy. Myslím si, že takovým hitem pro letošní rok bude použití inhibitorů SGLT‑2 v léčbě srdečního selhání, a to nejenom se sníženou ejekční frakcí, kde pozice této lékové skupiny již byla petrifikována posledními doporučeními, ale i u srdečního selhání se zachovanou ejekční frakci. To je úplná novinka. V oblasti srdečního selhání se toho odehrálo ještě mnohem víc, takže tato problematika se bude kongresem prolínat možná více než jiné roky. Jsou k tomu i důvody čistě epidemiologické. Data, která byla loni zpracována a publikována profesorem Táborským za kolektiv autorů České kardiologické společnosti, ukázala na významný nárůst počtu pacientů s touto diagnózou, a tím i rostoucí potřebu, abychom jim péči zajistili v kvalitní a dostupné podobě.

  • Čím se při koncepci takto rozsáhlé akce inspirujete na velkém kongresu Evropské kardiologické společnosti, který každoročně bývá na konci srpna? Které z forem komunikace byste chtěli dostat sem k nám?

My jsme se v Evropské kardiologické společnosti vždycky inspirovali a snažili jsme se od ní přejímat věci, které jsou jednoznačně pozitivní a progresivní. Myslím, že jednou z takových smysluplných iniciativ je platforma 365. Ta nám umožňuje zachovat velkou část informací dostupnou pro naše členy i po skončení kongresu, byť většinou jen ve formě zjednodušených powerpointových prezentací.

To, co nás určitě inspirovalo, byla ESC TV. Vznikla tedy ČKS TV. Ta nyní přináší informace nejen z výročního kongresu, ale i z dalších našich akcí v průběhu celého roku.

V rámci našeho působení v různých tělesech Evropské kardiologické společnosti bylo určitě důležité, že jsme měli své zástupce v Congress Programme Committee a viděli jsme, jak se program kongresu tvoří na evropské úrovni. Bezprostředně jsme se tak přesvědčili o tom, jak obrovský je zájem o zařazení prezentace. Do orálního programu se dostává jen zlomek prací. Při koncepci jednotlivých bloků je více než zřejmý důraz, který ESC klade na edukativní a přehledný obsah. Tím se řídíme také. Samozřejmě lze mít sekce na té nejvyšší superspecializované úrovni a my některé takové máme. Většina programu ale musí být koncipována tak, aby zajímala opravdu velmi široký okruh posluchačů. Pro ta velmi specializovaná témata máme dedikované konference jednotlivých pracovních skupin a asociací, tam je místo jít opravdu do velkých detailů. Výroční kongres je pro nás především vzdělávací platformou v tom nejširším slova smyslu a chceme ho tak zachovat.

  • Co podle vás zůstane z virtuálních forem odborné komunikace do budoucna? Vrátí se postupně vše do starých kolejí, nebo epidemie covidu‑19 znamenala v tomto směru již trvalou změnu?

Já se domnívám, že virtuální komunikace tady s námi bude již natrvalo. Důvody jsou nasnadě. Za prvé je její výhodou jednoduchá dostupnost. Účast na virtuální akci nevyžaduje žádné cestování, omezují se náklady, zejména pro účastníky, méně pro organizátory. Další věc je možnost uchování obsahu, který zůstává k dispozici online bez ohledu na čas. Na druhou stranu jsou věci, které virtuální platforma není schopna nabídnout a nikdy toho schopna nebude. Osobní účast, možnost se setkávat i mimo jednání jednotlivých sekcí, zpětná vazba od publika pro řečníky, přímá diskuse. V tuto chvíli to vypadá, že hybridní forma bude řešením, které budeme preferovat i v budoucnu.

  • Jak vypadá váš diář během kongresových dní? Co si nenecháte ujít?

Samozřejmě mám některé aktivní účasti, ale kromě toho si hodlám kongres užít jako kdokoli jiný. Moc se těším na sekci Hot Lines. Pokud mi to čas dovolí, tak nepochybně navštívím sekce mladých kardiologů. Rád bych také byl v publiku na sekci To nejlepší z české kardiologie. To je blok, který nebývá nějak masově navštíven, ale je velmi inspirativní. Všem doporučuji, aby se tam zašli podívat, protože se tu ukazuje, jak rychle a dravě se naše věda ubírá dopředu.

Sdílejte článek

Doporučené