Kraje transformují nemocnice, jejich síť je stabilizovaná
Transformace nemocnic - Jako první převedl šest svých nemocnic na obchodní firmy Plzeňský kraj v lednu 2004. Hospodaření někde ještě končí se ztrátou, ale propad se každoročně snižuje. Sloučení krajských nemocnic do holdingu se vyplácí v jižních Čechách, kde jsou bez dluhů. Dobře si vede královéhradecký zdravotnický holding. Hospodářská situace se stabilizovala i ve Zlínském kraji a s dluhy se vyrovnali na Liberecku, kde transformaci dokončili vloni. Také Středočeský kraj přeměnil svých pět páteřních nemocnic na akciové společnosti a modernizuje je. Loni také prodal do soukromých rukou deset menších nemocnic a léčeben za téměř půl miliardy korun. Sloučení pěti nemocnic do Krajské zdravotní a.s. prosadili i na Ústecku.
Hospodářského zlepšení se zatím nedočkali na Pardubicku. Přetrvávají tu dluhy z minulosti, i když loni kraj investoval do oddlužení 300 milionů korun. Problémy mají i na Karlovarsku. Za rok 2007 skončila Karlovarské krajská nemocnice a.s. ve ztrátě 122 milionů korun. Výhrady k jejímu řízení soukromou firmou Česká zdravotní, vyvolaly koncem loňského roku krizi, kdy hrozil odchod většiny primářů a kolem dvou stovek lékařů a sester. Kraj přistoupil na většinu požadavků zdravotníků, dosadil nové vedení a rozhodl, že poskytne 30 milionů korun na oddlužení.
Transformace vázne v Moravskoslezském kraji, většina z osmi zařízení je stále příspěvkovými organizacemi. Na Vysočině se dvě z pěti krajských nemocnic změnily na akciové společnosti, ale byly loni kvůli evropským dotacím zrušeny. U tří soud zamítl registraci. Své nemocnice nepřevedl zatím ani Jihomoravský kraj.
Nemocnice - Kraje převzaly v roce 2003 od státu 81 ze 198 fungujících nemocnic. Následující rok jich už pětinu převedly na obchodní společnosti a jejich počet klesl na 63. K loňskému roku ze 192 nemocnic kraje spravovaly 25 příspěvkových zařízení a 50 nemocnic převedených na obchodní společnosti se 100procentním podílem podílem veřejného (krajského) majetku. Tato zařízení mají celkem 21.224 lůžek, což je 33,3 procenta lůžkového fondu nemocnic. Nemocniční síť je relativně stabilizovaná. Nejvíce nemocnic bylo loni vedle Prahy (28 zařízení) ve Středočeském kraji (25), také v Jihomoravském (22) a Ústeckém kraji (20). Nejméně (jen pět nemocnic) měl Karlovarský kraj, o jednu více pak Vysočina.
Počet lůžek - V kapacitě lůžek je v ČR patrný pokles. V roce 2004 byl výrazný oproti roku 2003 (o 2,8 procent), nemocnice měly 65.488 lůžek, v tom 56.694 lůžek akutní péče. Loni akutní lůžka klesla proti roku 2006 nepatrně jen o 0,7 procenta; lůžek v nemocnicích bylo 63.662 a v tom 54.093 lůžek akutních. Po Praze (zhruba 10.300 lůžek) mají nemocnice dlouhodobě nejvíce lůžek v Jihomoravském kraji, asi 7900 (na 10.000 obyvatel připadá 71 lůžek, v Praze 87). Nejméně lůžek vykazuje Karlovarsko (přes 1600), na 10.000 lidí tu připadá 57 lůžek. Nejméně lůžek připadá na 10.000 lidí ve středních Čechách (48), i když v nemocnicích je celkem lůžek přes 5500.
Dostupnost péče - Dostupnost primární péče o dospělé, děti a dorost byla v krajích vyrovnaná, výraznější rozdíly vykazovala stomatologická péče. Nejvíce lidí připadlo loni na jednoho praktického lékaře ve Středočeském kraji (1589 osob), stejně tak na jednoho zubního lékaře (2373 obyvatel). Nejlépe na tom byla Praha (1261 osob na praktika a 1114 osob na zubaře).
Pořadí krajů při srovnání počtu obyvatel na jednoho lékaře zůstalo prakticky stejné, mírně kolísal jen počet osob. Nejméně lidí na jednoho lékaře měla v roce 2006 Praha (144), o něco víc pak Jihomoravský (233) a Plzeňský kraj (235). Naopak nejvíce lidí připadlo na jednoho lékaře ve Středočeském kraji (343), za ním následovala Vysočina a Zlínský kraj (303).
Hospitalizovanost - Nejvyšší hospitalizovanost podle bydliště pacienta v přepočtu na 1000 obyvatel měl v roce 2004 Ústecký kraj (265,5 případu), následován byl Vysočinou (244,3) a Libereckem (239,8); nejméně případů hospitalizace měla naopak Praha (205,2). Situace se nezměnila ani v roce 2006, kde opět vedlo Ústecko (251 případů) a Liberecký kraj s 249 případy hospitalizace. Praha vykázala jen 183 případů, tedy nejméně.
Porody - Porodnost vzrůstá. Vloni bylo evidováno celkem 115.843 porodů (v roce 2004 96.570). Počet porodů na 1000 žen fertilního věku vzrostl na 46 (v roce 2004 to bylo 38,3). Nejvíce porodů na 1000 žen ve věku 15 až 49 let s trvalým bydlištěm v daném kraji bylo v Praze (59,5), v Jihomoravském (52,1) a Libereckém kraji (51,2), nejméně v Karlovarském (39,5) a Středočeském kraji (40). V roce 2004 vedla také Praha (49,1 porodů na 1000 žen) před Ústeckým a Libereckým krajem (40,9), nejméně pak ve Středočeském kraji (32,4) a na Vysočině. Rozložení četnosti porodů podle krajů je dáno obecně rozmístěním, velikostí a kvalitou porodnic.
Zdroj: ČTK