Laxní přístup k hygieně rukou má až 60 procent zdravotníků

O zlepšení usiluje Národní pracovní skupina pro hygienu rukou.

Pracovní skupina vznikla letos jako úplná novinka v českém zdravotnictví. Jsou v ní zástupci odborných lékařských společností, odborových organizací a přední čeští odborníci v oblasti epidemiologie a hygieny. Své cíle představila skupina při příležitosti devátého Světového dne hygieny rukou, který každoročně připadá na 5. květen.

„Letos jsme se zaměřili na septické stavy, které vznikají nejen v důsledku slabého imunitního systému pacientů, ale na jejich vzniku a šíření se významně podílí právě nedostatečná hygiena rukou v komunitním prostředí a ve zdravotnictví,“ řekla novinářům zakládající členka skupiny MUDr. Vilma Benešová, primářka oddělení hygieny Fakultní nemocnice v Motole.

Celosvětový program WHO, který se věnuje edukaci a podpoře aktivit zaměřených na hygienu rukou a zamezení přenosu infekce, běží od roku 2009. Letos se zapojilo ve 180 zemích 20 935 nemocnic, v ČR 39. Organizátoři připomínají, že Světový den hygieny rukou není jednodenní aktivita, kdy v nemocnicích jsou stánky s ukázkami mytí rukou. Je to vyvrcholení celoročních aktivit a upozornění na program prováděný v daném zdravotnickém zařízení, a to pro zdravotníky i laickou veřejnost.

Hygiena rukou brání přenosu infekcí na pacienty

Konkrétně jde o infekce spojené s poskytováním zdravotní péče, které snižují bezpečnost léčby. Závažnost rizika výskytu těchto infekcí přes všechna opatření ve zdravotnických zařízeních stoupá. Incidence na pracovištích intenzivní péče je pětkrát až desetkrát vyšší než na standardních odděleních.

Infekce spojené s poskytováním zdravotní péče se nejčastěji projevují jako infekce špatně se hojících ran a chirurgické ranné infekce, gastrointestinální, urogenitální a katetrové infekce až sepse. Původcem mohou být jak grampozitivní bakterie rodu Staphylococcus a Enterococcus, Streptococcus pneumoniae, Clostridium difficile, tak gramnegativní bakterie Pseudomonas aeruginosa, Helicobacter pylori, enterobakterie a dále mykobakterie, plísně a kvasinky. Příčiny rezistence na antibiotika jsou různé, od produkce bakteriálních enzymů rozkládajících antibiotika přes modifikaci bakteriální stěny, kumulaci či zvýšené vylučování antibiotik z bakteriálních buněk nebo modifikaci cílových míst pro antibiotika. Mezi nejznámější rezistentní původce patří MRSA (methicilin rezistentní Staphylococcus aureus).

Sepse je ve 25 až 50 procentech příčinou úmrtí ve zdravotnických zařízeních. Důležité proto je hledání cesty, jak septickému stavu předejít. Incidence sepsí celosvětově stoupá, odhaduje se, že zhruba 30 milionů pacientů ročně prožije septický stav, v průměru třetina zemře. Riziko těžkých průběhů sepse a septických stavů roste se stárnutím populace, s prováděním stále invazivnějších výkonů a oslabením imunity nemocných.

Definice sepse

„V roce 1914 jsme se ještě spokojili s definicí, že je to přítomnost bakteriálního původce v těle, ze kterého se uvolňují bakterie vyvolávající celkovou odpověď. Dnes už víme, že je to život ohrožující orgánová dysfunkce způsobená odpovědí hostitelského organismu na přítomnost infekce. Sepse může být nekomplikovaná, těžká a může vyústit v septický šok, který se ani moderní medicíně nedaří vždy zvládnout,“ řekla primářka Benešová.

Přenos původců infekčních komplikací se děje převážně rukama. Úroveň hygieny rukou v daném zdravotnickém zařízení je významný indikátor, který se dá měřit a který hovoří o kvalitě a bezpečnosti péče.

V praxi poprvé prokázal význam správného mytí rukou v květnu 1847 maďarský lékař dr. Ignaz Phillip Semmelweis, když se mu přes kritiku a odpor podařilo po zavedení hygienických postupů při ošetření rukou porodníků výrazně snížit úmrtnost rodiček.

„Je tomu už 160 let, a jak se k mytí rukou stavějí současní zdravotníci? Bohužel, a není to jen otázka ČR, ale i dalších evropských zemí, compliance, tedy pozitivní vnímání hygieny rukou a osvojení si návyků, nepřekročí zhruba 40 procent. Z deseti zdravotníků čtyři mají pozitivní návyky, zbývající k tomu přistupují laxně. Působí nedostatek pozitivních vzorů kolegů a nadřízených i nedostatek celkového vnímání kultury zdravotnického zařízení. To je prostor pro naši pracovní skupinu, která by v tom mohla pozitivně působit,“ řekla primářka.

Zdůraznila, že ambicí Národní pracovní skupiny pro hygienu rukou není upozorňovat na problematiku nevysoké compliance v oblasti hygieny rukou, ale hlavně ukazovat směr a nejnovější trendy pro zavádění programů hygieny rukou ve zdravotnických zařízeních. Nabízí se tak pomoc zdravotníkům při zavádění těchto aktivit prostřednictvím webových stránek s materiály, které mohou zdravotníci v plné míře využívat jako edukační materiál, a najít tak vše potřebné. Další aktivitou pracovní skupiny je spolupráce nejen s profesionálními zdravotnickými organizacemi, ale i s pacientskými organizacemi, které jistě přivítají spolupráci se zdravotnickými profesionály.

Proč by měl zdravotník chránit sebe?

I zdravotník se může od pacienta nakazit. Například zaměstnanci dětských oddělení mohou onemocnět infekčními chorobami dětského věku, jako jsou zarděnky nebo spalničky. Základní prevencí je v tomto případě očkování. Dalším rizikem jsou gastrointestinální choroby přenášené fekálně‑orální cestou, nemoci přenášené respirační cestou, a především infekce přenášené krví, jako žloutenka B a C, HIV infekce nebo syfilis.

K přenosu většiny infekcí dochází přímo, prostřednictvím kontaminovaných rukou, nebo nepřímo, kontaminací předmětů či nástrojů. Hlavním a nezbytným opatřením je pro každého člena ošetřujícího personálu hygiena a dezinfekce rukou před každým kontaktem a také po každém kontaktu s pacientem. Nesmí se zapomínat na dezinfekci ploch a předmětů, dodržování zásad asepse a používání osobních ochranných pracovních prostředků. K těm základním patří jednorázové rukavice, ochranný plášť, rouška a další.

Dobu pro správnou očistu rukou zkrátila alkoholová dezinfekce

Za osmihodinovou směnu stráví zdravotník při dodržení správného postupu mytí rukou vodou a mýdlem 56 minut, přičemž jedno mytí trvá 60 sekund, při užití alkoholové dezinfekce stráví očistou rukou za směnu 18 minut, protože jedna dezinfekce rukou trvá 20 sekund, aby bylo dosaženo dokonalé očisty. „Argument, že hygiena rukou zdržuje zdravotníky při práci, tím padá,“ podotkla primářka Benešová.

Mezi dalšími uváděnými důvody nedostatečného mytí rukou bývá kromě nedostatku času málo umývadel, dávkovačů, dále přesvědčení, že ochrana rukou rukavicemi je dostatečná, nebo podceňování a nesouhlas s uplatňovanými hygienickými zásadami.

Česká legislativa kopíruje celosvětové guidelines

Doporučení Evropského centra pro kontrolu infekcí a WHO jsou zakotvena ve vyhlášce č. 306/2012 Sb., o podmínkách předcházení vzniku a šíření infekčních onemocnění a o hygienických požadavcích na provoz zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče, a v metodickém návodu ministerstva zdravotnictví z roku 2012 Hygiena rukou při poskytování zdravotní péče. Na pracovištích v přímém kontaktu s pacienty ve vysokém riziku nozokomiálních infekcí nejsou povoleny umělé nehty. Diskutabilní je nošení šperků. „Je přesně stanoveno, jak mají být upravené ruce zdravotníka, aby hygiena rukou byla účinná,“ řekla primářka. Zdravotnická zařízení sledují dodržování hygieny rukou za pomoci indikátorů, měří se například spotřeba dezinfekčních přípravků a dokumentuje compliance. Nejdůležitější pak je zpětná vazba a edukace.

Výskyt infekcí spojených se zdravotní péčí mapovaly studie

Dvě národní prevalenční studie v letech 2015 a 2017 sledovaly přes 20 000 pacientů. Ukázaly, že infekce spojené se zdravotní péčí se vyskytují až u sedmi procent lidí, kteří jsou hospitalizováni, respektive ošetřeni v nemocnici.

„Sedm lidí ze sta získá infekci spojenou se zdravotní péčí. Je to naprosto srovnatelné s vyspělým světem, na východ od nás je výskyt ještě vyšší. Část těchto infekcí je preventabilní, katetrová sepse ve 100 procentech, infekce v místě chirurgického výkonu až v polovině případů. Takže je třeba apelovat na zdravotníky i na laiky, aby věděli, že mohou pro své zdraví dodržováním hygieny rukou něco dělat,“ řekla novinářům MUDr. Lenka Hobzová, ústavní hygienička z Fakultní nemocnice Hradec Králové.

Školení zdravotníků, kursy, eLearning

Do činnosti Národní pracovní skupiny pro hygienu rukou je zapojena Aesculap Akademie. Podporuje zlepšení osvěty, informovanosti a dostupnosti materiálů pro zdravotníky i širokou veřejnost.

„Edukace se provádí aktivními výstupy, publikacemi, kursy a eLearningem, osvětou spojenou s komunikací za pomoci speciálních videí a webových stránek www.bezpecnostpersonalu. cz, řekl manažer Aesculap Akademie a člen pracovní skupiny RNDr. Martin Kalina, Ph.D., MBA.

Účastníci kursů si nejprve prakticky zkusí, zda si umějí umýt ruce. Valná většina to neumí správně, i když se to v rámci odborné přípravy učili. „Proto jsme do kursů pro chirurgy a intenzivisty na cévní vstupy a simulace kritických stavů v intenzivní péči zařadili také metody správné hygieny rukou. Považujeme to za nedílnou část základní edukace zdravotníků,“ shrnul dr. Kalina.

Zdroj: MT