Lékárenství – výhledově i ve zpětném zrcátku
Lékárenství v České republice prošlo za posledních deset let mnoha změnami a střety, které se dotýkaly prakticky celého oboru, počínaje pacienty přes lékárníky, lékárny až po legislativu a systém cen a úhrad léčivých přípravků z prostředků zdravotního pojištění. Jakýkoli zásah v jedné části segmentu se nakonec vždy odrazil v jeho části jiné.
O shrnutí vývoje v českém lékárenství a výhled do jeho nejbližší budoucnosti Medical Tribune požádala PharmDr. Lubomíra Chudobu, prezidenta České lékárnické komory.
Neustále se měnící podmínky poskytování lékárenské péče, a to platí obecně, zvyšovaly v posledních letech míru nestability a zhoršovaly orientaci všech účastníků za současné akcelerace některých nežádoucích jevů. Přímo to souvisí s dlouhodobým odsouváním řešení mnoha systémových témat a v krajním případě i vytvářením třídních nepřátel, které, stejně jako politizace zdravotnictví, nepřispívalo v uplynulém období k tomu nejpodstatnějšímu. Tím je poskytování kvalitní lékárenské péče, zahrnující v sobě zcela nezbytně a nepochybně i compliance pacienta.
I přes určitou nepřízeň a značnou komercionalizaci zdravotnictví se v uplynulých letech české lékárny dostaly na evropskou špičku. Nejen svým vzhledem a prostředím, zabezpečením specializovanými lékárenskými programy a strukturou zaměstnanců, ale zejména rozšiřující se paletou svých odborných činností. Vedle již dříve standardních činností spojených s objednáním, uskladněním a dispenzací léčivého přípravku poskytuje stále více lékáren svým pacientům nadstandardní služby, přestože nejsou v tuzemských podmínkách, na rozdíl od některých jiných evropských zemí, dosud hrazené zdravotními pojišťovnami. Nejčastěji jde o screening, který je zaměřen na včasné odhalení a následné doporučení návštěvy lékaře u dosud neléčeného diabetika, astmatika nebo hypertonika. Stejně tak se rozšiřuje konzultační činnost zaměřená na zdravý životní styl či eliminaci škodlivých návyků. Příkladem může být program pro odvykání kouření. V rámci účelné farmakoterapie pak lékárny svým pacientům nabízejí vedení tzv. lékových záznamů, které umožňují lékárníkům vyhodnocovat správnost kombinací a dávkovací schémata léčiv na lékařský předpis i volně prodejných. Jako důkaz vývoje českého lékárenství mohou posloužit např. pracoviště pro centralizovanou přípravu cytostatik. Na konci 20. století probíhala lege artis příprava pouze na zlomku pracovišť, naprostá většina příprav byla realizována na odděleních v naprosto nevyhovujících podmínkách s vysokým stupněm rizika pro zdravotnický personál, který ředění zajišťoval. V současné době je centralizovaná příprava cytostatik zajišťována na více než 30 pracovištích po celé ČR a její odborná úroveň je předmětem obdivu i u kolegů ze „starých“ zemí EU.
Jednou ze základních podmínek pro další zvyšování kvality odborné péče v lékárnách jsou semináře a kurzy zařazené do systému celoživotního a specializačního vzdělávání, které každoročně absolvují tisíce lékárníků veřejných i nemocničních lékáren a kliničtí farmaceuti. Do systému vzdělávacích akcí je jako garant odborně poskytované péče zapojena Česká lékárnická komora, která značné množství akcí sama přímo pořádá a také kontroluje u svých členů plnění podmínek celoživotního vzdělávání stanovených příslušným řádem. Přestože je vzdělávání poměrně nákladnou záležitostí, jedná se o velmi dobře investované prostředky i čas, neboť jedině odborně fundovaný personál může pacientům poskytnout kvalitní a moderní péči. Farmaceutický výzkum a aplikace jeho poznatků do lékárnické praxe, zejména v podobě nových léků, indikací, screeningových a léčebných postupů, totiž prochází v posledních letech neuvěřitelným rozvojem a klade ohromné požadavky nejen na odbornou připravenost lékárníků, ale i na financování lékárenské péče. Lékárník jako specialista v oblasti léčiv může svou dosud ne vždy zcela využitou odborností šetřit celému systému i pacientům nemalé finanční prostředky. Nikoli však cenovým podbízením formou různých marketingových akcí, ale důslednou aplikací svých znalostí a zkušeností ve spolupráci s lékaři, zdravotními pojišťovnami a jejich pojištěnci.
Vedle soustavné potřeby vzdělávání je další nákladnou položkou provozu lékáren implementace legislativních předpisů a specializované lékárenské programy. V celém uplynulém období procházela legislativa trvalými změnami, které s sebou přinášely stále nové investice do počítačového vybavení lékáren a specializovaného softwaru. V blízké budoucnosti je navíc očekáváno rozhodnutí evropských orgánů ohledně finální podoby systému, který má zabezpečit eliminaci padělků léčiv v evropských lékárnách, a nové předpisy k zabezpečenému sdílení zdravotnických dat. Ta jsou na jedné straně velmi důležitým zdrojem informací pro všechny zdravotníky pro zajištění bezpečnější léčby, na druhé straně se však jedná o velmi citlivé osobní údaje, které musejí být velmi pečlivě chráněny. Proto je nutné sdílení dat, i po zkušenostech z let minulých, věnovat dostatečnou pozornost. Je maximálně žádoucí, abychom se poučili z minulých chyb.
Pro několik nejbližších let zpracovala Česká lékárnická komora Priority 2014–2017. Tento dokument představuje laické i odborné veřejnosti základní postoje ČLnK k budoucímu rozvoji a udržitelnosti kvalitně poskytované lékárenské péče. Můžeme ho shrnout do několika základních bodů – posílení role pacienta a zajištění rovného přístupu k lékárenské péči. Za důležité považujeme např. stanovení stejných doplatků na léčiva ve všech lékárnách a zabránění masivním reexportům některých léčiv do zahraničí. V oblasti financování lékárenské péče považujeme i vzhledem ke stále vzrůstajícím nákladům za nutné provedení změny systému odměňování, který by aspoň částečně potlačil závislost odměny lékárníků na ceně léčiv. Tato myšlenka vychází z faktu, že je pacientům poskytována stejná péče bez ohledu na to, o jak drahá či levná léčiva se jedná. To by i se stanovením jasných demografických kritérií pro vznik nových lékáren stabilizovalo lékárenskou síť zejména v periferních a venkovských oblastech.
V oblasti financování lékárenské péče je nutné zohlednit také některé specifické činnosti prováděné především nemocničními lékárnami. Jedná se zejména o přípravu cytostatik a dalších parenterálně podávaných přípravků (např. parenterální výživy) formou výkonu vázaného na odpovídající specializaci v oboru. Hodnota výkonu musí reflektovat provozní náročnost přípravy, jako jsou vybavení pracoviště, revize a validace zařízení a v neposlední řadě také personální náklady.
V současné době se stále setkáváme s nejednotným postupem zdravotních pojišťoven při stanovení úhrad přípravků podléhajících režimu mimořádného dovozu. Proto považuji za zcela nezbytné vytvoření jednotných pravidel napříč všemi zdravotními pojišťovnami pro schvalování podmínek a výše úhrady u přípravků zajišťovaných formou „mimořádného dovozu“. Jedná se totiž o organizačně a časově nesmírně náročnou agendu, která je v tuto chvíli realizována jako naprosto non‑profitní, resp. nejsou pokryty ani náklady této služby. V důsledku výrazného poklesu příjmů veřejných částí nemocničních lékáren, které dříve tuto aktivitu „křížově“ financovaly z výdejní činnosti, je třeba najít nové řešení pro úhradu těchto činností, při nichž jsou na základě individuálních žádanek zajišťovány v ČR běžně nedostupné léčivé přípravky pro pojištěnce všech zdravotních pojišťoven.
Stejně jako ostatní segmenty poskytovatelů zdravotní péče požadujeme nalezení řešení pro kompenzaci předpokládaného výpadku příjmů ze zrušení regulačních poplatků za recept, které představují pro všechny lékárny, nemocniční nevyjímaje, zásadní příjmovou položku. Nelze souhlasit s demagogickým tvrzením některých politiků, že tento poplatek lékárny nepotřebují, když mohou pacientům poskytovat bonusy. Je pravda, že s touto praxí a s posvěcením politiků někteří provozovatelé začali s obcházením platného zákona, ostatní se pak v některých lokalitách museli nutně přidat. To však současně znamená, že omezili investice do provozu lékáren na minimum, což nemusí být po určitou dobu na poskytované péči vůbec patrné. V dlouhodobém horizontu je však takový stav neudržitelný.
Česká lékárnická komora bude i v následujícím období předkládat našim zákonodárcům návrhy legislativních změn, které by měly, jak vyplývá z výše uvedeného, stabilizovat lékárenskou síť, zajistit dostatečné financování a dostupnost lékárenské péče pro všechny pacienty za stejných podmínek. Věřím, že i nadále zůstane důležitým připomínkovým místem při tvorbě zdravotnické legislativy a partnerem pro ministerstvo zdravotnictví a další státní instituce. Stavovská organizace by měla zůstat i nadále zcela nezávislá a silná, aby mohla účinně zastupovat zájmy svých členů, které se ve značné míře prolínají se zájmy pacientů, zejména v oblasti poskytování odborné a kvalitní lékárenské péče.
Zdroj: MT