Lékaři: Akutní péče o pacienty s iktem potřebuje reorganizaci
Lékaři si stěžují na špatnou organizaci péče o pacienty s cévní mozkovou příhodou v Česku. Léčba je náročná na vybavení a odbornost lékařů, proto by podle nich měla vzniknout síť iktových center, tedy specializovaných pracovišť pro akutní pomoc při mrtvici. Podle Jiřího Bauera z Všeobecné fakultní nemocnice je nutná i dokonalá organizace záchranné služby, aby sanita dopravila pacienty rovnou do centra. Většina jich zatím končí na neurologii.
"Okamžitou pomoc v iktovém centru má jen deset až patnáct procent pacientů. To je jeden z důvodů, proč při iktu umírají Češi dvakrát častěji než lidé v západní Evropě," řekl Bauer novinářům.
"Ministerstvo podporuje koncentraci náročné péče, aby tu byla síť center, která budou mít i dost prostředků na kvalitní přístrojové vybavení a léčbu," řekl ČTK mluvčí ministerstva zdravotnictví Tomáš Cikrt. Podle něj by ale o síti center, jejich vybavení a financování měli jednat lékaři se zdravotními pojišťovnami.
Při cévní mozkové příhodě (CMP) ucpe krevní sraženina mozkovou tepnu, hrozí krvácení do mozku či naopak jeho nedokrvení. Proto by od přijetí pacienta do zahájení léčby nemělo uplynout víc než 45 minut. Iktová centra mají školený personál a přístroje, které běžné neurologické oddělení nenabízí. Převozem se ztrácí čas, který je při mrtvici důležitý.
"Pokud se k nám dostane pacient do tří hodin od vzniku CMP, můžeme provést trombolýzu, při níž dostane lék na rozpuštění krevní sraženiny. Pokud nám pacienta přivezou až po několika hodinách, jeho mozek může být už nezvratně poškozen," vysvětlil Bauer.
Podle představ lékařů by mělo být jedno iktové centrum na 200.000 až 300.000 obyvatel. V současnosti je v Česku navrženo 21 pracovišť k certifikaci, v dalších 37 nemocnicích se provádějí trombolýzy alespoň desetkrát ročně. Přesto prý podle Bauera jsou na mapě bílá místa, odkud je pro odbornou pomoc daleko, například v jižních Čechách.
V celostátní koncepci by ministerstvo mělo podle primáře Miroslava Kaliny z Nemocnice Na Homolce stanovit, aby specializovanou péči hradily pojišťovny ze svých hospodářských přebytků. "Česká republika se v roce 1995 zavázala k dodržování deklarace, podle níž by měl být každý nemocný s CMP léčen na iktové jednotce. Realita je však jiná," řekl Kalina.
Podle viceprezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Vladimíra Kothery má projekt iktových center nejasnou koncepci a je zatím dost megalomanský. "Česká republika rozhodně nepotřebuje šedesát center, navrhovanou síť center musíme po dohodě s lékaři optimalizovat. Dále se musíme shodnout i na jednotné metodologii a technickém vybavení nutném pro uznání pracoviště jako iktové jednotky," řekl Kothera ČTK.
Cévní mozková příhoda je po srdečních a nádorových onemocněních třetí nejčastější příčinou úmrtí v Česku. Ročně postihne asi 30.000 lidí, z nich třetina se vyléčí, třetina zůstane invalidní a třetina zemře. Počet pacientů roste každým rokem o 1,5 procenta, výjimkou nejsou čtyřicátníci po těžkém iktu. Lékaři varují před podceňováním příznaků mrtvice, mezi něž patří částečné ochrnutí, ztráta citlivosti nebo řeči a také zvracení.
Zdroj: ČTK