Lékaři nechtějí Emmerovou

Praktičtí lékaři zavřou 6. října ordinace a symbolicky pět minut po dvanácté zahájí protest před budovou ministerstva zdravotnictví. Ze svých problémů totiž viní právě ministryni Miladu Emmerovou a chtějí, aby premiér Jiří Paroubek zvážil její odvolání, případně ustavil zmocněnce, který by na rozhodování ministryně dohlížel. Paroubek lékařům vzkázal, že je s nimi připraven hovořit o problémech, nikoli o ministryni.

K protestům se přidají i soukromí lékaři a lékárníci. Mluvčí Koalice soukromých lékařů Jan Jelínek uvedl, že záleží nyní na zvážení každé z členských organizací, jakou formu protestu zvolí. Lékárníci v poledne na hodinu zavřou lékárny a vyvěsí plakáty, na nichž vysvětlí své problémy.

Praktici by uvítali, kdyby jejich akci podpořili pacienti, stínový ministr zdravotnictví ODS Tomáš Julínek k témuž vyzývá hejtmany. Požádal je také o to, aby navzdory rozhodnutí sněmovny nepřerušovali převádění krajských nemocnic na obchodní společnosti.

Emmerová podle lékařů způsobuje zadlužování tím, že nutí pojišťovny vyhláškami platit za péči zdravotnickým zařízením více, než vyberou na pojistném. Systém je prý špatně nastaven. Ze zhruba 6000 praktických lékařů údajně velká část vyčerpala finanční rezervy, aby výpadky v platbách pojišťoven překlenula. Praktici varují, že pokud se situace nezačne řešit, budou se muset uchýlit k výběru "záloh" od pacientů, které jim vrátí, jakmile jim pojišťovny zaplatí. Protestní akce není zaměřena proti pojišťovnám, ne všechny jejich návrhy však praktici podpoří. Nesouhlasí například s nižším růstem platů lékařů.

Praktici věří, že ještě do dne protestu je přijme k jednání premiér. Vadí jim připravované zákony, které podle nich zhoršují postavení soukromých praxí. Jednorázové dolití peněz do systému podle nich problém pozdních plateb neřeší, požadují systémová řešení, jako je zvýšení plateb státu za děti, důchodce a další státní pojištěnce. Nápravu žádají od premiéra.

Zvýšení plateb státu doporučují také pojišťovny. Stát od ledna sice zvýší platbu za jednoho pojištěnce ze 480 na 513 korun, a do systému přijde navíc 2,3 miliardy, to však podle pojišťoven dalšímu propadu zdravotnických financí nezabrání. Ministr financí Bohuslav Sobotka však míní, že navýšení plateb odpovídá možnostem rozpočtu. Problém zdravotnictví podle něj spočívá ve špatně nastavené regulaci výdajů.

Zdravotnictvím proteče ročně zhruba 200 miliard korun, současný propad, který je příčinou pozdních plateb pojišťoven za péči, již překročil deset miliard. Nyní leží hlavní podíl plateb na zaměstnancích, na pojistném platí v průměru dvakrát více než podnikatelé a čtyřikrát více než stát. Podle analytika HVB Bank Pavla Sobíška by zvýšení plateb státu za státní pojištěnce by bylo koncepčně správné. Současný systém, kdy do systému veřejného zdravotního pojištění přicházejí od stejně rizikových skupin populace výrazně odlišné výše plateb, je podle něj v příkrém rozporu s principy pojistné matematiky.

Z deseti milionů obyvatel Česka je 5,9 milionu státních pojištěnců, se stárnutím populace jejich podíl narůstá. Stát tak dává stále menší podíl peněz za stále větší podíl pojištěnců.

Praktický lékař se soukromou praxí má měsíčně po zdanění pro svoji potřebu 20.000 korun. Měsíční hrubý obrat jeho ordinace se sice pohybuje kolem 90.000 korun, náklady mu však odeberou z plateb od pojišťoven 63.000. Lékaři zbývá pro vlastní obživu a k vytvoření rezerv pro případ, že se platba zdravotní pojišťovny zpozdí, hrubého 27.000 korun.

Zubařům zůstává z plateb od pojišťoven pro vlastní potřebu v průměru 27.220 korun měsíčně, což zhruba odpovídá čistému příjmu nemocničního lékaře. I když pacienti v ordinacích platí 20 procent zubní péče, jde hlavně o protetiku.

Zdroj: ČTK