Přeskočit na obsah

Lékaři stahují výpovědi. Konec protestů věstí začátek reformy

Bez názvu
Foto MZ ČR

Zástupci lékařů vyzvali ke stažení výpovědí z přesčasů. Jejich protest skončil týden po svém zahájení podpisem dohody s Ministerstvem zdravotnictví a Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která garantuje lékařům i nelékařům růst platů a mezd. Ujednání ale zahrnuje i příslib hlubších strukturálních změn, které by měly zásadním způsobem vylepšit klima v českém zdravotnictví – od organizace práce a redukce nadměrného množství přesčasových hodin přes oblast odměňování až po vzdělávání.

Tříměsíční vyjednávání lékařů s Ministerstvem zdravotnictví přineslo své ovoce. Lékaři dosáhli nejen zlepšení svých finančních podmínek, ale také příslibů k provedení reformních změn, které by zdravotnictví a zdravotníky mohly vyvést ze začarovaného kruhu nadměrných přesčasů, nerovného odměňování či průtahů a těžkostí při snahách o získání atestace.

Dohodu se zástupci zdravotníků podepsali za účasti premiéra Petra Fialy ministr zdravotnictví Vlastimil Válek a ředitel VZP Zdeněk Kabátek. Za zdravotníky připojil svůj podpis hlavní představitel iniciativy Lékaři jsou jenom lidi viceprezident ČLK Jan Přáda, předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková, šéf lékařských odborů Martin Engel a prezident ČLK Milan Kubek (celý text dohody).

Peníze pro všechny

Poslední překážkou na cestě k dohodě mezi Ministerstvem zdravotnictví a lékaři byla nedostatečná garance navýšení finančního ohodnocení lékařů bez ohledu na zřizovatele nemocnice. Po schůzce s lékaři se tedy hledal mechanismus, který zajistí spravedlivé rozdělení premiérem Fialou přislíbených 9,8 miliardy tak, aby nikdo nepřišel zkrátka a aby tentokrát měli zdravotníci skutečně záruky, že se k nim přislíbené finanční prostředky skutečně dostanou. Řešení se našlo. Na navýšení platů i mezd půjdou vedle již avizovaných 6,8 miliardy korun skrze úhradovou vyhlášku také další tři miliardy korun. Tyto prostředky vyčlení VZP a budou zdravotnickým zařízením uvolněny na základě standardního úhradového dodatku. K dohodě jako takové se ale následně postavily rezervovaně ostatní zdravotní pojišťovny, podle kterých je plošná dohoda o růstu platů a mezd nákladná a neřeší problém s přesčasy.

K věci:

Svaz zdravotních pojišťoven: Dohoda je nešťastná

Svaz zdravotních pojišťoven ČR zareagoval na dohodu, kterou vláda uzavřela se zástupci zdravotnických odborů a České lékařské komory, kriticky.

Co vadí ostatním pojišťovnám?

  • Dohoda sice odvrátí riziko omezení péče v nejbližších týdnech, ale je nákladná a riziková. Náklady se tímto zvyšují o další minimálně 3 miliardy a náklady trvale vzrostou i pro další roky.
  • Vyšší náklady znemožní jakoukoli cenovou dohodu pro rok 2025 a povedou k dalším konfliktům mezi lékaři a zbytkem společnosti.
  • Oprávněné požadavky mladých lékařů mohly být uspokojeny už penězi z platné úhradové vyhlášky, a to s využitím úprav zákoníku práce a postupnými změnami v organizaci práce.
  • Nespokojenost mladých lékařů se měla řešit přednostně v rámci jednotlivých nemocnic podle konkrétních vnitřních podmínek a možností.
  • Plošná politická dohoda je nákladná, neřeší problémy se službami mladých lékařů a vytváří rozkol mezi lékaři lůžkových zařízení a soukromými poskytovateli ambulantních služeb.
  • Zdravotním pojišťovnám nepřísluší určovat navyšování platů zaměstnanců ve zdravotnictví. Ze zákona mají nakupovat dostatečně kvalitní a dostupnou zdravotní péči za cenově co nejvýhodnějších podmínek.
  • Řešení aktuálních problémů zdravotnictví spočívá v systémových změnách.
  • Pojišťovnám i nemocnicím je nutné vrátit jejich kompetence a v dialogu se zdravotnickými zařízeními vytvořit stabilnější prostředí bez stávek a nutnosti vládních zásahů.

Zdroj: SZP ČR

Podle šéfa VZP Zdeňka Kabátka je ale klíčové zajištění péče pro klienty. „Úhradový dodatek je smluvní ujednání dvou stran, které vstupují do jednání svobodně. My tento dodatek nabídneme všem zdravotnickým zařízením a je na jejich managementech, aby naplnily dikci toho dodatku. To znamená, aby zajistily dostupné zdravotní služby,“ zdůraznil Kabátek s tím, že klíčové je, aby v zařízeních fungovala beze zbytku jak akutní, tak plánovaná zdravotní péče. Předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníková následně dovysvětlila, že platy a mzdy se budou zvyšovat prostřednictvím kolektivních smluv a prostředky budou začleněny do mzdových předpisů jednotlivých nemocnic. Místo automatického navyšování skrze tarifní tabulky tak nemocnice zdravotníkům navýší plat či mzdu prostřednictvím jiných složek platu. Nejčastěji přes osobní ohodnocení. „Existuje dohoda mezi ministerstvem zdravotnictví a jednotlivými poskytovateli zdravotní péče, ve které avizují, že mají zájem na naplnění dohody o zvýšení platů a mezd,“ uklidňovala Žitníková. Premiéra Petra Fialu pro změnu uklidnil fakt, že prostředky na toto navýšení nijak neovlivní již tak velký schodek státního rozpočtu. „Nejsou to peníze, které by šly navíc ze státního rozpočtu nebo které by se někde zázračně našly. Žádné zázraky se v oblasti financí nedějí, nenavyšujeme rozpočet, ale jsou to peníze, které v tom systému již byly. My jen garantujeme, že půjdou na platy a mzdy,“ vysvětlil Fiala s tím, že tyto prostředky zohledňují mimořádnou náročnost zdravotnických povolání a také nutnost se dále vzdělávat. „Líbil se mi argument lékařů, že by mělo být více oceněno to, že lékaři po absolvování lékařské fakulty musejí procházet dalším intenzivním vzděláváním a teprve až když mají atestaci, tak jsou plnohodnotnými lékaři s různými právy a povinnostmi,“ uvedl Fiala. Platy a mzdy lékařů tedy porostou dle dohody právě v tomto duchu. O 5 000 korun pro lékaře po fakultě, o 8 000 korun po zkoušce z kmene a o 15 000 korun pro atestované. Od 1. ledna navíc vzrostou převážně formou osobního příplatku, případně skrze čtvrtletní odměny, o pět procent platy a mzdy také nelékařům. Zkrátka ale nepřijdou ani nezdravotníci, kteří zajišťují provoz například po technické stránce. Od podpisu dohody a výzvy Jana Přády ke stažení výpovědí z přesčasů se však začaly objevovat zprávy z terénu, které naznačují, že ne všude dochází ke stažení výpovědí. V některých nemocnicích, jako například FN Hradec Králové, FN Brno a zejména pak FN Motol, zde konkrétně lékaři váhají se stažením svých výpovědí, dokud neuvidí nové platové výměry. Nemocnice zase nechce dávat nové platové výměry, dokud nebude moci garantovat pojišťovně, že zajistí péči v plném rozsahu. Ve většině zdravotnických zařízení však lékaři své výpovědi z přesčasů stahují a jsou připraveni brát služby tak, jak bude potřeba, avšak v rámci zákonných mantinelů. „Nikdo z nás nemůže vyzývat někoho k nějaké ilegální činnosti,“ vysvětlil Jan Přáda
s tím, že výzva ke stažení výpovědí z přesčasů neznamená, že se lékaři vrátí k porušování zákoníku práce a budou sloužit více přesčasů, než jim umožňuje zákon.

Dohoda na penězích byla jen první krok

Ačkoli mediální prostor opanovaly, možná i kvůli nezbytnému zapojení odborů, především otázky platů a mezd lékařů, jak připomněl viceprezident a hlavní představitel lékařské iniciativy Jan Přáda, zvyšování ceny práce zdravotníků představuje jen jeden z cílů iniciativy. Všechny další části dohody se tak týkají už hlubších strukturálních změn. „Z našeho pohledu ta dohoda je jen prvním krokem a nasměrováním tím správným směrem, kterým by české zdravotnictví mělo vykročit, ale tato první kapitola rozhodně není poslední a my jsme připraveni na tom pracovat dále,“ ujistil Přáda s tím, že nebylo reálné za 12 týdnů realizovat reformu zdravotnictví. V následujících letech, ještě pod vedením ministra Vlastimila Válka, by tak mělo dojít k potřebným legislativním změnám jak v oblasti odměňování, tak pracovního práva či vzdělávání. Nadto se ministerstvo zavázalo ve spolupráci s nemocnicemi zavádět nové metody organizace práce ke snížení přesčasové práce. Fokus by měl směřovat také na kontroly porušování zákoníku práce. Na všech těchto změnách by navíc měli do budoucna participovat zástupci lékařů a ostatních zdravotníků. „Situaci jsme vyřešili pro tuto chvíli, ale nemůžeme říci, že jsme vyřešili všechny problémy, které se ve zdravotnictví nahromadily za uplynulá desetiletí. Musíme dál pracovat na strukturálních změnách, abychom i v budoucnu byli schopni poskytovat lidem zdravotní péči v plném rozsahu. V rozsahu, kterým se Česká republika může pyšnit i ve srovnání s řadou zemí v Evropě,“ uzavřel premiér Fiala s tím, že k tomu je třeba zajistit také odpovídající pracovní podmínky pro lékaře a ostatní zdravotníky.

K věci:

Dohoda: Příslib strukturálních změn

Vedle navýšení platů a mezd v roce 2024 skrze osobní příplatky a odměny obsahuje dohoda také řadu příslibů hlubších strukturálních změn.

Zákoník práce, odměňování, organizace práce

  • Ve spolupráci s MPSV připraví MZ další návrh novely zákoníku práce s předpokladem účinnosti k 1. 7. 2024. V příslušné pracovní skupině budou zástupci ČLK, OSZSP, LOK‑SČL, ANČR a AČMN.
  • MZ ve spolupráci s MPSV připraví návrh zákona o odměňování zdravotníků s předpokládanou účinností k 1. 1. 2025. Cílem je sjednocení odměňování zdravotníků a změna platů nebo mezd lékařů podle Memoranda z roku 2011. Proporcionálně mají vzrůst i platy nebo mzdy ostatních zdravotníků. Na návrhu budou spolupracovat v rámci pracovní skupiny všichni výše zmínění.
  • Pracovní skupina se bude zabývat také možnostmi finančních i nefinančních benefitů pro zdravotníky včetně změn odchodu do starobního důchodu.
  • Ve spolupráci s asociacemi nemocnic bude MZ hledat a zavádět takové modely organizace práce, které povedou ke snížení potřeby přesčasové práce.
  • MZ ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami, OSZSP, LOK‑SČL a dalšími dotčenými subjekty bude diskutovat a realizovat změny ve složení, rozsahu a struktuře sítě poskytovatelů zdravotních služeb.
  • Ve spolupráci s MPSV a odborovými organizacemi bude MZ analyzovat poznatky o porušování zákoníku práce a dalších pracovněprávních předpisů v nemocnicích.
  • Plnění výše uvedených bodů bude pravidelně předmětem jednání tripartity, jehož se bude jako host účastnit zástupce ČLK.

Oblast vzdělávání

  • Zajištění koordinátora vzdělávání v každé přímo řízené nemocnici – koordinátor bude dohlížet na dodržování vzdělávacích programů a zajišťovat je.
  • Zřízení kontaktního místa pro příjem stížností na nedodržování pravidel vzdělávání zdravotníků, jejich vyhodnocování a provádění nápravných opatření: Vše za účasti zástupce ČLK.
  • Legislativní zakotvení minimálně pětidenního pracovního volna s náhradou mzdy nebo platu na přípravu a vykonání zkoušky z kmene a desetidenního volna pro vykonání atestace, a to nejpozději od 1. 1. 2025.
  • Diskuse a realizace změn vzdělávání zdravotnických pracovníků bude probíhat vždy za účasti ČLK, OSZSP, LOK‑SČL a subjektů sdružujících poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnické pracovníky.

Doporučené

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…