Lékařka: Část čekatelů na orgán se nedočká, chybí dárci

Část pacientů, kteří čekají na transplantaci orgánu, se kvůli nedostatku dárců operace nedočká a zemře. Novinářům to řekla vedoucí koordinačního střediska transplantací IKEM Eva Pokorná. Jde asi o 20 procent čekatelů na srdce a do 10 procent čekatelů na ledvinu. Většina transplantovaných orgánů pochází od zemřelých dárců. Nedostatek dárců prý není dán tím, že by umíralo málo lidí, ale tím, že ne vždy funguje rychlá spolupráce resuscitačních jednotek, jednotek intenzívní péče a transplantačních center.

V sedmi transplantačních centrech provedli loni čeští lékaři celkem 618 transplantací ledvin, srdce, jater, slinivky břišní a plic. Podle Pokorné bylo loni dárců 216, z jednoho těla se dá použít více orgánů.

Vinu za to, že se ne všechna vhodná těla dárců dostanou na transplantační oddělení, nedává Pokorná samotným lékařům. "Otázka je, zda mají lékaři dobré podmínky k práci a finanční ohodnocení, navíc jsou tak vytížení, že indikovat zemřelého dárce je pro ně časově i jinak náročné," řekla Pokorná ČTK.

Například na ledvinu se čeká v průměru téměř 18 měsíců, na srdce čtyři měsíce a na játra asi půl roku.

Lidé, kteří potřebují vyměnit orgán, jsou zařazeni na čekací listinu. Jde o pacienty s nezvratně postiženým orgánem, kteří ale zároveň jsou schopni transplantace. To znamená, že mohou podstoupit anestezii a mají výhled dlouhodobého přežití.

Pokorná ČTK řekla, že ne vždy jde o dlouhodobě nemocné lidi. "Banální chřipka může ze zdravého jedince udělat do týdne čekatele na orgán," upozornila lékařka. Může se totiž stát, že virus sedne na srdce a způsobí zánět. Čekatelem na nová játra se zase může stát člověk poté, co nedoléčí hepatitidu typu B, kterou si přiveze třeba z dovolené z Egypta.

Cílem transplantace je podle Pokorné navrátit nemocného zpět do aktivního života. Někteří lidé po transplantaci dokonce běhají maratony a vrcholově sportují. V ČR takové lidi seskupuje Český tým transplantovaných. Nedávno se jeho sportovci zúčastnili evropských her transplantovaných a dialýzovaných.

Šest českých sportovců tam získalo 10 medailí. Tři zlaté medaile za běh na 400, 800 a 1500 metrů si přivezl Vojtěch Koudelka. Mladík po transplantaci ledvin běhal závodně ještě jako zdravý, své vášně se ale nevzdal, ani když u něj propukla nemoc. K tomu, aby se dostal zpět do formy, potřeboval po operaci půl roku. Začal procházkami a klusem po jezdícím pásu v posilovně. Dnes běhá skoro stejně rychle jako dřív, horší je to prý jen s vytrvalostí.

Většina orgánů pochází od zemřelých dárců. Živý dárce může darovat jeden z párových orgánů, což jsou třeba ledviny, nebo výjimečně část jater. Průměrný věk příjemců nové ledviny je 52 let, u jiných orgánů jde o mladší lidi. Pro dárce je zavedená orientační hranice 60 let u srdce a jater, určující je nakonec ale zdravotní stav, nikoli věk.

Podle Pokorné je česká transplantační medicína na srovnatelné úrovni s ostatními vyspělými medicínami. Co se týče počtu dárců orgánů, je na tom dokonce lépe než třeba sousední Německo.

Od poloviny 60. let provedli čeští lékaři okolo 5000 transplantací.

Zdroj: ČTK