Lékařka získala v Soulu ocenění za výzkum léčby Wilsonovy nemoci
Postgraduální studentka 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy MUDr. Jana Mattová získala v korejském Soulu ocenění za výzkum, který se zabývá novými možnosti léčby Wilsonovy nemoci – tedy genetické poruchy, která nedovolí organismu správně vylučovat měď.
Cenu obdržela na světovém kongresu interní medicíny, který se konal letos koncem října, informoval děkan 1. LF UK prof. MUDr. Aleksi Šedo, DrSc. Doplnil, že její práce byla oceněna ze 130.000 přihlášených s dalšími 24 abstrakty Cestovatelským grantem.
MUDr. Mattová pracuje v Ústavu biofyziky a informatiky1. LF UK.
Vrozená genetická porucha způsobuje, že se měď přijatá v potravě nedostatečně vylučuje a ukládá se v játrech a částečně i v mozku postiženého. Játra tak nemohou správně fungovat, a pokud se choroba neléčí, postiženému hrozí úmrtí v důsledku selhání jater. Nahromadění tohoto kovu v mozku je příčinou motorických či psychiatrických poruch. „Wilsonova choroba ohrožuje své nositele na životě, ovšem vzhledem k tomu, že patří mezi takzvaná ‚vzácná onemocnění’, není příliš v zorném poli velkých farmaceutických firem," podotýká děkan.
Při hledání nového léčebného postupu chtějí vědci docílit toho, aby byla měď z potravy vyvázaná pomocí určitých látek – tzv. specifických ligandů, a prošla tak zažívacím traktem nemocných bez vstřebání do organismu. Nevstřebatelnost lze zajistit navázáním ligandů na polymerní nosič mikroskopických rozměrů. „Dnes sice existují léky, které umí zachytit měď, ale kromě ní zadržují i železo, zinek a další kovy, což není pro pacienta příznivé,“ vysvětlila MUDr. Mattová. Nemocný může totiž v důsledku nedostatku potřebných kovů trpět chudokrevností, snížením imunity i dalšími zdravotními problémy.
Dr. Mattové se díky výzkumu na laboratorních potkanech podařilo ověřit tři vhodné ligandy. „Ve výsledku jsme pozorovali, že každý z nich byl schopný snížit obsah mědi ve vybraných orgánech zvířete,“ vysvětlila. Doplnila, že chemické složení experimentálních látek navrhl Mgr. Martin Hrubý, Ph.D. z Ústavu makromolekulární chemie Akademie věd ČR.
Primárním cílem výzkumníků je dosáhnout toho, aby se nalezené sloučeniny mohly v budoucnu stát potravinovým doplňkem a ideálně později i schváleným léčivem pro léčbu Wilsonovy nemoci.
Wilsonovou chorobou trpí na celém světě jeden člověk z 30.000. Mnohem více je však nositelů genu pro tuto vrozenou poruchu, u nichž se však nemoc nijak neprojevuje – je to přibližně jeden člověk z 90. Pokud se však stane, že dva nositelé genu spolu zplodí potomka, je víc než pravděpodobné, že u něj nemoc propukne. V Evropě je choroba rozšířená hlavně ve východních státech a v Itálii. V Česku je o něco méně častá.
O 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze
1. LF UK je přímou pokračovatelkou původní lékařské fakulty, která byla součástí Univerzity Karlovy již od jejího založení Karlem IV. roku 1348. V současnosti je 1. LF UK nejstarší lékařská fakulta ve střední Evropě a největší z českých lékařských fakult. Jejími základními studijními programy jsou všeobecné lékařství a zubní lékařství. Kromě toho 1. LF UK nabízí studium dalších zdravotnických oborů, specializační a celoživotní vzdělávání a řadu doktorských programů. Každoročně absolvuje 1. LF UK více než 300 nových lékařů, v letošním akademickém roce zde studuje 4426 pregraduálních a 934 postgraduálních studentů.
1. LF UK je zároveň nejproduktivnější institucí v biomedicínském a klinickém výzkumu – svědčí o tom jak počty a kvalita publikací, tak i řešených grantových projektů. Vědecká práce, pregraduální a postgraduální výuka probíhá na 75 teoretických ústavech a klinických pracovištích společných se Všeobecnou fakultní nemocnicí, Fakultní nemocnicí v Motole, Ústřední vojenskou nemocnicí, Thomayerovou nemocnicí, Nemocnicí Na Bulovce, ale i v dalších mezioborových centrech včetně řady celostátních.
1. LF UK se rovněž podílí na projektu BIOCEV – evropském vědeckém centru excelence v oborech biotechnologie a biomedicíny – a projektu Kampus Albertov, zaměřeném na rozvoj excelentních vědeckých a výukových aktivit Univerzity Karlovy v oblasti přírodních a lékařských věd.
Zdroj: Medical Tribune