Lékárníci jsou také zdravotníci. Měli by mít více kompetencí
Lékárníci jsou připraveni na více kompetencí, aby mohli plně využít svého potenciálu zdravotníků. Jde například o možnost mimořádného výdeje chronicky užívaných léčivých přípravků na předpis či nahlížení do lékového záznamu pacienta po dobu pěti let. Prioritou formulovanou na 31. sjezdu České lékárnické komory je také změna systému odměňování lékárenské péče, která by měla lékárny ekonomicky stabilizovat.
Lékárníci jsou zdravotníci s odbornou znalostí léků a jejich potenciální přínos v péči o pacienty není v současnosti plně využit. To byla jedna z hlavních a propojujících tezí letošního sjezdu České lékárnické komory (ČLnK), který se konal v sobotu 5. listopadu 2022 v Praze. Lékárníci chtějí podle ČLnK poskytovat pacientům komplexnější péči a jsou připraveni přijmout nové kompetence, které by podtrhly jejich odbornost a současně měly pozitivní vliv na léčbu. Tak by z lékárenské péče mohli více vytěžit jak pacienti, tak lékaři.
Mimořádný výdej léků na předpis
Nedostatečné kompetence lékárníků navzdory jejich odborným znalostem a dovednostem mohou mít negativní dopad na pacienty, a to jak po praktické, tak zdravotní stránce. Příkladem je situace, kdy pacientovi s chronickou medikací dojdou léky, ale lékař, který by vydal nový recept, není dostupný. Kdyby tedy lékárníci dostali možnost vydávat pacientům v mimořádných případech léky na předpis i bez receptu od lékaře, vyřešilo by to celou řadu komplikací. „Tyto komplikace se pravidelně opakují především v období prázdnin, dovolených a na Vánoce. Lékárníci v současné době musejí pacienta odkázat na pohotovost či jiného lékaře, který jim lék předepíše. Po změně by mohl lékárník ve výjimečných případech lék vydat nouzově,“ uvádí ve své sjezdové zprávě ČLnK s tím, že tato lékárníky požadovaná kompetence by také snížila zdravotní rizika plynoucí z nežádoucího přerušení léčby. „Lékárník by vydal v jasně definované situaci chronicky užívaný lék na dobu nezbytně nutnou přímo v lékárně po kontrole lékového záznamu pacienta, jako to už funguje v mnoha evropských zemích,“ vysvětlil prezident ČLnK Aleš Krebs.
Náhled do historie pacienta
Lékárníci také požadují, aby měli stejně jako lékaři možnost nahlížet do lékového záznamu pacienta až po dobu pěti let. Lékárníci sice již nyní mohou čerpat informace z lékového záznamu, ale nevidí data starší než 12 měsíců, což může být v některých případech nepraktické. „Praxe ukázala, že lékový záznam pacienta je pro lékárníka cenným zdrojem informací. Díky možnosti jej vyhodnotit mohou pacientovi lépe poradit. Lékárníci již nyní možnost nahlížet do lékového záznamu mají, hojně této možnosti využívají a prokazuje se, že šlo o krok správný a pro pacienta bezpečný a prospěšný,“ uvádí ČLnK. „Když lékárník do lékového záznamu nahlédne, vidí, které léky pacient užívá, tedy i léky, které si vyzvedl v jiné lékárně, a má tak větší šanci poznat například duplicity v užívání léků nebo nevhodné kombinace léků,“ doplnil viceprezident ČLnK Martin Kopecký.
Další důležitá změna, kterou chtějí lékárníci prosazovat, by měla být potenciálně přínosná i pro lékaře. Jde o doplnění lékového záznamu pacienta o jeho farmakoterapii při poskytování ambulantní a nemocniční péče. „Takto užívané léky mohou výrazně interagovat s ostatními, chronicky užívanými léky, nebo může být taková kombinace kontraindikována,“ vysvětlují lékárníci důvody, proč by měly být i takto podané léky součástí lékového záznamu. Tyto informace nejsou nyní v lékovém záznamu pacienta uvedeny, zdravotníci jsou tak odkázáni pouze na informace, které jim podá pacient. Ze stejného důvodu budou chtít lékárníci projednat s Ministerstvem zdravotnictví a dalšími subjekty možnost, že by v budoucnu mohli se souhlasem pacienta a za účelem konzultace nahlížet i do připravované elektronické standardizované propouštěcí zprávy pacienta.
Spravedlivější odměny, ekonomická stabilita
Prioritou formulovanou na letošním sjezdu ČLnK má být také změna systému odměňování lékárenské péče. Tento obor patří podle lékárníků v našem zdravotnictví k těm nejvíce podfinancovaným. Jen v posledních 15 letech se prý reálný příjem lékáren ze zdravotního pojištění snížil o více než 20 procent. Podle prezidenta ČLnK Aleše Krebse navíc dochází vlivem revizí k dalšímu snižování úhrad a cen léků. „Není výjimka, že se úhrada léku sníží revizí z pěti set korun na dvě stě, čímž se sníží i odměna za práci lékárníka při výdeji stejného léku o šedesát procent. Chceme, aby odměňování v lékárenství bylo spravedlivé, snížilo závislost odměny lékárníka na ceně vydávaných léků a preferovalo péči poskytnutou pacientům,” vysvětlil Aleš Krebs. Změna systému odměňování by podle lékárníků měla zajistit spravedlivější úhrady od pojišťoven, ale neměla by vést ke zvyšování doplatků pro pacienty. Podle ČLnK jsou lékárny nejsnáze dosažitelná zdravotnická zařízení pro širokou veřejnost a jsou také často prvním kontaktním místem pacienta v systému poskytování zdravotní péče. Změna systému odměňování lékárenské péče by tedy dle lékárníků měla zaručit, že lékárenská péče zůstane i nadále nejsnáze dostupnou službou pro všechny pacienty.