Lisabonská smlouva a co já na to
Pokud si do české verze vyhledávače Google zadáte slovo Lisabon objeví se Vám odkazy na 425 000 stránek. Pokud si však zadáte heslo Lisabonská smlouva objeví se odkazy na 727 000 stránek v češtině. Už tento do očí bijící rozdíl má svoji výpovědní hodnotu a je velmi zajímavý. Slovo Lisabon – pokud si vybavuji své historické a zeměpisné znalosti – je hlavním městem Portugalska, bylo kdysi pod punskou, později římskou nadvládou ( Lusitánie ). Dále se mi vybavuje první král Alfons I. Dobyvatel, dalším je princ Jindřich „mořeplavec“ – syn Jana I. Ten svůj přídomek dostal ale až v 19.století. Zasloužil se rozvoj mořeplavectví, ačkoliv nikdy nevyplul. Lisabon se stal centrem námořního dobývání světa Portugalci a později i Španěly. Dále mi v paměti utkvělo, že roku 1755 zde bylo obrovské zemětřesení, při kterém zahynulo asi 60 až 100 tisíc lidí. Někde v hlavě mám zasunutou vzpomínku, že toto zemětřesení jakýmsi způsobem vedlo k napjatější situaci mezi řádem Jezuitů a portugalskou vládou a později, po pokusu o puč, byl roku 1776 jezuitský řád zrušen. O Lisabonské smlouvě se můžete dočíst cokoli a z různých pohledů. Někteří Lisabonskou smlouvu zavrhují, někteří ji podporují, jiní rozumně poukazují na její nedostatky či pozitiva. Myslím si, že velké nedorozumění vzniká už ze samotného názvu. Kdyby se totiž uváděl celý oficiální název, který zní Lisabonská smlouva pozměňující smlouvu o Evropské unii a smlouvu o založení Evropského společenství podepsaná v Lisabonu dne 13.12.2007, hned by bylo vše jasnější a bylo by zřejmé, že jde jen o jakousi modifikovanou smlouvu o Evropské unii, která byla zamítnuta francouzskými a holandskými voliči. Je zajímavé, že když byla Lisabonská smlouva podepsána, nebyla ještě v papírové formě. Smlouva je skutečně jen modifikací smluv, které byly Francií a Holandskem zamítnuty. Další věcí, o které se málo ví, je fakt, že kdyby nebylo „malých“ Irů, kteří smlouvu zamítli, začala by platit již od 1.1.2009 a naše předsednictví EU by bylo řízeno víceméně Bruselem a mělo by jen okrajovou funkci. Samozřejmě – celý text Lisabonské smlouvy je velmi obsáhlý a vyvolává vášnivé diskuze. Tyto však ve mně budí dojem, že diskutující dělají závěry spíše z neznalosti textu a souvislostí. Podle mého názoru má Lisabonská smlouva smysl spíše negativní. Jako jeden příklad uvedu, že dřívější rozhodování se dělo na základě všeobecného souhlasu všech zemí, což nakonec vyplývá z toho, že smlouva začne platit až tehdy, až ji schválí všichni. Tedy i Irsko, pokud zde opakované referendum dopadne jinak než předchozí. V nové Lisabonské smlouvě už toto omezení nebude, bude platit většinové rozhodnutí, což pro nás, mladší státy bude mnohem horší. Takových diskutabilních míst je ve smlouvě více. Chci říci, že jsem v podstatě Evropan, jsem pro Evropskou unii, jen se jaksi obávám centralizované Evropské unie a obrovského nadstátu, ve kterém se Česká republika rozplyne. Jen na okraj - naprostá většina textu této smlouvy platí už dnes, protože tvoří součást struktury dané niceskou smlouvou a pro nás platné od našeho vstupu 2004. Heslo Lisabonská smlouva podle všeho splňuje všechna kritéria archetypu. Archetyp je vlastně symbolický model, soustava myšlenek a představ, které se během historie neustále vrací nebo jsou trvale přítomny a působí se stejnou emocionální intenzitou. V literatuře existují archetypální postavy ( např. Don Quijote, Romeo a Julie, apod ). V Řecku je spojena s mytologickou představou, takže ji lze chápat jako určitý mýtus žijící vlastním životem. Zlín 7.1.2009 Jiří Bakala
Zdroj: