Přeskočit na obsah

LPS zřejmě posílí nelékaři. Získají nové kompetence

studie
Foto: Shutterstock

Dlouhodobě nevyhovující personální situaci v lékařské posudkové službě (LPS), která vede k průtahům při posuzování zdravotního stavu pro účely přiznání příspěvků na péči či invalidních důchodů, chce Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV) řešit větším zapojením nelékařů do činnosti LPS. Se zavedením nové pozice odborného nelékařského zdravotnického pracovníka (ONZP) počítá vládní novela zákona, kterou doporučil ke schválení sněmovní Výbor pro sociální politiku.

Nedostatek lékařů je dlouhodobý problém, který se snad ještě více projevuje na chodu LPS. Práce na posudcích není pro lékaře odborně ani finančně příliš atraktivní a dostat do LPS mladé lékaře je pro Českou správu sociálního zabezpečení (ČSSZ), která má tuto službu na starosti, téměř nadlidský úkol. A to navzdory skutečnosti, že podle ústředního ředitele ČSSZ Františka Boháčka správa realizovala několik náborových akcí a významně zapracovala na zlepšení pracovních podmínek posudkových lékařů – například práce v režimu home office je pro lékaře LPS již běžným standardem a měla by být standardem i pro budoucí ONZP. Nevyhovující personální situace v LPS tedy trvá a průměrný věk posudkových lékařů stále nebezpečně narůstá. Původně byli lékaři LPS ve služebním poměru, kde je věkový limit 70 let. Vzhledem k věkové struktuře lékařů LPS tedy už v roce 2019 hrozil této službě absolutní kolaps (viz graf), který tehdejší ministryně Jana Maláčová (ČSSD) na poslední chvíli odvracela mimo jiné převedením lékařů LPS do pracovního poměru.

Z pohledu celkového počtu lékařů působících v České republice se desítky chybějících posudkových lékařů mohou jevit jako marginální problém, na který se lehce zapomíná a snadno se přehlédne. Na rozhodování těchto lékařů však závisejí stovky tisíc nejzranitelnějších osob, které čekají na invalidní důchod či příspěvek na péči. Jakékoli prodlení rozhodnutí o přiznání toho či onoho příspěvku, který je vázán na posudek zdravotního stavu, může tyto osoby dostat do existenčních problémů. To byl důvod, proč již v minulém volebním období muselo MPSV ve věci opakovaně intervenovat a řešit krizovou situaci. „My jsme se problematikou LPS zabývali mnohokrát a víme, že v uplynulých čtyřech letech několikrát na LPS nastala krizová situace z hlediska dodržování lhůt pro vypracování jednotlivých typů agend. Souvisí to zejména s nedostatkem a postupným odchodem lékařů LPS a jejich poměrně vysokým průměrným věkem, tím se nijak nevyjadřuji k jejich erudici a výkonnosti. Bývalou paní ministryní Maláčovou byly připraveny a následně i realizovány některé operativní kroky, které v tu danou chvíli přinesly zlepšení situace tím, že se zkrátily doby vypracování jednotlivých agend. Nicméně ten systémový problém na LPS zůstává,“ řekl na sněmovním výboru pro sociální politiku Vít Kaňkovský (KDU‑ČSL) a připomněl, že pokus o systémové řešení problému již ve sněmovně byl. Proběhlo však pouze první čtení a legislativní proces nebyl dokončen včas.

Odborný nelékařský zdravotnický pracovník

Staronovým systémovým řešením suboptimální personální situace na LPS, které již v minulém volebním období navrhovali poslanci Vít Kaňkovský s Jiřím Běhounkem (ČSSD) a jež nyní MPSV znovu vrací do hry prostřednictvím vládní novely zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, je zavedení nové pozice odborného nelékařského zdravotnického pracovníka (ONZP). Nelékaři by se dle návrhu měli v rozsahu své kvalifikace podílet na procesu posuzování zdravotního stavu a připravovat podklady pro tvorbu posudků. Tedy oproti současným odborným asistentům posudkového lékaře, kteří jen pomáhají posudkovému lékaři s kompletací materiálů potřebných pro posouzení zdravotního stavu klienta, ONZP budou moci připravovat samotné posudky. „Bude to jakýsi mini tým, kdy v součinnosti budou připravovány odborné posudky a podklady pro tvorbu těchto posudků. Posudek vypracovaný odborným nelékařským zdravotnickým pracovníkem bude však muset být vždy schválen a podepsán lékařem okresní správy sociálního zabezpečení,“ vysvětlila na výboru pro sociální politiku náměstkyně legislativní sekce MPSV Dana Roučková.

Samostatně, ale pod dohledem

ONZP se budou moci dle návrhu zákona stát nelékařští zdravotničtí pracovníci podle zákona č. 96/2004 Sb. Zásadním předpokladem bude ale také získání zvláštní odborné způsobilosti. „Jde o získání zvláštní odborné způsobilosti pro úzce vymezené zdravotnické činnosti v posudkové službě absolvováním certifikovaného kursu. Lhůta pro absolvování tohoto kursu je v návrhu zákona stanovena na 24 měsíců od nástupu odborného nelékařského zdravotnického pracovníka do zaměstnání,“ upřesnila Roučková.

Posudky ONZP budou podléhat schválení lékařem OSSZ. Autoři novely tak chtějí předcházet nejen pochybnostem ze strany poskytovatelů zdravotních služeb, kteří vydávají podklady pro posouzení ve věcech sociálního zabezpečení, ale také samotných posuzovaných osob. Tedy snahou je maximálně předcházet všem sporům o správnosti vyhodnocování lékařských zpráv, nálezů, vyšetření, a tím i o správnosti výsledku posouzení, zejména pokud by k některému lékařskému nálezu nebylo přihlédnuto nebo by byl shledán bez posudkového dopadu. Podle autorů novely by podobné spory mohly ve svém důsledku zvýšit počty opravných prostředků, případně i soudních žalob a celkově snížit důvěru veřejnosti v nastolený systém.

Lepší platové ohodnocení

Pokud jde o počet míst pro budoucí ONZP, novela předpokládá, že by v rámci OSSZ mělo vzniknout postupně celkově 160 systemizovaných míst pro nelékaře. Jak rychle však budou obsazena, není v tuto chvíli jisté. Podle ústředního ředitele ČSSZ Františka Boháčka pracuje nyní na pozicích odborných asistentů posudkového lékaře zhruba 40 pracovníků, kteří jsou aktuálně pod služebním zákonem v 10. platové třídě. Řada z těchto pracovníků však podle Boháčka splňuje podmínky pro zařazení do 12. platové třídy v platových tabulkách nelékařů. Těmto pracovníkům tedy bude potřeba zrušit služební poměr a převést je do pracovního poměru na novou pozici ONZP. „My předpokládáme, že drtivá většina z nich přejde, protože desátá platová třída pod službou je úplně jinak odměňována než dvanáctá platová třída nelékařských zdravotnických pracovníků,“ vyjádřil své přesvědčení šéf ČSSZ s tím, že další doplňování personálu LPS bude probíhat postupně v rámci jednotlivých systemizací. Díky skutečnosti, že v současné chvíli má ČSSZ v rámci LPS desítky neobsazených systemizovaných míst posudkových lékařů ve 13. platové třídě, neměla by mít změna žádný negativní dopad na státní rozpočet. Navrhovaná účinnost novely zákona je 1. 1. 2023.

21-22_A6

Sdílejte článek

Doporučené

Proč mají dětští psychiatři tolik práce?

27. 2. 2024

Je důvodem současného přetížení dětských psychiatrů nárůst těžkých případů, nebo spíše chybějící mezičlánky zajišťující včasnou a odbornou péčí o…

Proč transformovat síť nemocnic

23. 2. 2024

Nedostatek personálu, tlak na větší efektivitu, ale i vývoj medicíny a požadavky na kvalitu. To je jen několik důvodů, proč se změnám na mapě…