Přeskočit na obsah

Má VFN zůstat na Karlově náměstí?

V minulých dnech se opět dostal do centra pozornosti další osud pražské Všeobecné fakultní nemocnice (VFN). Ministerstvo ujišťovalo veřejnost, že se v žádném případě nejedná o rušení tohoto klíčového zdravotnického zařízení. Byl jmenován poradní sbor složený z odborníků VFN a 1. LF UK, který zahájil přípravu komplexního řešení modernizace nemocnice. Na jedné straně je zavazující tradice, těžko popsatelný, ale téměř hmatatelný genius loci a výhodná poloha uprostřed města. Na straně druhé pak potřebám medicíny 21. století nevyhovující budovy, rozptýlené téměř po celé městské části, ve kterých je velmi obtížné poskytnout pacientům dnes očekávaný komfort. Zainteresovaným odborníkům jsme proto položili následující otázku: Má VFN zůstat ve stávající lokalitě a pokoušet se o kontinuální vývoj, nebo je lepší „na zelené louce“ vystavět nový areál?
Napište nám i vy! Pište na adresu: online@tribune
O „zelené louce“ se jen hovoří

Prof. MUDr. Michael Aschermann, DrSc., II. interní klinika 1. LF UK a VFN Praha

Podle mého názoru je v současné době výhodnější ponechat VFN (spolu s 1. LF UK Praha) ve stávajících lokalitách. V posledních letech bylo v samotném areálu U Nemocnice 2 investováno několik set milionů Kč (např. II. interní klinika – kardiologie a angiologie, kardiochirurgie, obecná chirurgie, stomatologie a řada dalších). Lokalizace v centru města přímo u stanice metra je jistě výhodná z dopravního hlediska jak pro nemocné z Prahy, tak pro mimopražské. Jistě významné je také těsné propojení s výukovou složkou, tedy 1. LF. Druhým aspektem, který beru v úvahu, je problém s výstavbou na „zelené louce“, o které se sice mnoho let hovoří, ale do dnešního dne jistě není ani zahájen proces zajištění této „zelené louky“, natož aby bylo zajištěno finanční krytí výstavby nové univerzitní nemocnice a lékařské fakulty se všemi potřebnými obory jak nemocnice, tak školy (jistě jde o několik miliard korun). Vzpomeňme při této příležitosti, kolikrát již byl vydán příslib financování výzkumného centra v Brně (ICRC), a dodnes není nic realizováno.

 

Vždy musíme uvažovat o nemocnici propojené s fakultou

Doc. MUDr. Jozef Hoza, CSc., Klinika dětského a dorostového lékařství 1. LF UK a VFN Praha

Nové by mělo být vždy lepší než staré. Rychlá, levná a kvalitní rekonstrukce je podle mého soudu u nás pro nejbližší desetiletí nedostupná. Otázka je ale poněkud zavádějící. Nejde jen o VFN na Praze 2. Jde také o 1. LF UK v Praze, která je s VFN spojena pupečníkovou šňůrou. Pokud se bude budovat univerzitní nemocnice, potom jsem jednoznačně pro nový komplex. Nemusí to být zrovna na periferii Prahy, takový Albertov by měl stačit (mám k dispozici část návrhu „generelu“ od architekta Frágnera ze sedmdesátých let, nerealizované, ale podle mne použitelné i ve 21. století…). Nejdřív se tedy musíme rozhodnout, jaká bude konečně koncepce špičkové zdravotní péče a výchovy špičkových odborníků pro zdravotnictví a potom rozhodovat. Jsem přesvědčen o tom, že pouze dva nové komplexy, Motol a IKEM, jsou za posledních několik desetiletí na Prahu a ČR ukázkou toho, jakou pozornost si zdravotnictví v ČR „vysloužilo“ u vlád a parlamentů této země. Ještě že umíme i v těch opravených starých a málo nových dětských zařízeních zajistit nízkou kojeneckou úmrtnost jako málokdo jiný na světě…

 

 

Měli bychom zůstat v centru města

 

Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc., děkan 1. LF UK

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze dle mého názoru má zůstat ve středu města v oblasti Karlova náměstí v návaznosti na 1. lékařskou fakultu UK z několika důvodů. Jedná se o unikátně propojený komplex zdravotnický, vzdělávací a vědeckovýzkumný, který zabezpečuje špičkou lékařskou péči, o čemž svědčí vysoké hodnocení ze strany pacientů v řadě anket. Obě instituce společně produkují dle údajů Rady vlády pro vědu a výzkum skoro 30 % biomedicínského výzkumu v naší zemi a je zde vzděláváno více než 4 000 studentů 1. LF UK a další studenti jiných středních a vysokých škol. Obě instituce jsou tradiční a neodmyslitelnou částí středu města, které vzhledem ke svojí lokalizaci (dvě linky metra, řada linek tramvají) patří k nejdostupnějším komplexním zdravotnickým zařízením v Praze. Evropské metropole mají ve svých centrech univerzitní nemocnice převážně založené v 19. či na počátku 20. století, které přestavují či doplňují novými budovami (Londýn, Paříž, Vídeň, Mnichov, Řím, a další). Existuje zde snaha o jejich zachování a hledání řešení koexistence starého a nového řešení. To nejpodstatnější je, že nemocnici tvoří lidé – lékaři, zdravotničtí pracovníci, akademičtí občané, jejich vzájemná soudržnost, komunikace a týmová práce, která je zde budována po desetiletí, a toto je velmi obtížně přenositelné, respektive nepřenositelné, a je klíčové pro poskytování špičkové péče pro občany nejen Prahy, středních Čech, ale v řadě případů i celé republiky. Doufám, že VFN na Karlově náměstí bude v krátké době modernizována a dojde k výstavbě nových objektů.

 

Obě řešení mají svá pozitiva i negativa

MUDr. Jan Bříza, CSc., MBA, zástupce ředitelky VFN

Všeobecná fakultní nemocnice v Praze je svou kapacitou i odbornou úrovní péče jedním z nejvýznamnějších zdravotnických zařízení v České republice. Slouží jako výuková báze pro 1. lékařskou fakultu UK, pro další fakulty UK i VŠCHT, ČVUT a vysokých a vyšších zdravotních škol. Sama poskytuje postgraduální vzdělávání zdravotníkům. Ve spolupráci s 1. lékařskou fakultou UK představuje podle výstupů cca 30 % biomedicínského výzkumu v České republice. Považuji za přínosné, že se uvažuje o významné investiční podpoře pro tuto nemocnici. Bylo a je snahou vedení i zaměstnanců nemocnice poskytovat péči v dobrém prostředí. Bez komplexního pohledu se nedosáhne zásadní kvalitativní změny. Ustanovený poradní sbor má posoudit vhodnost řešení, která jsou v podstatě dvě – novostavba „na zelené louce“ či zásadní rekonstrukce stávajícího areálu. Každé z nich má své zastánce i odpůrce i svá pozitiva a negativa. Nelze však v případě této instituce sledovat jen nemocniční složku, ale i navazující fakultu a potřebné kapacity posuzovat společně. Umístění obou institucí v blízkosti, lépe řečeno provázanosti má velký význam pro úspěšnost vědecké práce i rozvoj medicíny.  Vzhledem k potřebě relativně rychlého řešení doufám, že rozhodnutí o rekonstrukci areálu nemocnice přinese zklidnění a dá novou perspektivu naší medicíně a hlavně občanům.

 

Nejdříve se pokusme o rekonstrukci

Doc. MUDr. Marek Trněný, CSc., přednosta I. interní kliniky 1. LF UK a VFN a ředitel ÚHKT

Na zadanou otázku neexistuje v tuto chvíli jednoznačná odpověď. Ve VFN je poskytována vysoce specializovaná péče. Úzkým propojením s vědeckými pracovišti 1. LF UK Praha byl vytvořen unikátní komplex, který zaujímá první místo mezi všemi pracovišti v ČR v rozvoji biomedicínských věd. Z mého pohledu tedy stojí na prvním místě solidní propracování možnosti zásadní rekonstrukce VFN ve stávající lokalitě. Teprve kdyby se ukázalo, že ji skutečně nelze realizovat, je namístě přistoupit k variantě vybudování nové nemocnice na „zelené louce“. I tato varianta, jakkoli se zdá jednoduchá, však má svá rizika, která spočívají zejména v narušení těsné vazby fakultních vědeckých kapacit a VFN.

 

 

Medical Tribune

 

Zdroj: Medical Tribune

Sdílejte článek

Doporučené