MAFS: Patentové léky přispěly k lepším léčebným výsledkům

Patentové léky přispěly k tomu, že od roku 1990 v Česku o třetinu klesla úmrtnost na nemoci srdce a cév, léčba rakoviny výrazně pokročila, stouply šance na přežití dětské leukémie a zlepšila se léčba duševních poruch. ČTK to řekl výkonný ředitel Mezinárodní asociace farmaceutických společností (MAFS) Pavol Mazan.

Výzkum a vývoj nového léku trvá v průměru 12 let a stojí zhruba miliardu dolarů (24 miliard korun), což je téměř polovina ročních nákladů na léky v Česku, uvedl Mazan. Účinná látka musí být od počátku chráněna patentem, při dvacetileté patentové ochraně zbývá firmám osm let na to, aby se jim investice do léku vrátila, případně na něm vydělali. "Pouze tři z deseti originálních léků uvedených na trh zaplatí z prodeje náklady na výzkum a vývoj," upřesnil Mazan. Z 10.000 nově objevených sloučenin se totiž jen 250 dostane do zkoušení na myších, z nich hrstka postoupí do klinického zkoušení na lidech a jedna až pět získá registraci a je užívána k léčbě. "Léky jsou známy jen na čtvrtinu nemocí, takže hledání zázračného léku pokračuje," poznamenal Mazan. Podle něj patří budoucnost lékům šitým na míru a biotechnologiím.

Nadále však bude místo v léčbě i pro kopie originálních léků, takzvaná generika. Firmy je mohou vyrábět, když původní patent vyprší. Výrobcům originálních léků vadí, že podíl generik je v Česku mnohem vyšší než v ostatních zemích EU. V Česku dosahuje 45 procent, v Maďarsku 35 procent, ve Francii jen tři až čtyři procenta. Průměr evropské patnáctky je 15 procent. Naopak výrazně nižší je v Česku spoluúčast pacientů na lécích hrazených, činí jen 20 procent. Pokud se odečtou volně prodejné léky, které tvoří 15 procent všech spotřebovaných léčiv, klesne míra spoluúčasti pouze na pět procent. To je třikrát méně než evropský průměr. Česko se nemůže srovnávat ani s Maďarskem a Polskem, kde míra spoluúčasti dosahuje 35 a 50 procent.

Mazan uvedl, že roční investice do vývoje nových léčiv v klinickém výzkumu dosahují v Česku jedné miliardy korun. V těchto dnech se převádí z laboratoří Akademie věd výroba slibné látky proti rakovině do továrních laboratoří Zentivy. Největší český výrobce léků investuje do výroby originálního léku, slibná látka u myší vyvolávala zároveň imunitu proti tomuto onemocnění.

Doposud čeští vědci předávali své vynálezy do zahraničí - tým profesora Antonína Holého z Akademie věd předal USA výrobu léku na HIV/AIDS a hepatitidu B.

Zdroj: ČTK