Malé lékárny = velké problémy

Něco přes tři miliony korun by měl krajský úřad přerozdělit pěti krajským nemocnicím na Vysočině za první únorový měsíc, kdy hejtmanství formou daru kompenzuje pacientům třiceti-, šedesáti- a devadesátikorunové poplatky ve zdravotnictví.

Finanční účtárny nemocnic teď horečně sčítají jednotlivá čísla za uplynulý měsíc. Jako první se to podařilo nemocnici v Havlíčkově Brodě, která bude po kraji za únor žádat sumu 650 000 Kč.

"Z toho jen za lékárnu to je na poplatcích 290 tisíc korun. Přímo od pacientů jsme za únor vybrali 355 tisíc korun," uvedla mluvčí brodské nemocnice Petra Černo.

Podle statistiky krajského úřadu za prvních čtrnáct únorových dní dal kraj za pacienty 1,53 milionu. Za měsíc by to tedy mělo být odhadem něco málo přes tři miliony.

Pokud by se vývoj ubíral stejným směrem i v dalších měsících, podle výpočtu MF DNES by kraj Vysočina musel za tento rok dát krajským nemocnicím a lékárnám na poplatcích místo pacientů, částku přesahující 33 milionů korun.

Za recepty ušetří až 500 Kč V pokladně hejtmanství je na to připraveno 80 milionů. "Prostředky na kompenzaci regulačních poplatků byly součástí schváleného rozpočtu. Maximálně tak byla ponížena rezerva kraje," vysvětluje Jitka Svatošová, mluvčí kraje s tím, že peníze nebudou chybět.

Nejvíc využívají možnost daru pacienti při výběru léků na recept a za hospitalizace. V nemocničních lékárnách chce dar přijmout 80 procent pacientů. Lidé tak mohou ušetřit na poplatcích za recepty třeba i 500 korun. Logicky si tak vybírají krajské lékárny než lékárny soukromé, kde kompenzaci nelze uplatnit.

"Velký nárůst pacientů jsme zaznamenali právě v lékárně. Nárůst vyzvednutých receptů je vyšší o 70 procent, příjmy však jen o 40 procent," líčí mluvčí brodské nemocnice Černo.

Dvouhodinové fronty v nemocničních lékárnách - jako například ve Středočeském kraji - se ale na Vysočině netvoří. A to i díky tomu, že nemocnice posílily personál v lékárnách. Kupodivu některé krajské nemocnice mají i méně pacientů než loni. To je případ nemocnice v Novém Městě na Moravě.

"Nevím, čím to je, také nad tím přemýšlíme. Ubylo pacientů na ambulancích, je i méně hospitalizovaných. Dělá to až tři procenta," přemítá Zdeněk Kadlec, ředitel novoměstské nemocnice.

Největší dopad v souvislosti s kompenzací regulačních poplatků od krajů pociťují hlavně malé soukromé lékárny.

Až o polovičním úbytku zákazníků hovoří zástupkyně vedoucí lékárny U Salvátora v Novém Městě na Moravě. "Úbytek je opravdu výrazný. Ještě nemáme hotovou měsíční uzávěrku, ale ubyla nám asi polovina zákazníků," hovoří o ztrátách za první měsíc, kdy poplatky ve zdravotnictví hradí za pacienty kraj.

Soukromým lékárnám komplikuje situaci i fakt, že kromě nemocničních lékáren, kde poplatky za pacienty hradí kraj, velké sítě lékáren začaly poplatky pacientům vracet formou bonusů. Malé lékárny na podobné postupy nemají peníze.

"Ve městě máme nemocniční lékárnu a v nedalekém Žďáru je zase lékárna ze sítě lékáren Dr. Max, kde pacientům nabízejí různé kompenzační bonusy. My na podobné akce nemáme finanční prostředky jako velké sítě lékáren. Zároveň nechceme jít proti zákonu," dodává zástupkyně vedoucí novoměstské lékárny.

Podobně hovoří i její kolegyně, vedoucí lékárny Na Náměstí ve Žďáru nad Sázavou, kde lékárna sítě Dr. Max funguje.

"Minulý týden byl pro nás hrozný, protože za odpoledne jsme tu měli pět šest lidí. Než začaly poplatky hradit kraje, měli jsme tu i fronty," říká Květa Benešová, vedoucí lékárny Na Náměstí a zároveň zástupkyně České komory lékárníků na žďárském okrese.

Mnozí chtějí do sítě lékáren, ale mají smůlu Lékárníci odhadují, že největší dopad pocítí teprve v květnu a červnu, kdy už nebude období chřipek a do lékáren budou chodit hlavně chronicky nemocní pacienti.

"Doufáme, že se to s poplatky co nejdříve nějak vyřeší a sjednotí. Pokud se politici nedomluví, bude ta situace hlavně pro malé soukromé lékárny katastrofální," dodává Květa Benešová. Na krajský úřad se tak stále obracejí jednotlivci i soukromé lékárny se žádostmi, aby kraj hradil poplatky i za ně. Marně.

"Máme několik desítek takovýchto žádostí. Lékárny chtějí být zařazeny do sítě lékáren, kde kraj hradí za pacienty regulační poplatky a jednotlivci zase chtějí, aby jim byl poskytnut dar. Na doručené žádosti odpovídáme dopisem s vysvětlením usnesení Rady Kraje Vysočina," říká Jitka Svatošová, tisková mluvčí kraje jak se s podobnými žádostmi vypořádávají.

V usnesení rady kraje se píše, že kompenzovat regulační poplatky bude kraj pouze ve svých krajských zdravotnických zařízeních.

Krajští radní na Vysočině koncem února podpořili všechny legislativní kroky vedoucí k plošnému zrušení regulačních poplatků ve zdravotnictví.

Zdroj: Mladá Fronta DNES