Menší nemocnice odmítly smlouvy pojišťoven a připravily vlastní návrhy

Novinářům to ve středu sdělil mluvčí krizového štábu, předseda Národní rady osob se zdravotním postižením Václav Krása. Krizový štáb asociací nemocnic, pacientů a odborů podle něho doporučil poskytovat péči i bez podepsaných smluv. Platnost nynějších smluv končí 31. prosince.

"Nemocnice usilují o dohodu. Proto asociace nemocnic v nejbližších dnech předloží zdravotním pojišťovnám za nemocnice jejich návrh smluv," uvedl Krása. Pojišťovny chtějí využít uzavírání nových smluv k tomu, aby zrušily nadbytečná akutní lůžka a nevyužitá nemocniční oddělení.

"Naší prioritou je zabezpečit dostupnou a kvalitní péči. Stále probíhají jednání na úrovni krajů a snahou Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) je uzavřít smlouvy do konce roku," řekl ČTK mluvčí VZP Jiří Rod.

"Je škoda, že nemocnice dávají návrhy až v těchto dnech. Ministerstvo bude apelovat na pojišťovny i poskytovatele, aby se dohodli v co nejkratším čase," řekla ČTK Lucie Ciznerová z tiskového oddělení ministerstva. Vzhledem k tomu, že o rozsahu a obsahu péče je podle ministerstva dosaženo dohody v drtivé většině nemocnic, je prý vlastní smlouva už jen formálním aktem.

Svaz zaměstnaneckých pojišťoven zveřejnil, že na smlouvě je dohoda se 133 ze 158 akutních nemocnic, parametry smluv se ještě dojednávají. Smlouvy dostanou všechny LDN. Jednat se podle pojišťoven může ještě zhruba celý leden, ve středu se podobně vyjádřily i nemocnice, které zároveň napadly údaje o počtech dohodnutých smluv.

Místopředseda AČMN Petr Fiala označil údaje o počtech smluv za dezinformaci. Podle něj mají podepsanou smlouvu jen dvě ze 130 členských nemocnic AČMN, z Asociace krajských nemocnic žádná. Většina nemocnic návrhy pojišťoven odmítá, nerespektují prý to, na čem se dohodly v memorandech kraje s pojišťovnami a ministerstvem zdravotnictví.

"Téměř v každé z navržených smluv je čertovo kopýtko. Nominálně jsou na pět let, ale v řadě případů v podstatě jen na šest měsíců, pokud nemocnice nebudou respektovat další podmínky uvedené v přílohách smluv," řekl právník AČMN Stanislav Fiala. Uvedl, že ve 291 odděleních chtěly pojišťovny zrušit péči, po jednání v krajích zbývá ke zrušení 84 oddělení.

"Naše návrhy smluv budou vycházet z toho, co navrhují pojišťovny. Navrhneme, aby od 1. ledna se poskytovala péče v rozsahu, v jakém se poskytuje dosud, aby tedy 1. leden nebyl žádný zlom, žádná katastrofa, a současně navrhujeme se zavázat, že rozsah péče vymezený v přílohách a struktura se upraví podle výsledků jednání v jednotlivých krajích," řekl Fiala. Návrh sdělil prezidentu Svazu zdravotních pojišťoven Jaromíru Gajdáčkovi, prý je pozdě na to, aby se pojišťovny těmito návrhy zabývaly.

Krizový štáb zkritizoval také návrh úhradové vyhlášky pro příští rok, která místo slíbeného nárůstu peněz o pět procent nemocnicím peníze bere, méně mají dostat i ambulance či laboratoře. Pokud vyhláška vyjde, nastane podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové omezování zdravotní péče, dotkne se to nepříznivě pacientů i zaměstnanců nemocnic.

K vyhlášce Ciznerová uvedla, že ministerstvo ji avizovalo jako restriktivní. "Vzhledem k tomu, že slyšíme nespokojené hlasy ze strany poskytovatelů i pojišťoven, je návrh zřejmě správně nastaven," řekla.

Podle Roda je úhradová vyhláška navržena zodpovědně a reálně vzhledem k ekonomické situaci. Posiluje princip: za stejnou službu stejná úhrada. "Zdravotní péče bude nemocným jednoznačně poskytována včas a v potřebném rozsahu," zdůraznil.

Naďa Myslivcová

ČTK

Zdroj: ČTK