Mezeru v informacích o problematice sebevražd vyplnil nový web

Podle odhadů Světové zdravotnické organizace je sebevražda globálně příčinou jednoho ze sta úmrtí, v jejím důsledku zemřelo v loňském roce v České republice 1 221 lidí. Doposud chybí snadno dostupná platforma, kde by lidé mohli najít komplexní relevantní informace a pomoc. Odborníci z Národního ústavu duševního zdraví (NUDZ) se to rozhodli změnit a u příležitosti Světového dne sebevražd, který každoročně připadá na 10. září, spustili nové webové stránky www.sebevrazdy.cz.

Oproti klesajícímu trendu z dřívějších let vývoj počtu sebevražd v Česku v posledních letech stagnuje. „V loňském roce zemřelo v Česku v důsledku sebevražedného jednání 966 mužů a 255 žen. U mužů coby nejčastější způsob sebevraždy zůstává oběšení, následují zastřelení se a skok z výšky. U žen je nejčastějším způsobem oběšení, následují sebeotrávení a skok z výšky. Podle údajů Českého statistického úřadu je stabilně měsícem s nejvyšším počtem zaznamenaných sebevražd březen, nejkritičtějším dnem v týdnu pak pondělí. Nejvíce sebevražd je ve Středočeském, Moravskoslezském Jihomoravském kraji a v Praze,“ popisuje Mgr. Laura Bechyňová z Národního ústavu duševního zdraví. Jen za rok 2020 bylo pro záměrné sebepoškození hospitalizováno 1 035 mužů a 1 460 žen, mnoho se sebevražedným záměrem.

Sebevražda se nevyhýbá ani dětem a dospívajícím. Toto vývojové období přináší nové výzvy a specifická rizika. Adolescenti hledají své místo ve světě a sebevražedné chování často bývá reakcí na první větší selhání, kdy běžné adaptační mechanismy selhávají. Projevy sebevražedného jednání mohou být však jiné než u dospělých. Obvykle je možné si všimnout změn v chování, prožívání a v tom, co děti a dospívající přímo a nepřímo říkají. Ve věku 15–24 let je sebevražda příčinou více než čtvrtiny všech úmrtí.

Mezi rizikové faktory, které mohou vést k sebepoškozování, často patří např. předchozí pokus o sebevraždu, sebevražda v rodině, duševní onemocnění, ale i tělesné onemocnění. Až u 90 procent lidí, kteří ukončí svůj život sebevraždou, se na pozadí objevují psychické problémy, potenciálně léčitelné. Mezi nejčastější duševní onemocnění, která jsou spojena s vysokým rizikem sebevražedného jednání, patří deprese, bipolární afektivní porucha a závislosti. K významným rizikovým faktorům ale patří také škodlivé užívání alkoholu či jiných návykových látek, ztráta zaměstnání, finanční ztráty či dluhy, rozpad blízkého vztahu nebo nepříznivé životní události (trauma nebo zneužívání, násilí, katastrofické události), osamělost, pocity izolace i nedostatek sociální podpory.

Přítomnost rizikových faktorů vytváří vyšší riziko sebevraždy; čím více se jich u jedince vyskytuje, tím vyšší může být jeho zranitelnost k sebevražednému jednání. Ne vždy ale jejich přítomnost musí nutně znamenat riziko sebevraždy. V mnoha případech jde o kombinaci těchto faktorů. Ovšem k některým sebevraždám dojde impulsivně ve chvílích krize, kdy je narušena schopnost vypořádat se s životním stresem.

Spolehlivé informace na jednom místě

V Česku je dostupná základní prevence, ne všechny oblasti jsou však pokryty: chybějí relevantní informace o problematice sebevražd a dosud v ČR neexistuje komplexně pojatý web věnovaný této tematice. Informace si tak lidé často hledají napříč internetem, nezřídka z pochybných zdrojů, a nalezená doporučení mohou být ve svém důsledku dokonce škodlivá. V zahraničí je přitom běžnou praxí uvažovat o problematice sebevražd samostatně, i nad rámec oblasti duševního zdraví, neboť sebevražda se netýká jen lidí s duševním onemocněním. Z výzkumů je zřejmé, že webová stránka může poskytnout relevantní a potřebné informace, zvýšit povědomí o tématu a snížit negativní postoje vůči tématu sebevražd či lidem s duševním onemocněním.

V rámci projektu ImpleMENTAL, na němž se podílejí odborníci z NUDZ a ministerstva zdravotnictví, proto vzniká web www.sebevrazdy.cz, který byl spuštěn k datu Světového dne prevence sebevražd. „Web cílí nejen na lidi procházející krizí, kterým se snaží poskytnout informace o tom, kde nalézt potřebnou pomoc, ale i na lidi, kteří mají obavy o někoho ze svých blízkých. Dále také na odborníky z praxe, kteří se s tématem mohou setkat. Cílem je zvyšovat povědomí o tematice sebevražednosti a sebepoškozování. Na webu budou vycházet články a rozhovory, budeme zveřejňovat příběhy lidí, kterým se podařilo jejich krizi překonat a najít důvody a věci, pro které žít,“ přibližuje Roksana Táborská z Národního ústavu duševního zdraví.

Pracovní skupina Prevence a výzkum sebevražd NUDZ se v rámci zmíněného projektu ImpleMENTAL věnuje přenosu dobré praxe ze zahraničí. „Díky tomu byla například ustanovena národní poradní skupina, jež sdružuje odborníky z různých oblastí, kterých se týká problematika sebevražd. Aktuálně také vzniká situační analýza a analýza potřeb v této oblasti. Postupně budou v ČR pilotována a zaváděna opatření zaměřená na prevenci sebevražd. Za zmínku stojí mimo jiné spolupráce se Správou železnic ve snaze snižovat počty úmrtí na dráze,“ uzavírá Mgr. Alexandr Kasal.

Téma sebevražd se dotýká i pozůstalých, pro něž je vyrovnání se se ztrátou blízkého velmi bolestné. Proto např. 13. 10. 2022 v podvečerních hodinách se v Praze bude konat pochod pro pozůstalé po sebevraždě. Obdobné akce jsou v zahraničí běžnou praxí, díky které se zvyšuje povědomí o tématu sebevražd a pozůstalí zažívají, že v takové situaci nejsou sami. Více informací se v průběhu září objeví právě na webu www.sebevrazdy.cz.